Letošní hospodaření výrazně poznamenalo počasí. Jarní mrazy, dlouhodobé sucho a vysoké teploty se podepsaly na nižších výnosech řady plodin a v některých případech také na jejich kvalitě. Zemědělci tak přicházejí o část očekávaných příjmů nejen kvůli menší sklizni, ale také kvůli nízkým výkupním cenám. V některých oblastech byla situace natolik vážná, že se nedostatek vlastní produkce promítl i do zásob krmiv a vody pro hospodářská zvířata. Část podniků proto musela sahat do zimních zásob, krmiva dokupovat nebo přistoupit k prodeji zvířat. K tomu se přidávají i další náklady na energie, pohonné hmoty nebo pracovní sílu, které zemědělcům dále snižují příjmy. Odhadované ztráty na tržbách v zemědělství tak dosahují nejméně 25,6 miliardy korun a jejich konečná výše se ještě může změnit.

„Zemědělci nemohou ovlivnit počasí ani vývoj na trhu, přesto nesou důsledky obojího. Když se jim kvůli suchu neurodí, přicházejí o příjmy, ale většinu nákladů musí vynaložit tak jako tak. A pokud zároveň prodávají mléko nebo další komodity za ceny, které nepokrývají náklady na jejich produkci, dostávají se do velmi složité situace. Nejde o špatné podnikatelské rozhodnutí, ale o souběh okolností, který může ohrozit i jinak dobře fungující podniky,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nepříznivou situaci potvrzují také výsledky průzkumu Agrární komory ČR z letošního září a října. Za jeden z nejhorších roků v historii svého podnikání označilo letošek 50,5 procenta respondentů, dalších 36,2 procenta jej hodnotí jako podprůměrný. Za největší problém považují nízké výkupní ceny zemědělských komodit (39,9 procenta), sucho a další nepříznivé klimatické podmínky (23,4 procenta) a vysoké ceny vstupů (19,1 procenta). Celkové náklady vzrostly nejméně o pět procent u 80,8 procenta oslovených podniků, z čehož nejčastěji se zvýšily o 11 až 20 procent a pětině podniků dokonce o více než 20 procent. Pohonné hmoty zdražily 96,3 procentům respondentů, hnojiva 77,7 procentům a opravy, servis a náhradní díly 71,3 procentům. Významně rostly také mzdové náklady a pachtovné.

Zemědělci přitom nemají příliš prostoru, kde dál šetřit. V otevřených odpovědích upozorňovali, že kvůli nedostatku peněz omezují například hnojení, vápnění nebo ochranu rostlin. Takové úspory se ale mohou projevit až v dalších letech, a to nižšími výnosy a zhoršením produkční schopnosti půdy. Jeden z respondentů upozornil, že příští rok už bude muset šetřit na provozu farmy, nikoli na samotné výrobě. Jiný situaci stručně shrnul slovy: „Hlavní problém je nejistota, co bude dál.“

Obavy se promítají také do plánů na příští rok. Zhoršení ekonomické situace v roce 2027 očekává 44,1 procenta oslovených podniků. Současný rozsah činnosti chce zachovat většina respondentů, zároveň ale 78,7 procenta plánuje omezit investice. Snížení počtu zaměstnanců zvažuje 26,1 procenta podniků. V otevřených odpovědích se objevují také plány na vyřazování méně výnosných pozemků z produkce a obavy z dalšího omezování živočišné výroby. Některé podniky upozorňují, že další propouštění nebo úspory už nejsou možné, aniž by ohrozily samotný provoz. „Situace v zemědělství začíná být likvidační,“ konstatoval jeden z respondentů.

„Pokud zemědělské podniky omezí investice, neznamená to jen odložení nákupu nové techniky nebo modernizace stájí. Dlouhodobě to může brzdit jejich rozvoj, snižovat objem produkce a oslabovat konkurenceschopnost českého zemědělství. Potřebujeme proto konkrétní a včasnou pomoc, předvídatelné podmínky a také férové postavení domácích producentů na trhu. Potravinová soběstačnost se totiž nebuduje prohlášeními, ale fungujícími zemědělskými podniky,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Nespokojenost se současnou situací i obavy o budoucnost se odráží také v podpoře veřejných akcí, které mají upozornit na problémy zemědělského sektoru. Jejich konání podporuje 60,1 procenta dotázaných, z toho 18,1 procenta rozhodně a 42 procent spíše. Proti se naopak vyslovilo 27,1 procenta respondentů.

Ekonomické výsledky agrárního sektoru představí na základě vlastního šetření také Zemědělský svaz ČR, a sice na přelomu roku.

ÚDAJE O PRŮZKUMU AK ČR
Do průzkumu, který se uskutečnil od 21. září do 4. října 2026, se zapojilo 188 členských podniků Agrární komory ČR různých velikostí včetně rodinných farem ze všech krajů republiky. Vedle zemědělských prvovýrobců byly zastoupeny také podniky z potravinářství a lesnicko-dřevařského sektoru. Vzhledem k jejich menšímu počtu se však výsledky týkají především situace v zemědělství.

Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel.: 721 306 431

Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba dva tisíce členů, což zahrnuje kolem sedmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.