Prezident stanovil několik konkrétních priorit: dlouhodobé financování zemědělců, rozvoj potravinářského a zpracovatelského průmyslu, výrobu moderních traktorů a sklízecích mlátiček přímo v Kazachstánu, zavádění umělé inteligence, rozšiřování zavlažovaných ploch a vytvoření účinného systému skladování a odbytu zemědělských produktů. Podle údajů uvedených v projevu vzrostlo toto odvětví v roce 2025 přibližně o 5,9 % a celková hodnota zemědělské produkce dosáhla 15 bilionů kazachstánských tenge (KZT). Ohlášený objem zvýhodněného financování pro rok 2025 činil 1,5 bilionu KZT.

Tato čísla ukazují, že zemědělství již představuje významné odvětví národního hospodářství. Samotný objem produkce však nemusí vypovídat o vysoké efektivitě. Stejně důležité jsou výrobní náklady, rentabilita zemědělských podniků, produktivita práce, posklizňové ztráty a podíl produkce, která se dále zpracovává v tuzemsku a vytváří vyšší přidanou hodnotu.

Prezident upozornil na zásadní problém současného modelu: značná část zvýhodněného financování slouží ke krytí běžných provozních potřeb a zajištění provozního kapitálu. Zemědělci přitom potřebují zdroje, které jim umožní plánovat rozvoj na několik let dopředu. Zemědělství je charakteristické sezónností, vysokou závislostí na průběhu počasí a dlouhou dobou návratnosti investic.

Zemědělci potřebují finance nejen na osivo, hnojiva a pohonné hmoty, ale také na nákup strojů a výstavbu objektů pro živočišnou výrobu, obilných sil, skladů zeleniny a zpracovatelských závodů. Krátkodobý úvěr pokryje potřeby aktuálního výrobního cyklu, zatímco dlouhodobé investice vytvářejí předpoklady pro růst produktivity v dalších letech.

Pouhé navyšování dotací a objemu úvěrů však rozvoj automaticky nezaručí. Pokud financování zdražuje, stroje se pořizují za nadsazené ceny a ceny zemědělských komodit zůstávají nestabilní, mohou náklady na obsluhu dluhu pohltit veškeré dodatečné příjmy. Stát by proto neměl financovat pouze nadcházející osevní sezónu, ale také vytváření konkurenceschopného a dlouhodobě udržitelného sektoru zemědělských podniků.

Zvlášť důležitý je prezidentův důraz na rozšíření výroby moderních traktorů a sklízecích mlátiček v Kazachstánu. Zemědělská technika zde není jen výrobním prostředkem, ale také jedním z klíčových pilířů potravinové bezpečnosti. Stárnoucí strojový park prodlužuje dobu potřebnou k provádění polních prací, zvyšuje náklady na údržbu a pohonné hmoty a umocňuje riziko ztrát na úrodě při nepříznivém počasí. Moderní stroje naopak zvyšují přesnost polních operací, produktivitu a efektivitu využívání zdrojů.

Je však nezbytné rozlišovat tři úrovně rozvoje tohoto odvětví:

•  Montáž zemědělských strojů z dovážených komponentů.

•  Lokalizace výroby prostřednictvím rozvoje domácích dodavatelů komponentů.

•  Vybudování komplexního výrobního a servisního zázemí zahrnujícího výrobu náhradních dílů, údržbu a opravy, softwarová řešení a odbornou přípravu pracovníků.

První úroveň může rychle zvýšit počet vyrobených strojů, sama o sobě však nezajišťuje technologickou nezávislost. Pro zemědělce není rozhodující jmenovitý výkon motoru traktoru, ale především provozní náklady na hektar, dostupnost náhradních dílů, spotřeba pohonných hmot, spolehlivost a rychlost servisního zásahu během zemědělské sezóny.

Kazachstán proto musí rozvíjet nejen výrobu zemědělských strojů, ale také veškerou podpůrnou infrastrukturu nezbytnou pro jejich efektivní provoz. Bez cenově dostupných náhradních dílů, kvalifikovaných servisních služeb a dostupného financování může být i moderní technika ekonomicky neefektivní.

Prezident dále podpořil urychlené zavádění umělé inteligence do zemědělství. V projevu je tato iniciativa spojena s technologickou modernizací a zvyšováním efektivity výroby. V praxi lze umělou inteligenci využívat například k těmto činnostem:

•  Analýza družicových snímků a hodnocení stavu porostů.

•  Identifikace ploch s nedostatkem půdní vláhy nebo živin.

•  Predikce výnosů a plánování sklizně.

•  Optimalizace aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

•  Včasné odhalování poruch zemědělské techniky.

•  Plánování spotřeby pohonných hmot, využití strojů a logistiky.

Pokud zemědělský podnik nevede evidenci polních prací, nemá spolehlivé údaje o půdě nebo postrádá stabilní datové připojení, nemusí investice do nákladných digitálních řešení přinést znatelný ekonomický přínos. Rozumný postup zavádění těchto technologií by proto měl mít jasnou posloupnost: nejprve vytvořit systémy evidence a měření, poté uskutečnit pilotní projekty na vybraných polích, vyhodnotit dosažené úspory a zvýšení efektivity a teprve následně přistoupit k plošnému nasazení.

Prezident uvedl, že rozšiřování zavlažovaných ploch v blízkosti významných vodních zdrojů spolu s využíváním moderních technologií by mohlo 2 až 2,5krát zvýšit výnosy tradičně pěstovaných plodin. Současně zdůraznil potřebu hospodárného využívání vody a zavedení digitálních monitorovacích systémů. Z hlediska dlouhodobé ekonomické udržitelnosti jde o jedno z nejvýznamnějších sdělení projevu.

Kazachstán disponuje rozsáhlými půdními zdroji, samotná dostupnost zemědělské půdy však nezaručuje její efektivní využití. K tomu je zapotřebí také spolehlivý přísun vody, vhodné půdní podmínky, infrastruktura, energie, technika a ekonomicky smysluplná skladba pěstovaných plodin. Rozšiřování závlah bez technologií šetřících vodu může dále zvýšit tlak na vodní zdroje.

Veřejná politika by proto neměla sledovat jen rozlohu nově zavlažované půdy, ale také skutečný objem zemědělské produkce dosažený na jeden metr krychlový spotřebované vody. Nezbytná jsou zejména tato opatření:

•  Modernizace závlahových kanálů a omezení ztrát při dopravě vody.

•  Zavádění kapkové závlahy a dalších vhodných způsobů zavlažování.

•  Digitální sledování odběrů vody a její skutečné spotřeby.

•  Uplatňování agronomických a agrochemických postupů přizpůsobených vlastnostem půdy.

•  Plánování skladby pěstovaných plodin s ohledem na vodní bilanci.

Voda se stává strategickým výrobním zdrojem stejně jako půda, zemědělská technika a kapitál. Budoucí konkurenceschopnost zemědělských podniků nebude záviset pouze na výměře jejich obhospodařované půdy, ale také na tom, jak účinně dokážou využívat omezené zdroje.

Zdroj
 

Zpracoval:
Artyom Lukasov
zahraniční spolupracovník Ministerstva zemědělství v Kazachstánu
Tel: +7 701 515 0541, E-mail: artom.lukasov@mzv.gov.cz