Renata Šarjaková, 9. červenec 2021
Rozhovor - ZP Otice

Rozhovor s Ing. Petrem Ševčíkem, předsedou představenstva ZP Otice, a.s.

Úvodem mi dovolte, abych Váš zemědělský podnik stručně představila. ZP Otice, a.s. je moderní zemědělský podnik, který se svými parametry a špičkovými výrobními výsledky právem řadí mezi nejvýznamnější zemědělské podniky nejen opavského regionu. Je to ryze česká firma bez zahraničního kapitálu. Zaměřuje se jak na rostlinnou, tak živočišnou výrobu.

hlavním produktům se řadí mléko, obiloviny, cukrová řepa, řepka, mák a kukuřice. Jako licencovaný výrobce nabízí osiva obilovin vysoké kvality. Mezi prioritní plodiny pěstované zeleniny patří bílé a červené hlávkové zelí a červená řepa. ZP Otice, a.s. je tradičním zemědělským podnikem, ale v něčem vyniká v rámci celé České republiky. A to je „OTICKÉ KYSANÉ ZELÍ“, které se zde vyrábí již od roku 1886.

Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu, produktově především na výrobu mléka. Současné stádo holštýnských dojnic je svou genetickou kvalitou obrazem dlouholeté chovatelské tradice. Na farmě v Uhlířově, která je součástí společnosti ZP Otice, a.s., je ustájeno 470 ks dojnic, jež dosahují průměrné užitkovosti 10 500 litrů mléka s obsahem 4 % tuku, 3,36 % bílkoviny a celkovou produkcí ve výši 4 700 000 litrů za rok.

Volné boxové ustájení s matracemi nebo přistýlané separátem, systém kejdového hospodářství, včetně automatických shrnovacích lopat ve stájích a moderní identifikace dojnic se zaznamenáváním pohybové aktivity, poskytuje předpoklad pro další efektivní chov.

Otázka č. 1: Kterou oblast Vašeho širokého podnikatelského záběru považujete za nejpřínosnější? Kterou máte nejraději?

V zemědělství se pohybuji od malička, proto mám tento vztah k zemědělství velmi hluboko zakořenělý. Doma jsme měli malou zemědělskou farmu s rostlinnou i živočišnou výrobou, v ZP Otice je také historická synergie mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, podpořená výrobou potravin a od roku 2012 také diverzifikací jako je výroba elektrické energie a tepla v BPS (bioplynová stanice). Proto mám rád zemědělství jako takové a svůj čas se snažím spravedlivě rozdělovat mezi všechny části zemědělské a potravinářské výroby.

Velmi přínosným je pořízení mléčného automatu, který umožňuje zakoupit mléko z mléčné farmy Uhlířov. Je umístěn při vstupu do farmářské prodejny zeleniny na středisku „zelárna“ v Oticích.

„Myslím, že synergie čerstvé zeleniny, našeho kysaného zelí a mléka na jednom místě bude pro mnoho lidí velkým lákadlem a do budoucna pravidelným místem nákupu těchto potravin, vyrobených v tomto regionu," uvedl Petr Ševčík, ředitel ZP Otice v jednom ze svých rozhovorů v místním periodiku.

Otázka č. 2: Je o nákup čerstvého mléka stálý zájem? Nakupují ho pouze obyvatelé Otic? A co ostatní produkty?

O čerstvé mléko z automatu projevují zájem nejen občané  Otic, ale rovněž z okolních obcí i nedalekého města Opavy. Domnívám se, že zákazníci oceňují neustálou dostupnost mléka a jeho kvalitu. Získáváme mnoho pozitivních reakcí na produkt, který někteří zákazníci dále sami zpracovávají při výrobě domácího jogurtu, tvarohu nebo sýru. Certifikát pro syrové kravské mléko vyrobené v režimu jakosti Q CZ udělený Ministerstvem zemědělství České republiky, je oficiálním potvrzením tohoto ohlasu.

Otický zemědělský podnik je dlouholetou tradicí prověřeným výrobcem vynikajícího a jedinečného otického kysaného zelí. Řadí se k největším výrobcům v republice. O jeho kvalitě vypovídá řada certifikátů a ohodnocení. Mezi certifikáty patří HACCP, tj. systém kritických kontrolních bodů, a  IFS (International Food Standard), tj. mezinárodní potravinářský standard.

Kysané zelí je dodáváno na trh v modifikacích jako zelí bílé a zelí červené, doplněné „Šťávou z Otického kysaného zelí“. K tomuto je třeba přičíst pěstování další zeleniny jako bílé a červené hlávkové zelí a červená řepa, jejichž výroba a zpracování je zaregistrována ve svazu pro „Integrované pěstování zeleniny - IPZ", což je výroba šetrnými postupy pro životní prostředí a pro vyrobenou zeleninu.

Otázka č. 3: Jste držiteli i jiných ocenění? Má některý z Vašich produktů regionální značku? V čem hlavně spatřujete význam těchto ohodnocení?

Ano, jsme držiteli značky KLASA již od roku 2010 pro výrobek „Šťáva z Otického kysaného zelí“. Dále jsme získali ocenění Regionální potravina Moravskoslezského kraje, v roce 2011 pro Otické kysané zelí červené a v roce 2012 pro Otické kysané zelí bílé s mrkví.

Výrobky oceněné značkou „Regionální potravina“ jsou vyráběny podle jedinečné místní receptury tradičním způsobem a z místních surovin. Jsou poctivé, jsou čerstvé a nezaměnitelně chutnají i voní. Regionální potraviny jsou ekologičtější. Čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím víc klesá zátěž na životní prostředí při jejich dopravě a distribuci. Nákupem regionální potraviny spotřebitel podporuje zaměstnanost a rozvoj v krajích. Prosperující lokální zemědělci, výrobci i prodejci znamenají udržení či růst počtu pracovních míst v regionu.

Za přispění dotací z Programu rozvoje venkova (PRV) investuje podnik nemalé částky do rozvoje všech oblastí svého podnikání. Pokud jde o živočišnou výrobu, jedná se především o investice do modernizace stájí, venkovního ustájení a mléčné farmy. Pokud jde o pěstování a zpracování zeleniny, dotace jsou čerpány na podporu speciálního strojního vybavení, byla přistavěna rampa a pořízena regálová technologie, navazujícím projektem je pak nákup boxů na zeleninu.

Otázka č. 4: Na základě realizace mnohých projektů je zřejmé, že PRV velmi dobře znáte a využíváte. Zajímalo by mne, zda při přípravě projektů s někým spolupracujete? Pomáhá Vám někdo s přípravou žádostí o dotace?

Celý proces spojený s projekty PRV je dlouhý. Na začátku stojí myšlenka z provozu, co nutně potřebujeme, co je potřeba vylepšit, inovovat, zefektivnit. Po vyhlášení určitého dotačního titulu následuje pečlivá příprava a vyhodnocení, jestli naše potřeby odpovídají vypsaným požadavkům dotačního programu. Pak teprve následuje spolupráce s externí firmou, která nám pomůže překonat vyplnění a administraci podání žádosti. Tím to ale nekončí, je potřeba připravit řádně zadávací dokumentaci a výběrové řízení, zrealizovat projekt, vyřídit veškerou agendu k novému stroji, stavbě, nebo technologii, včetně atestů a prohlášení o shodě. Pak nastává fáze žádosti o platbu, kontrola investice a jedna z posledních povinností je vyplňovat po dobu vázanosti, což je 5 let od data proplacení projektu, tzv. monitorovací zprávy. Letos již vyplňuji 7 těchto monitorovacích zpráv.

Otázka č. 5: Doporučil byste na základě dosavadních zkušeností čerpání dotací z PRV někomu jinému? Co považujete za největší úskalí administrace projektů?

Určitě bych doporučil. Samotná firma často nemá dostatek kapitálu na investici, ale když je projekt podpořen a určitá část financí se vrátí zpět, tak je to vždy potěšující a motivující pro další vylepšení v podniku.

Otázka č. 6: Pokud byste měl z dosavadní praxe nějaký úspěšný projekt vyzdvihnout, z pohledu efektivní pomoci Vašemu podnikatelskému záměru, který by to byl?

Každý projekt je efektivní, vlastně to je hlavní důvod celé dotační podpory. Kdybych měl přeci jenom některý projekt vyzvednout, tak je to podpora diverzifikace – výstavby BPS Uhlířov. Tato investice stabilizovala celý chov skotu, kdy přispěla k jeho dalšímu rozvoji, který byl podtržen další velkou investicí přes PRV a to byla výstavba nové stáje, nové dojírny a rekonstrukce stáje pro jalovice. Tyto dva projekty nám pomohly úplně změnit tvář celého střediska ŽV, kdy v současné době splňuje veškeré požadavky zvířat na welfare, ekonomiku provozu a v podstatě celý jeho moderní vzhled.

Otázka č. 7: Připravujete nějaký projekt v rámci podpory vývoje nových produktů a technologií?? A co další modernizace zpracovatelského provozu??

Podali jsme žádost v 6. kole PRV v rámci Podpory vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě, kde se náš projekt nazývá „Inovace v managementu ochrany a hnojení rostlin založené na zavádění telematických systémů“. V rámci PRV operace 4.2.1. jsme pravidelnými žadateli, naposledy jsme uspěli v 7. kole. Plánujeme se také letos zúčastnit 10. kola PRV.

Otázka č. 8: Jaký je Váš vztah ke krajině, ve které hospodaříte? Snažíte se nějakými opatřeními o zachování její pestrosti, zadržování vody apod.?

Byli jsme jedni z prvních, kteří začali zakládat biopásy, které pěstujeme už od roku 2010. V současné době se jedná o 37 hektarů nektarodárných biopásů, což je skoro 1,5 % naší obhospodařované výměry. Již třetím rokem sejeme kukuřici na erozně ohrožených půdách metodou STRIP-TILL, v této metodě vidím vysoký potenciál do budoucna jako důležité protierozní opatření. Na podzim jsme většinu ploch pod okopaniny, zeleninu a kukuřici podryli. Hlubokou podzimní orbu provádíme většinou pod zelí, cukrovku a na neerozně ohrožených půdách pod kukuřici. Tím, že chováme velký počet VDJ, což je nad 0,3 VDJ/ha, tak dodáváme velké množství organické hmoty a živin do půdy – půda, která má organickou hmotu (sláma, kejda, hnůj), také lépe zadrží přívalové deště. Na většině ploch, na kterých neproběhlo podrývání, je zaseta přes zimu meziplodina – hořčice, svazenka (pěstujeme si sami). Disponujeme moderními přesnými postřikovači a traktory vybavenými GPS – používáme tzv. precizní zemědělství k minimalizaci použití přípravků na ochranu rostlin. Celá výměra zeleniny je pěstována v systému Integrované produkce zeleniny.  Celá výměra pícnin, velká část travních porostů a některých ozimých plodin je před zimou osazena tzv. berličkami pro dravce. Těch opatření je velká spousta. Snažíme se o pestrost krajiny, zadržování vody v krajině, i o řešení tzv. protierozních opatření. Momentálně realizujeme náš velký projekt – rekonstrukce závlahové stanice pro vyrovnání vláhového deficitu při pěstování zeleniny. V rámci tohoto projektu chceme zrekonstruovat i akumulační nádrž o kapacitě 7 000 m3, v které bychom chtěli zadržet vodu a využít ji pro závlahu zeleniny, cukrovky.

Otázka č. 9: A co spolupráce se zaměstnanci příslušného regionálního odboru SZIF? Jak byste ji zhodnotil?

Spolupráce s místním regionálním odborem SZIF je na velmi příkladné úrovni, ať se to týká určité formy poradenství s projekty, nebo dotacemi.

Otázka č. 10: Slyšel jste někdy o Celostátní síti pro venkov (CSV)? Pokud ano, zúčastnil jste se Vy nebo nějaký Váš kolega některé z akcí, které CSV organizuje?

Znám CSV. Určitě jsem se zúčastnil některých seminářů.

Otázka č. 11: Naposledy v roce 2019 byl Váš podnik s velmi pozitivními ohlasy navštíven členy hodnotitelské komise soutěže Vesnice roku (v témže roce získala obec Otice ocenění „Vesnice roku Moravskoslezského kraje roku 2019“). V rámci této soutěže se uděluje i titul „Oranžová stuha“, za spolupráci obce se zemědělskými subjekty. Můžete nám popsat oblasti spolupráce Vašeho podniku s obcí?

S obcemi v působnosti našeho podniku máme si myslím velmi dobré vztahy. Vždy se snažíme problémy řešit k oboustranné spokojenosti. Tímto bych chtěl poděkovat starostům, zastupitelům obce, občanům za vynikající spolupráci při řešení zemědělské tématiky a propagaci Otického kysaného zelí, např. prostřednictvím Otických zelných slavností, které již v roce 2019 proběhli 9. ročníkem. V roce 2020 bylo v plánu dokonce spojit tyto Otické zelné slavnosti s Mistrovstvím Evropy v orbě. 

Otázka č. 12: Na závěr našeho povídání bych Vás chtěla požádat, abyste pohovořil o čemkoliv, co byste ohledně Vaší práce v ZP Otice rád zmínil a na co jsem se pravděpodobně zapomněla zeptat.

V poslední době se o zemědělství často hovoří v negativním pohledu, hlavně od balkonových agronomů, aniž by si lidé zjistili informace o konkrétní věci, tak vypustí většinou beztrestně na sociálních sítích takové nepravdy, které zemědělce hodně zraňují a bolí. Tito lidé by si měli uvědomit, že zemědělství je těžká namáhavá každodenní práce, která je nakonec ve svém důsledku nejvíce ovlivněna klimatickými podmínkami.

Zdroj: regionální pracoviště CSV - RO SZIF Opava

  •  

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 012
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář