Od nich přebírají nechápající rétoriku někteří novináři a politici. Petr Kamberský tentýž den v těchže novinách píše „Ten úřad je snad prokletý (rozuměj Mze – poznámka autora) – i civilista se tam promění v zastánce hrstky zdejších zemědělců.“  Civilista, hrstka zemědělců – kam jsme se to až dostali?

Kdo má pravdu? Samozřejmě ministr zemědělství. Jenom bych k probíhající diskusi dodal, že půda má mimo svých výrobních funkcí ještě jeden atribut. Patří totiž ke státu, stejně jako k němu patří jazyk a kultura. Buďme tedy opatrní při jejím uvolňování cizincům. Nedávné rozhodnutí vlády v tomto směru pokládám za politováníhodné, i když při stoprocentní účasti ministrů ODS na jejím jednání by hlasování dopadlo asi jinak. Realita ovšem je taková, jaká je a naše vláda nám opět zavařila. Opět budeme muset běhat za poslanci a prosit je, aby návrh vlády odmítli. Předpokládám, že se tak stane, že to nebude problém. Marně si však kladu otázku, proč takové zásadní a samozřejmé věci, které by třeba v Polsku nikoho ani nenapadly (ochranu půdy před prodejem cizincům tam mají až do roku 2013), se u nás s železnou pravidelností vynořují znovu a znovu. Pro „eurohorlivé politiky a novináře“ mám jedno doporučení. Seznamte se se situací v terénu. Běžte mezi lidi, tedy zemědělce. Navštivte třeba takové Tachovsko, Chebsko nebo i jižní Moravu. Přesvědčte  se, jak zápasí s kapitálovou převahou cizinců. Pak můžete rozhodovat, ne opačně jak to často děláte. 

Jan Veleba
Prezident AK ČR