.

Současná novela zákona o prodeji půdy, která je účinná od 1. dubna 2012, vkládá v roce 2012 do § 7 nový odst. 8, který zní takto:

Nabyvatel zemědělských pozemků může tyto pozemky převést právnické osobě, jejímž je členem či společníkem a která vykonává na těchto pozemcích zemědělskou činnost. Tímto převodem jsou převedena i všechna ostatní práva a povinnosti převodce k předmětným pozemkům na nového nabyvatele. V případě tohoto převodu Pozemkový fond předkupní právo podle § 10 neuplatní.

V souvislosti s poslední novelou zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 74/2012 Sb., vyvstala otázka, jak posuzovat výhodu splátkového režimu, umožněnou prvotním nabyvatelům, při převodech vlastnictví k pozemkům nabytým podle jeho ustanovení, které nabyvatel (fyzická osoba) převede na právnickou osobu, jejímž je členem nebo společníkem, a která vykonává na daných pozemcích zemědělskou činnost.

K tomu je nutné uvést, že původní znění zákona č. 95/1999 Sb., který je účinný od 28. 4. 1999, neobsahovalo ustanovení o zániku splátkového režimu při dalším převodu pozemků. Zásadní změna, spočívající ve ztrátě výhody poskytnutého splátkového režimu nastala až v průběhu roku 2003, kdy novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 253/2003 Sb., účinnou od 6. 8. 2003, bylo nově formulováno ustanovení § 9 odst. 6. V souladu s touto právní úpravou došlo při převodu pozemku na třetí osobu, nebo při využití předkupního práva Pozemkovým fondem ČR, ke ztrátě splátkového režimu, a to v případě jakéhokoliv zcizení.

Ze znění § 7 odst. 8 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění zákona 74/2012 Sb. vyplývá, že Pozemkový fond ČR nebude využívat předkupní právo při převodech vlastnictví k pozemkům na právnickou osobu jež vykonává na daných pozemcích zemědělskou činnost, z osob, které je nabyly podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 95/1999 Sb.. Předkupní právo tímto ustanovením nezaniká, nýbrž je jen Pozemkový fond, při splnění zákonných podmínek, nevyužije. Protože předkupní právo existuje, musí povinný Pozemkovému fondu při zamýšleném prodeji, resp. jakémkoli zcizení, učinit písemnou nabídku k jeho využití.

Pozemkový fond zašle povinnému vyrozumění, že předkupní právo na daný pozemek podle zákona nevyužívá a dále sdělí, že s převodem souvisí ztráta výhody splátkového režimu (viz  § 9 odst. 6 zákona o prodeji půdy) a splátkový režim tím zanikne. V rámci realizace předkupního práva dle § 10 odst. 2 zákona o prodeji půdy je povinný povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku.

Ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění zákona č. 253/2003 Sb., týkající se ztráty výhody splátek, zůstalo poslední novelou nedotčeno. Proto stále platí, že poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud nabyvatel před zaplacením celé kupní ceny smluvně převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu nebo zpět na Pozemkový fond v rámci realizace předkupního práva § 10 odst. 2".

Nedojde-li k převodu práva na Pozemkový fond  ČR proto, že jím nebude předkupní právo využito,ať již na základě zákona či z vlastního rozhodnutí, je splněna další z podmínek tohoto ustanovení, t.j. že dojde převodu pozemku na jinou osobu, ať jí je kdokoliv, tedy i právnickou osobu, která na pozemcích vykonává zemědělskou činnost a jejímž členem či společníkem je nabyvatel podle zákona č. 95/1999 Sb.

Nabyvatelům - společníkům obchodních společností a členům družstev je sice umožněno převést pozemek na právnickou osobu (společnost, družstvo) tak, že tímto převodem jsou na právnickou osobu převedena i všechna ostatní práva a povinnosti převodce k předmětným pozemkům, ale úhrada kupní ceny ve splátkách a jejich případný zánik je řešen až následujícím ustanovením zákona o prodeji půdy. Zaplatit kupní cenu ve splátkách je pouze možností, nikoliv právem nebo povinností. Právem prodávajícího je právo na úhradu kupní ceny a povinností kupujícího je její zaplacení.

Umožnění splátek je pouze jednou z forem úhrady kupní ceny, na jejíž zaplacení má právo prodávající.

Ze systematického zařazení ustanovení o zániku splátkového režimu až za ustanovení                 o převodu práv a povinností na právnickou osobu, jejímž je nabyvatel členem či společníkem, lze dovozovat, že znění ustanovení § 9 odst. 6 nelze bez dalšího pominout, resp. že i v případě převodu na třetí osobu dle § 7 odst. 9 zákona o prodeji půdy výhoda splátkového režimu zaniká.

Při absenci přechodného ustanovení v poslední novele zákona č. 95/1999 Sb., které by jednoznačně řešilo přechod splátkového režimu, nelze při použití standardních výkladových pravidel dospět k jinému, než výše naznačenému výkladu.

 Zdroj: AKČR