V Praze 3. listopadu 2011

Shrnutí faktů:

• Po dobu několika let se AK ČR snažila, aby zábory těch nejkvalitnějších zemědělských pozemků orné půdy byly omezeny. Jediný právní nástroj, který by motivoval investory ke snížení a k možnému využívání např. brownfields k výstavbě by bylo výrazné zvýšení odvodů za zábory ZPF.

• V průměru docházelo během let k záborům 13-15 ha orné půdy denně a to na těch nejlepších bonitách.

• Bohužel nebyla politická vůle a to až do doby, než vláda potřebovala řešit finanční zdroje na pokrytí zdražení ceny elektrické energie v důsledku významného nárůstu fotovoltaických elektráren, které by cenu elektřiny bez ingerence státu zdražily na nekonkurenceschopnou úroveň.

• Proto vznikla nová právní úprava, tzv. malá novela zákona o ochraně ZPF                  (č. 402/2010 Sb.), která přinesla zvýšení odvodů s pozitivní účinností a dopadem na snížení záborů, s účinností od ledna letošního roku.

• Je říjen a už je navržena změna formou „přílepku“, který umožňuje, aby bylo výhodnější zabírat pole mj. i pro výstavbu staveb v průmyslových zónách. Tedy hal, které vidíme na okrajích měst. Pikantní na tom je ta skutečnost, že developeři by podle nového nemuseli zaplatit vůbec žádné poplatky za zábory ZPF, na rozdíl i od stavu před letošním lednem a na rozdíl od stavu za socialismu, kdy se odvody za zábory předepisovaly a z pohledu tehdejší kupní síly byly vysoké.

• Cílem společnosti, poslanců by přece měla být ochrana toho největšího bohatství – půdy, nikoli vylepšení obchodu úzké skupiny, i tak již ziskových developerů a investorů.

• Dnes máme cca 4,2 mil. hektarů zemědělské půdy rozdělené podle kvality do 5 stupňů ochrany. Přitom asi 40 % výměry tvoří tzv. bonitní půda, která se řadí do 1. a 2. třídy ochrany. Právě na těchto půdách se takové stavby realizují.

• Pokud zábory připustíme, dojde k zabetonování krajiny a za nějaký čas, tato haly – poskočení podnikatelského záměru, zůstanou bez využití.

• Naopak pro produkci potravin a výživu obyvatelstva nám zůstanou jen méně kvalitní pozemky s potřebou investic do jejich zúrodnění.

• Je dnes na nás, zda zachováme pro budoucí generace tu nejkvalitnější půdu a zelenou krajinu nebo jen další brownfields.

• A co závěrem? Lednové zvýšení odvodů bylo motivováno zvýšením příjmů státního rozpočtu o cca 1,7 mil. Kč ročně. Přijetím „přílepku“ by byl navrhovaný příjem zajištěn cca z 1/3. To už stát nemá zájem nebo si vezme své, ne u bohatých investorů a developerů, ale od drobných podnikatelů a občanů zdražením potravin a služeb, zvýšením daní?

V reakci na chystané změny legislativy v oblasti ochrany ZPF, jejichž návrh opětovně rozvolňuje pravidla plateb za vynětí půdy ze ZPF, dnes pořádá AK ČR tiskovou konferenci s cílem upozornit na tento fakt média a rozvířit tak veřejnou diskuzi.

Současně jsme připravili dopis prezidenta AK ČR na předsedy všech parlamentních stran a dále na předsedu Senátu M. Štěcha, předsedkyni PSP M. Němcovou a předsedu Hospodářského výboru PSP M. Urbana se záměrem vysvětli jim situaci a se žádostí o pomoc odmítnout přílepek a ponechat tuto záležitost v současném – po dlouhých letech vyhovujícím - stavu.

Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR

Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR

Tisková zpráva MZe z 2. 11. 2011 ke schválení sazeb SAPS

Čeští zemědělci obdrží za rok 2011 v rámci jednotné platby na plochu přibližně 16, 5 miliardy korun

2.11.2011

Tisková zpráva – Ministr zemědělství Petr Bendl schválil sazby dotačních titulů pro rok 2011. V rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) dostanou čeští zemědělci 4 686,50 Kč/ha. V letošním roce bylo zaevidováno celkem 26 867 žadatelů.

Jednotná platba na plochu (SAPS) je hlavní platbou přímých plateb. O tuto platbu může žádat fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS). Je plně hrazena z evropských peněz.

Čeští zemědělci získají za rok 2011 v rámci jednotné platby na plochu více peněz než v loňském roce, kdy bylo vyplaceno 14,3 miliard korun a sazba činila 4060 Kč/ha.  „Je to proto, že přímé platby pro nové členské státy EU se postupně zvyšují. V roce 2011 mají čeští zemědělci nárok na 80% z částky, kterou dostávají farmáři ve starých členských zemích. V roce 2012 obdrží 90% a plného vyrovnání se dočkají v roce 2013,“ vysvětluje ministr zemědělství Petr Bendl

Státní zemědělský intervenční fond začne vydávat jednotlivá rozhodnutí již příští týden. Výplaty budou zahájeny od prvního možného dne dle evropské legislativy tj. od 1. 12. 2011. „Jsem rád, že se podaří zajistit vydání rozhodnutí a termín výplat SAPS v první možný moment, a že našim zemědělcům poputují peníze na účty již v závěru letošního roku,“ řekl ministr Bendl.

Tento rok bylo již vyplaceno 1,517 mld Kč v rámci opatření LFA (měně příznivé oblasti) z celkových cca 2,7 mld Kč. „Předpokládám, že do konce roku bude tato dotace v podstatě vyplacena všem žadatelům o toto opatření. Včasná výplata evropských peněz je a vždy bude jednou z mých nejzásadnějších priorit v pozici ministra zemědělství,“, doplnil ministr Bendl.

V tomto týdnu ministr Bendl intenzivně jedná s Ministerstvem financí ohledně  rozpočtu kapitoly zemědělství, aby mohly být našim zemědělcům vyplaceny i národní doplňkové platby (Top-Up) za rok 2011. V rozpočtu kapitoly zemědělství na rok 2011 nebyly finanční prostředky na tuto dotaci zatím zohledněny. „Doufám, že se mi podaří peníze pro naše zemědělce získat, i přesto, že jednání probíhají již v samém závěru fiskálního roku, kdy jakákoliv změna je velmi obtížná,“ dodává ministr Petr Bendl.

Kateřina Böhmová

ředitelka Odboru komunikace MZe