V Praze 14. října 2011

 

 

 

12.10. představil zemědělský komisař EU Dacian Ciolos legislativní návrh pravidel SZP na období 2014 až 2020 schválený Evropskou komisí. Tento materiál  je v důležitých  parametrech shodný s neoficiální verzí, se kterou jsme pracovali a jednali již zhruba 2 měsíce předem a podrobně je popsána v informaci AK č.27 ze 4. října 2011.   

 

V současnou chvíli - po vyslechnutí slov zemědělského komisaře  EU Daciana Ciolose - není nabízen zastánci vytvoření  „dotačního stropu pro velké podniky“ žádný pádný argument. Odpovědi komisaře a pracovníků komise na otázku zastropování byly neprofesionální a bylo vidět, že je přivádí do rozpaků. Silnější byly fakta, že přímé platby jsou pro velké zemědělské podniky zcela legitimní. Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně, jako ostatní podniky a tím zcela naplňují  podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši.

Zastropování ve skutečnosti znamená diskriminaci větších podniků a jednoznačně nerovný přístup k podnikání v rámci EU, který dále povede k větším nárůstu administrace. Původní verze, kde byl strop na podnik na úrovni 150 až 300 tis. Euro, by zasáhla české zemědělství velice významným způsobem, v řádech miliard korun.

Úspěchem vyjednávání je, že se podařilo prosadit výrazné zmírnění dopadů, a to možností navýšit strop započtením osobních nákladů všech zaměstnanců podniku v zemědělské výrobě za předcházející rok. Tohoto kroku bylo dosaženo mnoha způsoby, ale důležitou roli určitě hrála hrozba blokační menšiny ministrů zemědělství iniciovaná právě českým ministrem Ivanem Fuksou a i aktivní činnost našeho Konsorcia nevládních organizací, jehož členy jsou AK ČR, PK ČR , ZS ČR a některé velké podniky.

Hlavní úkoly nadcházejících měsíců:

• udržet možnost navýšení stropu osobními náklady,
• pokusit se navýšit limit na podnik o 100 tisíc Euro v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od 150 - 300 tisíc euro na hranici 250 - 400 tisíc Euro.

 

AK ČR má k jednání připravené varianty s tím, že v určitých požadavcích lze slevovat. Některé naše požadavky jsou na druhou stranu ale natolik zásadní, že přes ně - takzvaně -nejede vlak.

Je třeba západním evropským politikům připomenout, že nové země byly při vstupu do EU ovlivněny Berlínskou deklarací 1999, podle které nemohly aspirovat na plné přímé platby. Byly jak na pracovní, tak i na politické úrovni dány přísliby, že diskriminace bude při jednání o nové SZP EU odstraněna a jiná nebude zavedena. Avšak jak vyplývá z bruselského vystoupení zemědělského komisaře Ciolose současný návrh tyto přísliby nerespektuje.

Vzhledem k navržení velmi pomalého snižování rozdílů úrovně přímých plateb v I. pilíři,  z něhož se čerpají podpůrné prostředky do zemědělství, požadujeme adekvátní náhradu ve vyšší finanční obálce v programu rozvoje venkova, která ještě není navržena.

Důležité je si také uvědomit, že finance „uspořené“ v rámci zastropování budou přesunuty do II. piliře, tady do opatření pro rozvoj venkova. Zde je však možné riziko jejich nevyčerpání z důvodu potřeby kofinancování z národních zdrojů ČR, přičemž český rozpočet je již dnes na hranici svých možností.

Upozorňujeme také na závažnou situaci v propadu chovu prasat a drůbeže, kde požadujeme možnost podpory v rámci spojených plateb s produkcí i u těchto komodit, protože zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost na venkově. Například před vstupem do EU bylo v ČR přes 300 tisíc prasnic a v současné době jich není ani 100 tisíc. Další propad je proto neakceptovatelný.

Hlavním úkolem je narovnat v návrhu SZP rozdílnou úroveň dotací na citlivé komodity, kde je navrženo diferenciované procento možné podpory. A především jsou zde významně rozdílně podporovány z národních a regionálních dotací.. Což je pro nás nepřijatelné.

Zásadně nesouhlasíme s povinností, aby 7 % zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele vnitřního trhu. Navíc zde je závazek dosažení 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli.

 

Představený materiál, v podobě schválené Evropskou komisí byl předán na Radu EU. Zde bude zpracováván vyjednávacími týmy ministrů zemědělství členských zemí. Materiál byl zároveň předán do Evropského parlamentu. Čeká nás mnoho práce, abychom při schvalování v obou těchto institucích vyjednali co nejvíce pro dobro českých zemědělců.

 

Souběžně bude v těchto institucích probíhat schvalování rozpočtu pro potřeby SZP EU. Návrh rozpočtu na SZP schválený Komisí je pro nás výhodný, ale je otázka co udělá hluboká krize některých členských zemí EU.

 

Závěr:

• Legislativní návrh SZP 2014 – 2020 představený 12. října 2011 komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Dacianem Ciolosem je důležitý, nicméně je teprve výchozím bodem k mnoha dalším jednáním.
• Nyní nastává klíčové období tvrdého vyjednávání v rámci Rady Evropy a Parlamentu EU.
• Rozhodující pro konečný výsledek bude osobnost a schopnosti ministra zemědělství a potažmo podpůrný tlak nevládních agrárních organizací.

 

Za AK ČR sdělujeme, že jsme připraveni ve prospěch prosazení našich požadavků udělat maximum a totéž očekáváme od ministra zemědělství a vlády ČR.

 

 

Za vedení AK ČR

                                                                                               Ing. Jan Veleba

                                                                                              prezident AK ČR

 

 

 

 

 

 

 

           

Brusel, 12.11. 2011

 

MEMO/11/685 - Vysvětlující memorandum k legislativním návrhům EK

 

Reforma Společné zemědělské politiky- vysvětlení základních prvků reformy

 

Komise dnešního dne předložila EP a Radě čtyři hlavní návrhy na reformu SZP - i) k přímým platbám, ii) ke společným odbytovým organizacím trhu, iii) k rozvoji venkova a k  iv) horizontálním problémům týkajících se financování, řízení a monitorování SZP. Navíc, součástí návrhu jsou také tři drobná opatření s cílem zajištění přechodu na nové podmínky a pravidla.

 

1. Přímé platby

Základní platební program: S cílem odklonu od různých systémů plateb SPS v zemích EU-15 které dovolovaly historické reference, nebo platby na hektar založené na „hybridním“ modelu kombinací dvou a programu plateb SAPS používaného ve většině zemí EU-12, bude uplatněno „Nové platební schéma“, a to s účinností po roce 2013. Toto schéma bude podléhat pravidlům kontroly podmíněnosti (cross-compliance, hlavně respektování některých pravidel spojených s ochranou životního prostředí, pohodou zvířat a další) tak, jak je tomu i v současné době i přes to, že zatím neexistují jistá zjednodušení současných požadavků. Cílem je výrazné snížení rozdílů mezi výší plateb získávaných při aplikaci stávající legislativy mezi zemědělci, regiony (tedy vnitřně) a mezi členskými státy (tedy z vnějšku). Všechny ČZ budou povinny přejít na uniformní platby na hektar na národní, nebo regionální úrovni s platností od počátku roku 2019. V souladu s návrhem EK týkající se víceleté finanční perspektivy, budou národní obálky určené pro přímé platby nastaveny tak, aby ty země, které dostávají méně než 90% evropského průměru platby na hektar, dostaly více. Rozdíl mezi současnými sumami a 90% průměru EU-27 se tak sníží o jednu třetinu. Na příklad, pokud v současné době ČZ dostává v průměru sumu na hektar, která odpovídá 75% průměru EU, tedy je 15% pod 90%, poté postupně bude platba navýšena na 80%. EK se zavázala v rámci příští Finanční perspektivy po roce 2020, projednat dlouhodobé cíle vedoucí k dosažení „úplné konvergence“ pomocí rovnocenné distribuce přímých podpor napříč celé EU.

 

Ozelenění: V doplnění k základnímu platebnímu programu, obdrží každý holding platbu na hektar při současném respektování určitých zemědělských praktik výhodných pro klima a životní prostředí. Členské státy použijí 30 % národní obálky s cílem zaplacení těchto aktivit. Toto opatření je povinné, ale nepodléhá zastropování.

Lze předpokládat zavedení tří nástrojů:

 

-          Udržování trvalých pastvin, a

-          Diverzifikace plodin (farmář bude muset kultivovat nejméně 3 druhy plodin na své zemědělské půdě, z nichž žádná nepřekročí více než 70% výměry půdy a třetí 5% obdělávané půdy) a

-          Zachová „ekologicky zaměřenou plochu“ v rozsahu nejméně 7% rozlohy zemědělské půdy (s výjimkou trvalých pastvin), tedy úhory, živé ploty, okraje polí, stromy, pustiny, biotopy, krajinné prvky, ochranná pásma, zalesněné plochy.

-          Navíc: na eko-zemědělce již nebudou kladeny žádné další požadavky, pokud zajistí zcela jasné ekologické výhody.

Oblasti s přírodním znevýhodněním: členské státy (nebo regiony) mohou poskytnout doplňkovou platbu pro oblasti s přírodním znevýhodněním (tak, jak jsou tyto oblasti definovány v rámci nástrojů a pravidel Rozvoje venkova) - do výše 5% národní obálky. Toto opatření je dobrovolné a nevztahuje se na možnosti, které dává program rozvoje venkova méně výhodným oblastem (LFA). V odpovědi na kritiku, kterou vznesl Evropský účetní dvůr, bude definice „méně výhodných oblastí“ určena tak, aby odrážela objektivní kritéria.

Mladí farmáři: základní platební program pro nové, začínající mladé zemědělce (ti, kteří jsou mladší 40ti let) bude navýšen po dobu 5ti let o dodatečných 25 %. Výše je omezena na maximální průměrné výměry farmy v každé ČZ. V členských státech, kde jsou malé farmy, je limitem 25 ha. Podpora bude kryta fondy do výše 2 % národní obálky.

Drobní farmáři: kterýkoliv farmář, který bude v roce 2014 požadovat podporu se může do 15.10. 2014 rozhodnout, zda se zúčastní programu „Drobní zemědělci“, a tak dostane roční platby stanovenou členskou zemí a pohybující se v rozmezí 500-1000 EUR, v závislosti na velikosti farmy (suma bude buď spojena s průměrnou platbou příjemce, nebo bude dána národním průměrem platby na hektar pro 3 ha). Toto opatření bude znamenat významné zjednodušení, jak pro samotné zemědělce, tak pro orgány státní správy. Účastníci se budou tak setkávat s méně přísnými požadavky na plnění pravidel podmíněné shody a budou vyjmuti z programu ozelenění. (Dopadová studie dokládá, že asi 1/3 farem, která žádá v rámci SZP o podpory má výměru 3ha, nebo méně - to ovšem týká asi jen 3% celkové výměry zemědělské půdy v EU-27). Celkové náklady na program „Drobní zemědělci“ nesmí být vyšší, než je 10% výše národní obálky a výše plateb bude určena v této souvislosti, pokud to bude nutné. Také budou existovat fondy z programu RV určené pro poradenství spojené s ekonomickým rozvojem drobných zemědělců a granty určené na restrukturalizaci pro regiony, kde se tyto malé farmy vyskytují.

Spojené podpory a možnosti (coupled options): s cílem řešit potencionálně možný neblahý efekt redistribuce přímých plateb na národním základě a majíce na zřeteli stávající podmínky, budou mít ČZ možnost zajistit si omezenou sumu “spojených“ plateb, tedy plateb spojených se specifickým produktem. Tato možnost bude omezena 5 % národní obálky v případě, že ČZ v současné době zajišťuje 0-5 % spojených podpor, nebo do výše 10 % v případě, že současná hladina spojených podpor je vyšší, než 5 %. EK může schválit i vyšší procento podpory, pokud o to členský stát požádá a žádost je plně oprávněná.

Přesuny fondů mezi oběma pilíři: členským státům EU bude umožněno přesunout až 10 % sumy ze svojí národní obálky určené pro přímé platby (1. pilíř) do obálky určené na rozvoj venkova a členské státy, které dostávají méně, než 90 % průměru přímých plateb EU, nyní mohou přesunout až 5 % z obálky určené na RV do svých národních obálek učených na výdaje v 1. pilíři.

Kontrola podmíněnosti: význam všech plateb z národní obálky přímých plateb bude pokračovat a bude propojen s ohledem na základní požadavky spojené s ochranou ŽP, péčí a pohodou zvířat a plněním živočišných a rostlinných standardů. Navíc došlo ke snížení a zjednodušení počtu SMRs - základních nařízení z 18 na 13 a počet pravidel, které se týkají dodržování dobrých zemědělských a environmentálních podmínek - GAEC se snížil z 15 na 8 - například došlo  ke zrušení prvků, které nejsou pro farmáře relevantní. Také je navrženo, že Nařízení o ochraně vod a nařízení o Trvale udržitelném používání pesticidů, budou součástí a budou zapracováno do pravidel cross-compliance, jakmile se ukáže, že byly správně použity všemi ČZ a byly jasně stanoveny povinnosti zemědělců.

Zastropování - capping: celková suma podpory jednotlivého zemědělce, kterou může obdržet v rámci základního platebního programu, bude omezena sumou 300.000 EUR ročně a platby budou sníženy o 70% pro sumy v rozmezí od 250.000-300.000 EUR; o 40% pro sumy od 200.000 do 250.000 a o 20% u částek v rozpětí 150.000-200.000 EUR. Aby bylo možno vzít v úvahu faktor zaměstnanosti, může holding odpočítat mzdové náklady v předchozím roce (včetně daní a sociálního pojištění), a to před uplatněním snížení. Navíc: Fondy takto „ušetřené“ v rámci tohoto mechanismu, zůstanou v dotyčné ČZ a budou přesunuty do obálky určené pro RV, kde budou využity na inovace a investice zemědělců a na práci operačních skupin v rámci programu Evropského inovačního partnerství.

Aktivní zemědělec: S cílem odstranit veškeré právní nejistoty a nepřesnosti, EK více konkretizovala tento pojem. Jde o to vyloučit platby pro takové příjemce, kteří nemají žádné skutečné, nebo hmatatelné zemědělské aktivity; pro ně tato definice určuje, že platby nebudou přiznány žadatelům, jejichž přímé platby v rámci SZP jsou nižší než 5% výše celkových příjmů z nezemědělských aktivit, nebo jejich zemědělské pozemky jsou z valné většiny již ze samotné přírodní povahy vhodné pro sečení, nebo kultivaci a tyto subjekty zde nevyvíjejí minimální aktivitu požadovanou danou ČZ. Také je zavedena derogace pro zemědělce, kteří dostávají méně než 5.000 EUR ve formě přímých plateb v předchozím roce.

Oprávněné hektary: Předpokládaná pravidla s platností od roku 2014 budou jako nový referenční rok pro pozemky, ale bude zde návaznost a propojení mezi příjemci přímých plateb a jeho systémem z roku 2011, důvodem je zabránit spekulacím.

 

1. Mechanismy řízení trhu

Stávající systém veřejných intervencí a soukromé skladovací pomoci prokázal svoji oprávněnost jako záchranný mechanismus, který pomáhá producentům překlenout těžká období na trhu, například v čase potravinové krize. Ovšem tento mechanismus je nutno revidovat tak, aby byl více efektivní a odpovídal více aktuálním potřebám. Bude zavedena nová bezpečnostní doložka pro všechny sektory tak, aby bylo EK umožněno přijmout nouzová opatření v okamžiku vzniku velkých tržních výkyvů - tedy taková opatření, která byla uvedena v praxi v souvislosti s krizí E-coli. Tyto nástroje budou hrazeny z Krizových rezerv a v rámci Víceleté finanční perspektivy.

V souvislosti s vypršením režimu mléčných kvót a výsadbových viničných práv, hledá EK cestu jak ukončit poslední kotační režim - cukr. Systém cukerných kvót by měl vypršet dne 30. 9. 2015. Vzhledem k tomu, že většina rozvojových zemí preferuje neomezený bezcelní přístup na trh EU, ale vývozy z EU jsou omezeny pravidly WTO  (po dobu trvání kvót) a ukončení systému kvót je tak jedinou cestou, jak dát tomuto výrobnímu sektoru dlouhodobou perspektivu - zejména v kontextu s očekávaným zlepšením produktivity, které se očekává. Pro období po skončení cukerné kvóty se stane bílý cukr oprávněnou položkou pro soukromé sklady a pomoc a standardním opatřením pro stanovení a ošetření vztahů mezi cukrovary a pěstiteli.

Programy Ovoce do škol a Mléko do škol budou prodlouženy. Text návrhu také odráží již existující návrhy z prosince 2010, které se týkaly mléka a mléčných výrobků - (povinné uzavření kontraktačních vztahů v písemné formě a posílení vyjednávací pozice v rámci potravinového řetězce) a návrhy týkající se kvalitativních tržních standardů -včetně koncepce „místo farmaření“.

S cílem zlepšit vyjednávací pozici zemědělců v rámci potravinového řetězce, hledá EK možnost, jak lépe organizovat tento sektor. Pravidla vztahující se na uznávání sdružení výrobců a meziodvětvových organizací jsou nyní rozšířena na všechny výrobní sektory s další možností založit sdružení výrobců v rámci fondů RV (viz níže). V zájmu zjednodušení, bylo zrušeno několik méně významných programů (podpora při zapracování SM do krmiva pro zvířata, spojené platby na podporu produkce bource morušového).

 

 

2. Rozvoj venkova

Evropský zemědělský fond rozvoje venkova - EAFRD, bude přizpůsoben novému,  Společnému strategickému rámci, a také bude využit pro Evropský fond rozvoje regionů - ERDF, Evropský sociální fond - ESF, Kohezní fond - CF a pro Evropský mořský a rybolovný fond - EMFF tak, jak bylo publikováno 6.10.2011; obsahem je naplnění cílů programu Strategie Evropa 2020 (trvale udržitelný růst, chytrý růst a ekonomický růst). Tak, jako tomu je v ostatních fondech, je i zde nutno zabezpečit jasné propojení s výstupy a cíly určenými v programech RV pro 6 priorit uvedených níže. Asi 5% fondů bude vráceno (zadrženo) zpět a využito v tzv. „výkonové rezervě“ a tudíž budou využity jen v případě, že došlo k pokroku v naplňování stanovených cílů.

Základní myšlenka současného, úspěšného fungování koncepce rozvoje venkova a koncept víceletých programů, tak, jak jsou stanoveny a spolu financovány ČZ (nebo regiony) zůstane zachována. Ale, namísto tří os spojených s ekonomickými, sociálními a environmentálními tématy spolu s požadavky na minimální výdaje v rámci každé osy, bude mít nové programovací období dáno 6 priorit. ČZ jsou stále požadovány, aby zachovaly 25% obsahu národní obálky určené pro rozvoj venkova na programy související s údržbou krajiny a bojem proti klimatickým změnám.

 

Šest priorit je následujících:

 

-          Posílení předávání informací a inovací,

-          Stimulování konkurenceschopnosti,

-          Podpora a promoce organizací působících v potravinovém řetězci a řízení rizik,

-          Obnovení, ochrana a stimulace ekosystémů,

-          Promoce efektivity využívání zdrojů, přechod na nízko uhlíkovou ekonomiku,

-          Promoce sociálního začleňování, omezení chudoby a podpora ekonomického rozvoje venkovských oblastí.

Aby bylo možno naplnit kvantitativní kritéria stojící proti prioritám (a vzít v úvahu vlastní specifické potřeby), musí ČZ/regiony ve svých programech RV navrhnout kombinace nástrojů, nabídnuté z „menu“ hlavních priorit.

V rozpočtových pojmech zde bude pouze malá změna týkající se rozdělování národních obálek RV, ta je z důvodu, aby bylo možno vzít v úvahu více objektivní kritéria - ta budou stanovena EK v rámci jejich kompetencí později. V nejméně rozvinutých oblastech, v odlehlých oblastech a na Egejských ostrovech, bude výše finanční spoluúčasti EU 85 %; 50 % pak v ostatních regionech - to se bude týkat většiny plateb, ovšem míra může být vyšší v případě přenosu informací a znalostí, inovací, spolupráce - kooperace, při zakládání sdružení výrobců, při zřizování grantů pro mladé farmáře a v rámci projektů LEADER.

V novém období, budou mít také členské země možnost navrhnout pod programy s vyšší mírou podpory, které jsou zaměřeny na mladé zemědělce, drobné zemědělce, na horské oblasti a na dodávky v rámci potravinového řetězce.

 

Některé klíčové body, které zjednoduší obsah projektů v rámci rozvoje venkova:

-          Inovace: toto klíčové téma (které je ještě více specifikován v rámci Evropského inovačního partnerství pro posílení zemědělské produktivity a udržitelnosti) bude předloženo ve formě různých nástrojů RV, jako je „znalostní transfer“ a „kooperace“; je zaměřeno na podporu zdrojů efektivity, produktivitu a snižování emisí, na rozvoj, který je přátelský ke klimatu a utužuje vývoj zemědělství, lesnictví a venkovských oblastí. Tohoto cíle by mělo být dosaženo pomocí vyšší míry spolupráce mezi zemědělskou výrobou a výzkumem cílem urychlení technologických transferů a jejich uplatnění v zemědělské výrobní praxi.

-          Znalosti - „na znalostech založené zemědělství“: posiluje nástroje zemědělského poradenského systému a služeb (také je spojeno se zmírňováním a přizpůsobení se klimatickým změnám, environmentálním výzvám a příležitostem a s ekonomickým rozvojem, tréninkem a školením).

-          Restrukturalizace/investice/modernizace: granty pro tyto oblasti zůstávají dostupné i nadále.

-          Mladí farmáři: zde bude zavedena kombinace nástrojů zahrnující granty určené na zahájení a na „nastartování“ činnosti (do výše 70.000 EUR), na školení a poradenský servis.

-          Drobní zemědělci: pomoc při zahájení podnikatelské-obchodní činnosti až do výše 15.000 EUR na jednu malou farmu.

-          Balíček nástrojů řízení rizik: pojištění a vzájemně podpůrné fondy - pro pojištění plodin (úrody) a pojištění proti vlivu počasí, proti nákazám zvířat (v současné době se jedná o pomoc v rámci čl. 68 v 1. pilíři) - rozšířit je a zahrnout  zde  také možnosti spojené se stabilizací příjmů (ty by mohly umožnit vyplácet až do výše 70% kompenzace ztrát ze vzájemně podpůrných fondů v případě poklesu příjmu o 30%); na každé 1,00 EUR zemědělcem vložené, by fondy RV umožnily zajistit dodatečných 0,65 EUR.

-          Agro-environmentální-klimatické platby: vyšší míra flexibility v kontraktech, společné kontrakty propojené s odpovídajícím tréninkem/informacemi.

-          Ekologické zemědělství: nová, oddělená opatření pro vyšší míru zviditelnění.

-          Oblasti čelící přírodnímu znevýhodnění a dalším specifickým těžkostem: nová delimitace pro oblasti s přírodním znevýhodněním založená na 8. Biofyzikálních kritérií; ČZ si uchovají pružnost vyčlenění - definování až 10% zemědělské půdy jako plochy se specifickými zábranami s cílem ochrany, nebo zlepšení životního prostředí.

-          Horské oblasti: pro horské oblasti a oblasti se sklonem svahu vyšším, než 62 stupňů, bude stanovena podpora ve výši až 300 EUR/ha (navýšení z 250 EUR/ha).

-          Kooperace: rozšíření možností jak podporovat technologickou, environmentální a obchodní spolupráci (tedy pilotní projekty, společné programy na ochranu ŽP, krytí dodávek v potravinovém řetězci, rozvoj místních trhů).

-          Základní služby a obnova vesnic: Investice do široce pojaté infrastruktury a rozšíření obnovitelných zdrojů energie nad místní úroveň; ve větším měřítku.

-          LEADER: balíček „startovních“ nástrojů sloužící k ustanovení a založení LEADER skupin a jejich strategie; podpora flexibility pro kombinaci s dalšími fondy v místních oblastech - spolupráce město - venkov. Navíc: LEADER je nyní využíván jako společný přístup pro vývoj vedení komunit pomocí všech fondů (CSF, EFRE, ESF, Cohesion, EMFF, EAFRD).

 

3. Další nové prvky reformy SZP

Monitoring vyhodnocování SZP: EK představí a bude publikovat hodnotící zprávu na konci roku 2017 a potom každé 4 roky poté - zpráva zahrne dopady SZP na tři hlavní priority - trvalou a stálou produkci potravin, trvale udržitelné řízení přírodních zdrojů a vyrovnanost jednotlivých regionů - teritorií.

Zjednodušení kontrol: požadavky na kontroly v regionech, kde předešlé kontroly ukázaly dobré výsledky, se sníží; tedy tam, kde jsou respektována pravidla. Na druhé straně bude četnost kontrol zvýšena v regionech, kde byly zjištěny nedostatky.

Do konce roku budou odděleně předloženy návrhy v souvislosti s programem Pomoc v nouzi (pro období po roce 2013) a také návrhy, které zajistí plnou transparentnost v oblasti přímých plateb v rámci SZP a dalších podpor zde zahrnutých. Bude vzat v úvahu výnos soudu z října 2010, ve kterém se praví, že existující pravidla nerespektují ochranu osobních dat fyzických osob.

 

Přeložil:

Ing. Miroslav Louma, ZS ČR 13.10. 2011