Koncem srpna unikly z Evropské komise legislativní návrhy pravidel Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2013. Po důkladném prostudování a stanovení našich priorit jsem 22-23. 9. 2011 vedl jednání Konsorcia nevládních organizací k SZP v Bruselu. Jen pro připomenutí, Konsorcium tvoří Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR a zástupci velkých zemědělských a potravinářských podniků. Naše Konsorcium má smlouvu o strategickém poradenství se společností BXL, kterou vede Pavel Telička. Ten se i se svými kolegy bruselských jednání a jejich vyhodnocení zúčastnil. Velmi dobře jsme také spolupracovali se Stálým zastoupením ČR v Bruselu. Kromě zástupců Konsorcia (Martina Pýchy a Jaroslava Faltýnka) se z důvodů obhajoby obdobných zájmů zúčastnil i ústřední ředitel Slovenské polnohospodárské a potravinárské komory Jozef Artmin.

V uvedených dnech jsme jednali jsme na různých odděleních DG Agri, s kabinety vybraných komisařů a v Evropském parlamentu. O závěry a postřehy bych se rád podělil v tomto článku. Na úvod pozitivní zjištění, že nás jako Českou republiku berou vážně. Důvodem je jednota a aktivity nevládních organizací, přístup ministra zemědělství Ivana Fuksy a jeho týmu a i práce některých našich europoslanců. Hlavní je, že se tyto činnosti daří koordinovat a při využití zkušeností Pavla Teličky jsme se podle mého názoru stali jedním z lídrů nových zemích EU. To je určitě předpolí pro dobré výsledky. Návrh obálky pro ČR v přímých platbách v současné době vychází na úroveň cca 255 euro na hektar zemědělské půdy. Tedy zhruba na úrovni roku 2013 a při současném kurzu 24,5 Kč to představuje cca 6.250 Kč na hektar. Ze současného SAPS bychom měli přejít na systém platebních nároků, který bude vyplácen také na hektar zemědělské půdy s rozhodným datem 15. 5. 2014. Vzhledem k tomu doporučuji zemědělským podnikům vyřešit nájemní smlouvy na zemědělskou půdu tak, aby nekončili před tímto datem, protože by to mohlo ohrozit získání platebního nároku.

Jednou z hlavních priorit zůstává zastropování. Na všech frontách se snažíme předkládat argumenty proč je zavedení zastropování nepřijatelné. Tyto aktivity, přijaté deklarace a získání příslibu blokační menšiny v Radě EU ministrem zemědělství způsobily v aktuálním návrhu zmírnění dopadu zastropování pro ČR. Je zajímavé, že někteří úředníci na DG Agri měli k dispozici podrobnou analýzu, jak to zasáhne naše zemědělské podniky a uklidňovali nás, že nás to nepoškodí. Jeden ze závěrů naší cesty je, že je ještě šance během schvalování zastropování zcela odstranit. Pro případ, že se to nepodaří jsme tvrdě předkládali nepřekročitelné požadavky. Předně, aby v návrhu zůstala možnost přičítání osobních nákladů na všechny zaměstnance zemědělského podniku pracujících  v zemědělství z předchozího roku ke stropu a dále, aby se strop zvýšil z rozmezí 150 tis. a 300 tis. euro na podnik na 250 tis. až 400 tis. euro. Do stropu se budou počítat pouze přímé platby bez části ozelenění a bez plateb spojených s produkcí  na citlivé komodity.

Další závěr z jednání je, že 30 % plateb na ozelenění s velkou pravděpodobností bude. Navržené podmínky střídání plodin a péče o TTP a pastviny nejsou pro naše zemědělce problém. Zásadně však nesouhlasíme s navrženou podmínkou ozelenění - minimálně 7 % zemědělské půdy pro každý podnik mimo produkci – to prakticky znamená ladem. Tato podmínka tlačená zelenými organizacemi pod rouškou biodiverzity v krajině mi připadá v době zvyšující se poptávky po potravinách a závazků zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie - kde produkce z polí hraje nezastupitelnou roli, jako návrh mimozemšťanů. Pevně věřím, že  se tato podmínka podaří zásadně změnit a budeme mít podporu silných hráčů, protože by se toto mimo jiné špatně vysvětlovalo politikům vlastním farmářům kolem Paříže i v Německu. Podmínky ozelenění budou rozšiřovat základy z Cross compliance a GAEC a nad podmínky ozelenění v I. pilíři budou ještě opatření Agroenvi v rámci PRV tak, jak je to dnes.

V rámci plateb spojených s produkcí na citlivé komodity, které jsme prosazovali, nesouhlasíme s navrženým  rozdílným povoleným procentem pro jednotlivé členské země. Požadujeme jednotné procento na úrovni cca 12 % a požadujeme rozšíření citlivých komodit, kde je v současném návrhu mimo jiné chov skotu, ovcí, koz, chmel, škrob o chov prasat a drůbeže. Tyto dvě komodity prožívají v posledních letech hlubokou krizi a jsou zásadní pro rovnováhu zemědělské soustavy a zaměstnanost, takže splňují atributy citlivých komodit. Po jednání je zřejmé, že u prasat šance je, ale u drůbeže to bude složité. Klíčové pro všechny citlivé komodity je, aby nebyly podporované velmi silně a rozdílně z národních, regionálních a jiných dotací členskými zeměmi. Při zjištění, jak je podporován z národních zdrojů chov krav, prasat a drůbeže třeba v Německu, Belgii a Francii se nám zatočila hlava. To je určité vysvětlení na jejich mírný růst a náš hluboký pokles těchto výrob od našeho vstupu do EU. Jedním z hlavních úkolů našeho vyjednávání je  toto narovnat.

V rámci Programu rozvoje venkova patří mezi hlavní cíle vyjednávání získat co nejvyšší národní obálku, která není na rozdíl přímých plateb ještě navržena. Dále je důležité, aby nebyla omezení pro velké zemědělské a potravinářské podniky a aby byla jasně vymezena role ministerstva zemědělství ve společném strategickém rámci všech operačních programu. V neposlední řadě musí být jasně řečeno co má ve venkovském prostoru financovat Program rozvoje venkova a jaké aktivity pokryjí ostatní operační programy.

V tomto článku není prostor popsat veškerou problematiku legislativních návrhů, ale věřte, že práce na v tomto směru dost. A jaký bude další postup ? Naše cesta byla naplánována časově optimálně tak, abychom ještě mohli ovlivnit poslední změny v legislativních návrzích a především projednání v kolegiu komisařů. Tam začalo projednávání 30. září na úrovni zemědělských specialistů, následně bude přecházet na šéfy kabinetů a nakonec na kolegium komisařů. Komise rozhoduje kolektivně, takže je velmi důležitý postoj každého komisaře. Konečný legislativní návrh by měl být Komisí schválen 14. října. Tím to ale zdaleka nekončí. Tento návrh bude souběžně schvalovat Evropský parlament a Rada ministrů EU. Proces schvalování se odhaduje na 18 měsíců. Pro nás budou důležité obě platformy. Radu ministrů bude ovlivňovat vyjednávací tým ministra zemědělství a důležité pro hlasování bude vytváření koalic s ostatními členskými zeměmi. Ve finále bude zásadní i postoj celé vlády ČR včele s premiérem, ministrem zahraničí a financí. Proto i s nimi také pravidelně projednáváme naše postoje a snažíme se získat a udržet jejich podporu.

Samostatnou kapitolou k úspěchu bude Evropský parlament. Tam nám velmi pomáhá europoslanec Jan Březina, ale i  ostatní naši europoslanci, napříč politickými stranami. Bohužel se nám opakovaně nedaří navázat komunikaci s členem Zemědělského výboru EP Robertem Duškem, ale i zde doufáme ve zlepšení. Nanečisto jsme si vyzkoušeli spolupráci s EP při prosazování pozměňovacího návrhu k zastropování ve zprávě EP k SZP. Nyní již půjde do tuhého. Po schválení návrhu Komisí budou jmenováni zpravodajové a stínový zpravodajové za příslušné frakce pro jednotlivé kapitoly SZP a tam začne naše práce s argumenty, s iniciováním pozměňovacích návrhů a s prosazením jejich schválení.

Na závěr jedno postesknutí. Při jednání na DG Agri potkáváme Francouze, Španěle, Portugalce, Němce, aj. Velmi zaujatě nám Řekyně radí jak a co máme dělat, ale po Češích téměř ani památky. Dle statistiky máme na Evropské komisi nejnižší procentické zastoupení úředníků v běžném postavení i v řídících pozicích z celé EU 27. To je tragédie. Je vidět, že každý úředník má masku loajálního zástupce Komise, ale pod touto maskou jasně hájí zájmy své země, která ho tam vyslala. A to nám chybí. Přitom kvalitní lidi máme, třeba se zkušenostmi ze Stálého zastoupení v Bruselu, či z našeho předsednictví. Proto věřím, že bychom třeba Řeky přeskočili, ale chybí nám systematická příprava lidských zdrojů a především podpora států při získání pozic při výběrových řízení. Doufám, že se toto podaří změnit. Byl bych rád, kdyby nás za několik let některé členské země „pomlouvali“, jak zneužíváme pro české zemědělství nastavená pravidla SZP. To by byla největší pochvala za naši práci.

Bohumil Belada, viceprezident AK ČR