Výstupy z jednání k problematice 30% pokryvnosti v rámci GAEC 2, konaného dne 8. září na MZe

 

Znění standardu GAEC 2 – NV č. 479/2009 Sb.

Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy (LPIS) jako půda:

a)      silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice. Porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin,

b)      mírně erozně ohrožená, zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.

 

Jako „obecné“ půdoochranné technologie (vyhovující standardu GAEC 2 na SEO i MEO půdách) jsou označovány mj. technologie ochranného zpracování půdy, pro něž je charakteristické nejméně 30% pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky a snížení intenzity zpracování půdy. Tohoto procenta pokryvnosti lze dosáhnout při zakládání ozimých porostů. Při zakládání jařin je to však prakticky nereálné. Za účelem zreálnění požadavku minimální pokryvnosti při zakládání jařin na MEO byly dohodnuty následující závěry:

1. Podmínky stanovené pro SEO plochy se nemění a zůstává již stanovená 30% pokryvnost.

2. Podmínky pro MEO plochy jsou následující:

- je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20%;

- do 30. června min. 10%

- a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla  

  „obecná“ půdoochranná technologie použita.

3. Hodnocení minimální pokryvnosti rostlinnými zbytky bude prováděno pomocí kontrolních  

    snímků - etalonů.

 

 

Budoucí SZP EU během polského předsednictví

 

V průběhu polského předsednictví (PL PRES) je ze strany EK očekáváno předložení příslušných legislativních návrhů (říjen 2011) k budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP) do roku 2020. Za PL PRES tedy budou pokračovat klíčové diskuse o budoucí podobě SZP po roce 2013.

Přímé platby

ČR během Belgického předsednictví (BE PRES) podepsala společné prohlášení BG, ČR, HU, PL, RO a SK ohledně budoucnosti SZP po roce 2013 – tzv. „Bratislavskou deklaraci“. Deklarace obsahuje požadavek na opuštění historických kritérií v oblasti přímých plateb, zachování dvoupilířové struktury SZP, zjednodušení principu křížového souladu (Cross-Compliance), modernizaci tržních opatření, klade důraz na kvalitu potravin a připomíná nutnost inovativních řešení pro financování prevence chorob rostlin
a živočichů.V tomto směru bude ČR i nadále vystupovat.

ČR bude nadále podporovat snahy ke zmírnění přetrvávajících rozdílů v úrovni přímých plateb mezi zemědělci v rámci celé EU. Budoucí systém přímých plateb by neměl být založen
na historických referenčních obdobích tak, jak je tomu doposud. V oblasti rozdělení národních obálek ČR preferuje způsob, který by vycházel z výměry obhospodařované zemědělské půdy členských států. Zároveň ČR obhajuje možnost pokračování aplikace systému SAPS pro státy, které tento systém využívají, i po roce 2013. Takové řešení je v souladu s dalším zjednodušováním SZP. ČR považuje za důležité, aby nově navrhovaná složka „ozelenění“ (greening) přímých plateb nevedla ke zvyšování administrativní náročnosti a k prohlubování konkurenční zátěže evropských zemědělců a poskytovala určitou předem definovanou flexibilitu s tím, že by bylo vhodné dále usilovat o možném snížení procentického podílu platby za greening (navrženo je 30 % z celkové výše přímých plateb).

Jako problematické ČR vnímá zastropování přímých plateb, které by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže a v konečném důsledku k umělému dělení farem a ke zhoršení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Specifika jednotlivých členských zemí (podpora malých farmářů) by měla být řešena na základě dobrovolnosti a při zachování principu subsidiarity.

V otázce zastropování přímých plateb ČR dosáhla na únorovém setkání ministrů zemědělství v Bruselu podpisu společné deklarace ČR, DE, UK, SK, RO a IT proti zastropování  přímých plateb. V těchto  iniciativách bude ČR i nadále pokračovat.

Politika rozvoje venkova

ČR podporuje další posilování významu politiky rozvoje venkova jako klíčového nástroje pro zachování životaschopných venkovských společenství, a to ve třech základních aspektech:

1. konkurenceschopné zemědělské odvětví a navazující sektory,

2. udržitelné hospodaření s přírodními zdroji

3. vyvážený územní rozvoj.

K zabezpečení dosažení cílů politiky rozvoje venkova  ČR prosazuje zajištění adekvátních prostředků, při nezbytném vymezení koordinace SZP s kohezní politikou, a to na úrovni Společenství i národní úrovni tak, aby nedocházelo k překryvům či potenciálním nedostatkům.

S ohledem na specifický charakter zemědělství považuje ČR za klíčové podporovat zemědělství i v některých méně příznivých oblastech, kde by za čistě tržních podmínek nebylo životaschopné. Důležitý je požadavek, aby u plateb v rámci méně příznivých oblastí (LFA) zůstala zachována kompenzace újmy způsobené ztíženými podmínkami hospodaření.

Rozhodující pro zamezení migrace obyvatel je podpora vytváření pracovních příležitostí a rovněž zajištění kvality života na venkově, zabezpečením dostupné občanské vybavenosti a zachováním společenského a kulturního dědictví venkova. V této oblasti je nutné zohlednit regionální hlediska a propojit SZP s kohezní politikou a jejími finančními zdroji.

Udržitelná produkce potravin

Je v zájmu ČR v rámci rozvoje venkova prosazovat zvýšení a posílení konkurenceschopnosti zemědělství a navazujícího potravinářství a to zejména dalšími podporami inovací, zlepšování kvality a přidané hodnoty zemědělských výrobků, zejména prostřednictvím podpory modernizace zemědělských a potravinářských  podniků.

Mléčný balíček

Během PL PRES bude pokračovat projednávání tzv. mléčného balíčku, který byl ze strany EK oficiálně představen na Radě pro zemědělství a rybářství v prosinci 2010. Mezi klíčové otázky patří konkrétní ustanovení smluv, jejich povinná aplikace a výše národní kvóty tvořící hranici pro sdružování producentů. Zrušení systému mléčných kvót v roce 2015 nadále platí. Proto je na trhu  potřeba zavádět taková opatření, která zároveň pomohou transparentnosti a rovnoměrnému rozložení přidané hodnoty v rámci dodavatelského řetězce v sektoru mléka, (producent – zpracovatel - obchod). Tomu mohou napomoci i jasně definované smluvní vztahy mezi producenty a zpracovateli, nebo nastavení konkrétních podmínek pro sdružování producentů, jak uvádí návrh mléčného balíčku.

Zhodnocení dopadů dosud diskutovaných variant zastropování přímých plateb a odhad možného výpočtu stropu pro podnik:

 

1. V současnosti jsou diskutovány dva modely alokace přímých plateb (PP) a stanovení jejich výše pro jednotlivé členské země:

 

Tzv. model 80 %

Tento model stanovuje výši PP/ha z.p. tak, že ty členské státy, které nedosahují ani 80 % průměrné výše PP EU 27 v roce 2013, by  měly mít PP navýšeny na 80 % s tím, že k tomu potřebné finanční zdroje se vezmou těm členským státům, které dosahují více než 100 % průměrné sazby přímých plateb EU 27.

 

Tzv. model 90 % + 30 %

Tento model stanovuje výši PP/ha z.p. tak, že ty členské státy, které nedosahují v úrovni PP/ha z. p. v roce 2013 ani 90 % průměrné výše PP EU 27, by k jejich stávající úrovni dostaly 30 % rozdílu mezi stávající úrovní a 90 % průměrné výše PP EU 27, a to v horizontu do roku 2020.

ČR podle propočtů na stávající úroveň celkové obálky na PP platné pro r. 2013 (909,3 mil.€) má průměrnou výši PP/ha z.p. cca 259 €. To je 90,33% průměrné 100% výše PP EU 27, která je v roce 2013 na úrovni cca 287 €/ha z.p. Znamená to že výše uvažované modely pro stanovení výše PP jsou z hlediska dopadů na ČR neutrální. Protože ČR má průměrnou výši PP na ha z.p. více než 80 % resp. více než 90 % průměru EU, nemůže z titulu výše uvedených modelů získat ani jejich navýšení od jiných zemí, nedosahuje však ani výše 100%, tedy nebude jí ani ubráno ve prospěch zemí nedosahujících stanoveného minima.

ČR tak i nadále zůstává na PP ve výši cca 259 €/ha z.p. (úroveň r. 2013)

 

Lze předpokládat,že finanční obálka ČR, ale i dalších zemí a její výše na PP, pro období 2014 - 2020 oproti období 2007 - 2013, bude mírně krácena tak, jak je snížen i celkový návrh rozpočtu v rámci 1. pilíře na období 2014 - 20. Z 293 mld. € na 282 mld. €, tj. snížení o 3,8%.

Za předpokladu snížení lze odhadnout PP ve výši cca 250-255 €/ha z.p. Z této částky vychází i další, níže uvažované kalkulace.

 

2. Tři navržené varianty možné výše zastropování přímých plateb

 

Zastropování přímých plateb znamená pro podnik tu skutečnost a dopady, že v případě kdy překročí vypočtená výše podpor v rámci podniku, poskytovaných pouze z PP strop stanovený  právním předpisem, (tj. po zohlednění mzdových nákladů a odečtu plateb za ozelenění - greening) nebude možnost tento strop překročit. Podpora je krácena o částku převyšující stanovený strop. Diskutované jsou tři varianty návrhu zastrojování (capping) a jsou uvedeny níže v  tabulce.

 

Přímé platby by se měly skládat z:

- základní sazby (vyplácené jako dnešní SAPS);

- platby za ozelenění (greening), návrh Komise je 30% z celkových PP;

- plateb vázaných na produkci (couplované), obdoba dnešních Top Up na ovce, kozy,  

  KBTPM;

- podpory na malé farmy a podpory oblastí se znevýhodněnými podmínkami (zatím není blíže      

  specifikováno).

 

Zastropování by se nemělo týkat té části přímých plateb za ozelenění (greening), pro které je uvažováno 30 % z celkové národní obálky přímých plateb, (tedy 30% ze sazby PP/ha z.p.). To znamená, že pro výpočet stropu na podnik se platby za ozelenění nezahrnují, všechny ostatní části PP by se při výpočtu stropu na podnik měly zohlednit a započítat.

Platby za ozelenění podnik dostane při splnění kritérií za další environmentální programy,  nad rámec agroenvironmentálních programů, které jsou dnes známy a realizovány v rámci osy II - EAFRD. O struktuře takových kritérií se teprve jedná, měly by být v rámci jednoletých opatření a kontraktů.Uvažuje se např. o určitém minimálním podílu vikvovitých plodin na o.p. nebo o max. podílu intenzivních plodin na o.p. (obiloviny, řepka) nebo o min. podílu TTP v rámci výměry z.p. podniku, apod. V případě splnění nastavených kritérií by podnik získal 30 % z celkové výše PP (cca 75-78 €/ha z.p.), tyto platby by se však nezapočítávaly do celkového stropu podniku.

Současně Komise navrhuje, že by měly být při výpočtu stropu PP na podnik zohledněny komplexní mzdové náklady pracovníků. Jedná se o pracovníky zaměstnané na základě pracovně-právního vztahu, na základě kterého jsou odváděny daně a platby sociálního a zdravotního pojištění, související s pracovním vztahem. Jde o platby vykázané za předchozí rok, efektivně vyplacené v souvislosti s provozováním zemědělské prvovýroby. Pro tyto účely jsou diskutovány tři varianty odpočtu nákladů na komplexní mzdové náklady (tj. včetně sociálního a zdravotního pojištění):

- zohlednění v 100% výši,

- zohlednění v 50% výši,

- případně paušálně ve výši 15 000 €/AWU (1 přepočtený pracovník/rok).

 

Tyto náklady by se uplatnily odpočtem od celkové částky PP (mimo ozelenění) vypočtené na podnik podle základní sazby na 1 ha z.p. (po odečtu 30% za ozelenění) a počtu ha z.p. v rámci podniku. Odpočet tak napomáhá podnikům, které zaměstnávají více pracovníků (podniky se ŽV). Naopak v těch státech, kde je zemědělství založeno převážně na rodinných farmách nebo v zemích, kde najatí pracovníci mají nízké mzdy, nebo u podniků s převažující RV a v důsledku toho s nízkými stavy pracovníků, při stejné výměře podniku, bude dopad zastropování vyšší.

 

Pro vlastní výpočet v podniku by se nejdříve měla vypočítat platba podle nároků za jednotlivé složky PP (kromě platby za ozelenění), od ní by se měly odpočítat náklady vynaložené za mzdy a následně výslednou částku porovnat s limitem zastropování (viz tabulka) a při jeho překročení nárok  nad limit zkrátit.

 

Navržené varianty na zastropování PP:

 

Suma přímých plateb na podnik	% krácení1), resp. strop v €
var 1. Progresivní (pásmový) přístup
150 000-200 000 €;	20,00%
200 000-250 000 €	40,00%
250 000-300 000 €	70,00%
nad 300 000 €	100,00%
Přístup se stropy PP
var.2. Strop ve výši	200 000 €
var.3. Strop ve výši	300 000 €

1)       Krácení objemu PP v příslušném pásmu (bez plateb za ozelenění).

Pozn. : U progresivní var.1,v případě vypočteného nároku na PP ve výši 300 000 € na podnik a více je faktický strop ve výši 235 000 €.

 

3. Vlastní způsob výpočtu stropu pro podnik

 

Propočty sazeb  PP

• z části 1. vyplývá, že celkové PP v ČR by mohly být ve výši: var. 250, resp. 255 €/ha z.p. a to v případě modelu 80 % i modelu 90 + 30 %;
• z části 2. vyplývá, že do výpočtu základní sazby PP na ha z.p. pro účely stanovení stropu na podnik se nezapočítává 30% výše PP za tzv. ozelenění (greening).
• po odečtu výše uvedené platby za ozelenění od základní výše PP získáváme přepočtenou průměrnou sazbu PP, započitatelnou pro výpočet stropu (capping) ve var. 175,  resp. 178,5 €/ha z.p.
• za předpokladu velikosti modelového podniku o výměře 3 100 ha z.p. má podnik nárok na platbu z titulu PP započitatelnou do stropu ve výši ve var. 542 500 (3100 x 175), resp. 553 350 €/ha z.p. (3100 x 178,5)
• z části 2. rovněž vyplývají tři možné varianty odpočtu nákladů na komplexní mzdové náklady od základu PP vypočteného a započitatelného do stropu na podnik (viz odst. výše). Za předpokladu, že modelový podnik má 40 zaměstnanců pracujících v zemědělské prvovýrobě, odečte se ve variantách reálných nákladů na mzdy 100 % resp. 50 % (pesimistická varianta) resp. stanovený paušál ve výši 15 000 €/AWU. Odpočet na zaměstnance se tedy bude pohybovat ve výši cca 600 000 € resp.cca 300 000 €, (pesimistická varianta).
• odpočet nákladů na mzdy a VDJ ve výši 600 000 €, resp. 300 000 € (pesimistická varianta) se uplatní od základu PP vypočteného a započitatelného do stropu na podnik, tj. v našem případě od stropu ve výši ve var. 542 500 (3100x175), resp. 553 300 €/ha z.p.
• výsledkem je konečná výše stropu na podnik, (v našem případě při odpočtu částky ve výši 600 000 € od našeho základu) ve var. - 57 500 (542 500 - 600 000),  resp.var. - 46 600 €.
• Při odpočtu pouze 300 000 € (pesimistická varianta) je výsledná výše nároku ve var. 242 500 (542 500 - 300 000), resp. 253 350 €.

 

Varianta s odpočtem mzdových nákladů ve výši 600 000 € se nedotkne případného krácení PP v rámci modelového podniku, neboť konečná výše vypočteného stropu pro účely případného krácení PP nedosahuje žádného z navržených stropů, uvedených v tabulce v části 2.

Varianta s odpočtem mzdových nákladů ve výši 300 000 € se naopak dotýká případného krácení PP v rámci modelového podniku, neboť konečná výše vypočteného stropu pro účely případného krácení PP dosahuje navrženého stropu u varianty č. 1 i u  varianty č. 2, uvedených v tabulce v části 2. Taková farma bude krácena o částku přesahující stanovený limit.

 

Prostředky vyplývající ze zkrácení přímých plateb by měly být podle posledních informací převedeny v rámci příslušené země EU do jejího Pilíře II. SZP.

 

Závěrem nutno dodat, že se jedná o předběžné odhady,které budou zcela jistě  v průběhu dalších vyjednávání modifikovány.

 

Pro jednodušší výpočet není do  přepočtené průměrné sazby PP zahrnuta část plateb vázaných na produkci a část podpor na malé farmy a podpor oblastí se znevýhodněnými podmínkami

 

Ing. Martin Fantyš

tajemník AK ČR

 

 

 

Problémy a perspektivy rozvoje zemědělství v Ruské federaci

 

Úřad AK ČR má v elektronické podobě prezentaci obchodního rady Ruské federace v ČR pana A. V. Turova, která byla k dispozici na mezinárodním semináři organizovaném v rámci výstavy Země živitelka 2011 dne 25. 8. 2011.

Obsahuje informaci o programu rozvoje ruského zemědělství do roku 2020, včetně přehledů o agrárním obchodu s ČR. Z ruské strany je zájem především o výstavbu objektů živočišné výroby, rozvoj produkce krmných směsí, plemenná zvířata a rozvoj produkce osiv.

Prezentace je k dispozici po domluvě s Ing Soňou Berecovou z úřadu AK ČR Praha, tel. 724 969 361, berecova@akcr.cz.

 

Ing. Jan Záhorka

AK ČR Praha