Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 4. září 2026:
Newsletter SZIF rok 2026
červenec-srpen 2026&nbs ... více - 4. září 2026:
Den Zemědělce 2026
Celostátní kontr ... více - 25. srpen 2026:
Inzerce pro členy AK ČR
Praktický přehled nab& ... více
František Mariánek, 8. leden 2011
Pšenice k regulaci plevelů
Pšenice k regulaci plevelů
Podle francouzských vědců je možná přirozená regulace plevelů pomocí odrůd pšenice a tritikale s širokými listy a silným odnožováním.
Odrůdy pšenice s širokými listy a silným odnožováním mohou potlačit až 10 % plevelů na poli. Rostoucí rostliny pšenice limitují dostupnost živin a nepropouštějí k plevelům denní světlo. V pokusech prováděných výzkumným centrem rostlin Arvalis ve Francii byl zkoumán možný „plevelopokryvný“ potenciál obilovin. Cílem výzkumu bylo nalézt efektivní strategii ochrany proti plevelům bez aplikace herbicidů. Pokusy na dvou stanovištích v severní Francii ukázaly, že kombinace odrůdy, termínu výsevu a populace rostlin může pšenici před plevely upřednostnit. Celkem bylo testováno 13 odrůd pšenice a tritikale. Tritikale je vzrůstnější a má velmi široké listy. Na stupnici od 1 do 10 bylo např. potlačení jílku vytrvalého, který byl po výsevu tritikale na plochy ručně doset, hodnoceno stupněm 3. Nejlepší odrůda pšenice, která potlačovala porosty trav, dosáhla stupně 6. Tato odrůda rostla až do konce zimy, přičemž nejrychlejší růst vykazovala v nejdůležitější fázi růstu plevelů mezi fází druhého kolénka a kvetením.
Podle vědců z Arvalis má však rozhodující vliv na schopnost rostlin obilovin prosadit se proti plevelům kromě odrůdy také správný termín výsevu a mechanické zpracování půdy.
DLG-Mitteilungen, 2010, č. 11, s. 12




Vytiskni tuto stránku