František Mariánek, 26. březen 2016
Shrnutí informací k podmínkám standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES
Následující odstavce přináší stručné a přehledné shrnutí podmínek jednotlivých standardů.

 

23.3.2016

V přiložené tabulce pak najdete přehled podmínek včetně dat a termínů plnění.

DZES 1: Dodržení ochranných pásů podél vodních toků

Podmínky se vztahují na všechny DPB přiléhajících k útvarům povrchových vod.

Standard obsahuje tři požadavky na zachování ochranného pásu podél vodních toků uvnitř i vně zranitelných oblastí: pás nehnojené půdy stanovený podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; u dílu půdního bloku s průměrnou sklonitostí převyšující 7 stupňů ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a dodržení při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost za účelem ochrany vodních organismů od břehové čáry. Záměrem je ochrana vody před znečištěním pocházejícím ze zemědělské činnosti a předcházení možnému vzniku takového znečištění.

Povinnost zabránit vniknutí hnojivých látek do vody vyplývá přímo z § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. Podmínky standardu se vztahují na všechny díly půdních bloků sousedících s útvary povrchových vod (tedy i těch mimo nitrátově zranitelné oblasti).

DZES 2: Povolení pro užívání zavlažovacích soustav

Podmínky se vztahují se na žadatele, kteří využívají technická zařízení k zavlažování, pro jejichž provoz je třeba dodávat elektrickou, mechanickou nebo jinou energii.

Standard obsahuje požadavek na držení povolení k nakládání s vodami pro uživatele technických zařízení k zavlažování. Záměrem je ochrana vody a hospodaření s ní v souladu s platným právním předpisem (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Plnění povinnosti je vztaženo na žadatele, který závlahový systém využívá. Rozsah zaměření standardu je zúžen na zavlažovací soustavy, které se omezují pouze na technická zařízení k zavlažování mimo takových, která využívají pouze spádu vody.

Příslušným vodoprávním úřadem je většinou obecní úřad obce s rozšířenou působností, v některých případech krajský úřad, pověřený obecní úřad nebo újezdní úřad. Vzor žádosti žadatele se specifikací potřebných dokladů je uveden ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu.

DZES 3: Ochrana podzemních vod proti znečištění

Podmínky se vztahují na žadatele, kteří zachází se závadnými látkami.

Standard obsahuje požadavky stanovené § 38 a 39 vodního zákona k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí při manipulaci, skladování a vypouštění závadných látek. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby tyto látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod.

Podmínka je nově doplněna o zákaz přímého vypouštění dle § 38 vodního zákona. Rozšířen je dále požadavek na technický stav jímek pro tekutá statková hnojiva (močůvka, kejda apod.), kapalná minerální hnojiva (např. DAM 390) a kapalná organická hnojiva (např. digestát), nikoli tedy jen ropných látek ve sjednocené podobě s aktuálně platným požadavkem PPH 1/8.

DZES 4: Minimální pokryv půdy

Podmínky se vztahují na DPB s kulturou standardní orná půda a průměrnou sklonitostí přesahující 5 stupňů.

Standardem jsou stanoveny požadavky pro zachování minimálního pokryvu půdy na dílu půdního bloku převyšující 5 stupňů průměrné sklonitosti. Možnosti plnění tohoto standardu jsou definovány tak, aby zajišťovaly pokryv půdy, umožňovaly přípravu půdy pro další plodiny a současně splňovaly podmínky Integrované ochrany rostlin. Zemědělci mohou tento standard plnit zachováním strniště včetně podmítnutého nebo založením porostu ozimů nebo meziplodin a následně provedení případné jarní orby. Další z možností je provedení podzimní orby v jakékoli zemědělcem zvolené hloubce včetně hluboké orby a ponechání tohoto stavu až do jarního období. Tato možnost doplňuje samotnou operaci orby o další benefity pro zlepšení stavu půdy, jako je zapravení hnojiv resp. doplnění organických látek.

Vzhledem k tomu, že tento standard má za cíl prostřednictvím pokryvu, zejména v mimovegetačním období, zamezit ztrátám půdy a půdní vlhkosti, doporučujeme v případě osetí meziplodin ponechat tento porost minimálně do 15. 2. následujícího roku. Plochy oseté meziplodinami, pokud budou osety ve směskách, je možné také započítat jako plochy v ekologickém zájmu (EFA).

DZES 5: Minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze

Podmínky se vztahují na DPB veškeré zemědělské půdy označené v LPIS jako půda silně erozně ohrožená (SEO) nebo mírně erozně ohrožená (MEO).

Standard upravuje podmínky pěstování erozně nebezpečných plodin na mírně a silně erozně ohrožených půdách vymezených v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Cílem standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou.

Do specifických půdoochranných technologií na MEO plochách byly přidány dvě nové technologie: pásové zpracování půdy (strip-till), kde zemědělec zajistí zpracování půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, jehož plošný podíl nepřesáhne více než 25 % plochy pozemku a pěstování kukuřice s šířkou řádku do 45 cm bezorebným způsobem, kde zemědělec zajistí vysetí kukuřice s šířkou řádku do 45 cm.

DZES 6: Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť

Podmínky zákazu pálení se vztahují na veškerou zemědělskou půdu.

Podmínky pro zachování organického hmoty v půdě se vztahují na DPB s druhem kultury orná půda.

Standardem je stanoven zákaz pálení bylinných zbytků a jsou stanoveny podmínky pro aplikaci hnojiv pro zachování úrovně organických složek v půdě. Důvod zákazu vypalování je ochrana živočichů a půdních organismů a využití biomasy jiným způsobem než neproduktivním spálením. Vypalování porostu je také přímo zakázáno zákonem o požární ochraně, zákonem o odpadech a zákonem o ovzduší.

Seznam plodin zlepšujících kvalitu půdy a zásobení následné plodiny dusíkem (dusík vážících plodin) je shodný pro využití v rámci podmínek tzv. greeningu pro poskytování přímých plateb (§ 18 NV č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády). Jedná se o tyto plodiny: cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, štírovník, vojtěška, úročník, vikev, bob, vičenec, čičorka, hrachor, jestřabina, kozinec, pískavice, ptačí noha nebo tolice.

Pozn.: zahrnuty jsou všechny druhy rodu tolice, tedy i tolice vojtěška.

V rámci tohoto standardu lze aplikovat jako tuhé organické hnojivo i kompost, který má pozitivní vliv na fyzikální půdní vlastnosti – zlepšuje drobovitou strukturu, zvyšuje provzdušnění a pórovitost půdy a zlepšuje schopnost retence fyziologicky využitelné vody pro rostliny a infiltraci vody půdou. Aplikováním kompostu na zemědělskou půdu je proto zpravidla dosahováno vyšší rostlinné produkce.

DZES 7: Zachování krajinných prvků, ořez stromů a opatření proti invazivním druhům rostlin

Podmínky se vztahují na krajinné prvky stanovené nařízením vlády
č. 307/2014 Sb.
,
o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, dřevinnou vegetaci a regulaci invazních rostlin netýkavka žláznatá a bolševník velkolepý.

Standard stanoví taková opatření, která přispějí k ochraně a zachování stanovených krajinných prvků a druhu zemědělské kultury rybník, včetně zákazu řezu křovin a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat resp. ve vegetačním období (31. 3. – 1. 11.) a zabrání šíření nežádoucích invazních rostlin na zemědělskou půdu a snížení zásoby jejich semen v půdním fondu.

Krajinnými prvky, u který je sledováno, zda nejsou v souvislosti se zemědělskou činností poškozovány nebo rušeny, jsou: mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkop, druh zemědělské kultury rybník a mokřad.

Od roku 2016 je ke krajinným prvkům nově zařazen mokřad, kterým se rozumí samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2, sloužící k zajištění retence vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Krajinný prvek mokřad může být evidován na ploše půdního bloku podle § 3a odst. 9 písm. a) a § 3a odst. 10 zákona o zemědělství.

Krajinné prvky stanovené k ochraně podmínkami DZES se považují za krajinné prvky, které lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu (EFA). Více informací naleznete v nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády a v Metodické příručce pro přímé platby pro rok 2016.

Mezi invazivní druhy rostlin, jejichž regulace je v rámci kontrol podmíněnosti požadována, patří netýkavka žláznatá a bolševník velkolepý. Vzhledem k tomu, že bolševník kvete již při výšce 30 cm, doporučujeme pro zvýšení účinnosti regulace, provádět regulaci kvetoucích a časně odkvetlých rostlin před jejich vysemeněním a v případě mechanického zásahu následné odstranění (spálení) částí odstraněných rostlin. Bolševník velkolepý kvete v období červen až srpen.

Přílohy


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 1030
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář