Ministři diskutovali o vývoji zemědělských trhů, které nadále ovlivňují dopady ruské invaze na Ukrajinu, vysoké ceny energií a zemědělských vstupů i zhoršující se klimatické podmínky. Česká republika upozornila zejména na kombinaci nízkých cen zemědělských komodit a vysokých nákladů, které zásadně ovlivňují rentabilitu zemědělských podniků.

„Současná situace je pro zemědělce mimořádně složitá. Kombinace vysokých nákladů na energie, hnojiva a pohonné hmoty spolu s nízkými výkupními cenami výrazně oslabuje jejich ekonomickou stabilitu. Problematická situace je zejména u mléka, vepřového masa, cukru, olejnin, ovoce a zeleniny,“ uvedla náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková.

Zásadním tématem byla také dostupnost a ceny hnojiv a navrhované navýšení zemědělské rezervy na úrovni EU, která má pomoci zemědělcům čelit problémům s likviditou. Česká republika zdůraznila potřebu rychlého a cíleného využití této podpory a vyzvala Evropskou komisi k jasnému nastavení podmínek a časového rámce dalšího postupu. Dále upozornila na konkrétní dopady klimatických extrémů – zejména jarních mrazů, které poškodily ovocnářskou produkci.

„Podpora musí být rychlá, cílená a transparentní. V České republice se letos k vysokým cenám hnojiv přidaly i ekonomické dopady extrémních klimatických jevů. Zejména škody po jarních mrazech jsou velké, a zemědělci potřebují okamžitou pomoc,“ doplnila Špalková.

Druhým klíčovým bodem jednání byla budoucí podoba společné zemědělské politiky po roce 2027. Ministři se shodli na potřebě zjednodušení pravidel a posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Česká republika prosazovala zejména větší flexibilitu pro členské státy při nastavování podpory a důraz na subsidiaritu. Zdůraznila také hlavní témata pro nadcházející jednání o nastavení konkrétních podmínek budoucí zemědělské politiky.

 „Budoucí společná zemědělská politika musí zůstat společná svými cíli, ale zároveň musí dát členským státům dostatek flexibility, aby mohly reagovat na své specifické podmínky. S tímto úkolem by mělo nastávající irské předsednictví dále pokračovat v jednáních,“ uvedla náměstkyně Špalková.

Česká republika rovněž zdůraznila potřebu snížit administrativní zátěž, zjednodušit pravidla a zajistit, aby podpora cíleně směřovala k zemědělcům produkujícím potraviny a přispívala k rozvoji venkova a zaměstnanosti.

Ministři se věnovali také bodům v oblasti zemědělství a rybolovu, včetně rybářské politiky, kde projednali budoucí architekturu financování po roce 2028. Vzhledem k přetrvávajícím rozporům se však nepodařilo dosáhnout dohody. Dále byla projednána budoucnost společné rybářské politiky, kam spadá i oblast akvakultury. Hlavní myšlenky z diskuse budou sloužit jako vstup do strategického plánu pro rybolov a akvakulturu (Vize 2040), kterou Komise plánuje zveřejnit po létě.

Na Radě ministrů byla diskutována i další témata, jako například monitoring nákazy zvířat či mezinárodní spolupráce, návrhy týkající se produkce a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh a ochrany zvířat při přepravě. V případě rozmnožovacího materiálu je cílem sjednotit pravidla, podpořit inovace a zajistit dostupnost kvalitního osiva při současném snížení administrativní zátěže. U návrhu nařízení o ochraně zvířat při přepravě Česká republika podporuje zlepšení welfare zvířat, zároveň však upozorňuje na nutnost zachovat konkurenceschopnost zemědělců a vyváženost nových požadavků.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství