O 200 až 300 tisíc tun se sklidí méně obilí, než odhadovala Agrární komora. Ta předpokládala, že letos půjde z našich polí do sýpek mezi 7,2 až 7,5 milionu tun zrna. Po středeční bouřce, přívalových lijácích a vichřici však musela svůj odhad snížit. Podle komory tak zemědělci při odhadované průměrné ceně obilí na úrovni pěti tisíc korun za tunu, mohou jen kvůli středečnímu rozmaru počasí přijít až o 1,5 miliardy korun.

Nízké ceny brambor z loňské sklizně neodradily bramboráře u nás ani v Evropě od pěstování tradiční komodity. Podle dosavadních odhadů zůstává letošní výměra brambor stejná jako loni a pokud přeci jen dojde k poklesu ploch, nepůjde o nijak zásadní změnu. Tato důležitá informace zazněla mimo jiné na semináři upořádaném Ústředním bramborářským svazem České republiky (ÚBS ČR) na začátku června v Čelákovicích.

František Švadlena, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin se pro Agroweb mimo jiné vyjádřil k odhadům letošní sklizně řepky a budoucnosti pěstování této plodiny v České republice.

Plíseň maková je jedním z významných škodlivých činitelů máku. Tato choroba letos poškodila porosty ozimého máku a vyskytuje se i na tradičně zakládaných porostech jarního máku. Na tuto chorobu není registrován žádný chemický přípravek. Řešení je však možné nalézt mezi biologickými preparáty.

Naši pěstitelé řepky patří mezi nejlepší na světě. Tato chvála zazněla na polním dni v Červeném Újezdě. Přesto je stále co zlepšovat a vědečtí pracovníci se snaží najít způsob, jak dále zvýšit výnosy řepkového semene a současně zlepšit rentabilitu produkce. Nerozhoduje o tom množství vstupů, ale jejich kvalita. Proto je zatím práce schopného agronoma nezastupitelná.

Agrární komora ČR letos očekává nadprůměrnou domácí úrodu obilí. Zatímco loni pěstitelé sklidili z polí 7,153 milionu tun obilí, tak letošní sklizeň by se podle odhadu komory měla díky příznivému počasí a nárůstu osetých ploch pohybovat v rozmezí od 7,2 milionu tun do 7,5 milionu tun obilí. Informoval o tom dnes Josef Kubiš z komoditní rady komory.

Pouze silný tlak houbových chorob, popřípadě lokálně kroupy, mohou ohrozit stav letošních porostů řepky. Pokud se žádný z těchto černých scénářů nenaplní, je možné očekávat velmi pěkné výnosy, zhruba na úrovni loňského roku, což je 3,1 tuny z hektaru. Lze rovněž počítat s dobrým zpeněžením produkce.

Na pulty tuzemských obchodů se v posledních letech začíná vracet dlouho zanedbávaná zelenina s dlouhou historií – chřest. Spotřebitelé tak sledují trend okolních zemí.

Pěstování cukrové řepy se podle představitelů Svazu pěstitelů cukrovky Čech (SPCČ) nachází v krizi. Důvodem je závratný vzestup cen jiných komodit rostlinné výroby, například obilí a řepky, a na druhé straně výrazný růst nákladů na její pěstování. Svůj nezanedbatelný dopad má i unijní reforma trhu s cukrem.

Pro směr růstu (a polaritu) buněk je klíčový tzv. exocyst, bílkovinný komplex, který byl zatím popsán pouze u živočichů a kvasinek. Jeho přítomnost v rostlinných buňkách nyní prokázali vědci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚEB) spolu s americkými a německými kolegy. Informoval o tom tiskový odbor akademie. Objev by mohl mimo jiné přispět k pochopení způsobu, kterým se rostlina brání napadení patogeny.