Především k novým odrůdám sahají při setí ozimé řepky v ZD Bernartice. „Ve spolupráci se společností Agrofert děláme pokusy s odrůdami a na jejich základě si vybíráme, uvedl Agronom podniku Ing. Zdeněk Šťastný. Každý rok zkoušejí minimálně jednu novinku a sejí také odrůdy, které jsou maximálně čtyři roky na trhu, starší ne. V posledních dvou letech přešli na odrůdy společnosti Monsanto. „Vyžadují větší intenzitu v pěstování. Zdá se, že tady vycházejí a poskytují dobrý výnos,“ dodal agronom.

Podle údajů Agrární komory ČR sklidili zemědělci z 1,522 milionu hektarů obilovin 1,6 procenta. Průměrný hektarový výnos činil 4,54 tuny, což je zhruba výsledek stejný jako loni. Na dosud optimistická očekávání sklizně budou mít nepříznivý vliv škody způsobené prudkými dešti a krupobitím, zasycháním zrna v některých lokalitách i silnějším výskytem chorob a škůdců, uvedl tajemník komory Jan Záhorka.

Zemědělci v jižních Čechách zatím sklidili z polí zhruba čtvrtinu ozimého ječmene. Průměrný výnos dosahuje 4,5 tuny z hektaru. Letošní úroda obilí by podle prvních odhadů mohla být na úrovni loňska, kdy zemědělci sklízeli průměrně 4,37 tuny z hektaru. Uvedla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Hricová.

Od 4.4.2008 platí nové znění nařízení vlády 103/2003 Sb., tzv. Nitrátové směrnice. Toto nové znění obsahuje několik, týkajících se především období zákazu hnojení a skladovacích kapacit.

Pokusy demonstrující nebývalé množství variant ochrany rostlin byly k vidění na již tradiční akci pořádané společností Bayer – na polních dnech v Libčanech, které se konaly v polovině června. Kromě variant srovnávajících různá mořidla, fungicidy, insekticidy a herbicidy bylo možné posoudit i rozdíly mezi odrůdami a jejich reakci na ošetření.

Dlouhý výčet odrůd ozimé pšenice registrovaných v rámci České republiky a také těch zapsaných do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských plodin, poskytuje zemědělcům možnost širokého výběru. Na druhou stranu před ně staví velké množství informací, kterými se musí, tak říkajíc, prokousat. Volbu odrůdy by měly ovlivnit povětrnostní podmínky jejího budoucího stanoviště a také předpokládané stresové faktory, které na ní během vegetace mohou působit.

Výskyt viróz obilnin byl poměrně častý i v letošním roce. Oproti předcházejícím několika sezónám, kdy převládala virová zakrslost pšenice (WDW), se letos hojně vyskytovala na ozimých ječmenech žlutá zakrslost ječmene (BYDV). Tato informace mimo jiné zazněla na polním dnu uspořádaném na začátku června ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni.

O 200 až 300 tisíc tun se sklidí méně obilí, než odhadovala Agrární komora. Ta předpokládala, že letos půjde z našich polí do sýpek mezi 7,2 až 7,5 milionu tun zrna. Po středeční bouřce, přívalových lijácích a vichřici však musela svůj odhad snížit. Podle komory tak zemědělci při odhadované průměrné ceně obilí na úrovni pěti tisíc korun za tunu, mohou jen kvůli středečnímu rozmaru počasí přijít až o 1,5 miliardy korun.

Nízké ceny brambor z loňské sklizně neodradily bramboráře u nás ani v Evropě od pěstování tradiční komodity. Podle dosavadních odhadů zůstává letošní výměra brambor stejná jako loni a pokud přeci jen dojde k poklesu ploch, nepůjde o nijak zásadní změnu. Tato důležitá informace zazněla mimo jiné na semináři upořádaném Ústředním bramborářským svazem České republiky (ÚBS ČR) na začátku června v Čelákovicích.

František Švadlena, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin se pro Agroweb mimo jiné vyjádřil k odhadům letošní sklizně řepky a budoucnosti pěstování této plodiny v České republice.