České ovocnářství čelí dopadům klimatických změn, nedostatku pracovní síly, vysokým nákladům i rostoucí konkurenci ovoce z dovozu. Nová strategie MZe proto stanovuje kroky, které mají posílit sektor a zajistit dlouhodobou udržitelnost domácí produkce.

Jedním z hlavních cílů je zastavit úbytek ovocných sadů. MZe chce stabilizovat jejich výměru na zhruba 10 tisících hektarech a do roku 2035 vytvořit podmínky pro její navýšení až na 12 tisíc hektarů. Nové výsadby mají být produktivnější, technologicky vyspělejší a lépe připravené na klimatickou změnu.

„Ovocnářství patří mezi strategická odvětví českého zemědělství. Chceme podpořit investice do moderních technologií, obnovy sadů i lepšího hospodaření s vodou, aby domácí pěstitelé dokázali obstát v konkurenci a spotřebitelé měli k dispozici kvalitní české ovoce,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

MZe chce podporovat závlahové systémy, protimrazovou ochranu, protikroupové sítě a další opatření, která mají oslabit dopady extrémních výkyvů počasí na úrodu ovoce. Tyto dotace mohou ovocnáři čerpat již nyní.

Dotace budou směřovat také do robotizace, automatizace, precizního zemědělství a digitalizace. Moderní technologie mají pomoci snižovat náklady, zvyšovat produktivitu a řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly, protože ovocnářství je pracovně velmi náročné.

Současně chce MZe podpořit obnovu sadů, rozvoj zpracování ovoce a investice do skladovacích kapacit. Podpora produkce ovoce s vysokou a velmi vysokou pracností je pro období 2023 až 2027 stanovena na 105 milionů korun ročně. Další podpory mohou ovocnáři získat z unijních zdrojů, například v rámci opatření ekologické zemědělství, na které bylo za rok 2025 vyplaceno téměř 41 milionů korun, nebo na integrovanou produkci ovoce, kde bylo v roce 2025 vyplaceno přes 77 milionů.

Strategie pro rozvoj českého ovocnářství se u kulatého stolu diskutovala také se zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Účastníci se shodli, že české ovoce představuje silnou obchodní značku a je spojováno s kvalitou, bezpečností a zdravotními přínosy. To platí bez ohledu na velikost plodů, kterou mohlo negativně ovlivnit letošní sucho.

Jedním z témat jednání bylo také zajištění lepšího odbytu českého ovoce. Podpořit by se měly producentské organizace i národní značky kvality, jako jsou Regionální potravina a Klasa. Větší prostor by mělo české ovoce získat rovněž ve veřejném stravování. Cílem těchto opatření je posílit postavení pěstitelů na trhu a zvýšit podíl českého ovoce na domácí spotřebě. Podpora organizací producentů v sektoru ovoce a zeleniny dosáhla v roce 2025 částky 231 milionů korun.

„Nestačí pouze produkovat kvalitní ovoce. Stejně důležité je zajistit jeho zpracování, odbyt a spravedlivé podmínky na trhu. Proto chceme podporovat spolupráci producentů, propagaci českého ovoce a větší zapojení regionálních potravin do veřejného stravování,“ doplnil ministr Martin Šebestyán.

Součástí strategie jsou rovněž opatření zaměřená na podporu mladých zemědělců, generační obměnu, propojení výzkumu s praxí a snižování administrativní zátěže.

Loni se v ČR sklidilo 146,2 tisíc tun ovoce (což je 120 % pětiletého průměru sklizně), z toho bylo 116,7 tisíc tun jablek (116 % pětiletého průměru sklizně). Plocha produkčních sadů v roce 2025 byla 10 305 hektarů. Míra soběstačnosti v čerstvém ovoci dosáhla podle MZe v loňském roce 38,4 %. V roce 2024 snědl v průměru každý obyvatel ČR více než 84 kilogramů čerstvého ovoce.

Marek Otava

zástupce tiskového mluvčího

Ministerstvo zemědělství