Chmel v České republice v současnosti pěstuje 120 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecké, Úštěcké a Tršické.

Největší plochu tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, kde se chmel pěstuje na 3 672,6 hektaru, což představuje 76,8 % celkové sklizňové plochy chmelnic v České republice.

Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 492,2 hektaru, tedy 10,3 % celkové sklizňové plochy. V Tršické chmelařské oblasti se chmel pěstuje na 619,1 hektaru, což představuje 12,9 % ploch chmelnic v České republice.

Nejrozšířenější odrůdou nadále zůstává Žatecký poloraný červeňák, který je pěstován na 3 939,5 hektaru. Oproti roku 2025, kdy jeho sklizňová plocha činila 3 952,3 hektaru, došlo k mírnému poklesu o 12,8 hektaru.

Plocha odrůdy Sládek naopak meziročně vzrostla o 12,5 hektaru, z loňských 461,6 hektaru na současných 474,1 hektaru. U odrůdy Premiant došlo k poklesu sklizňové plochy ze 188,3 hektaru v roce 2025 na současných 164,5 hektaru.

Z dalších významnějších odrůd zaujímá Agnus sklizňovou plochu 67,6 hektaru a Saaz Special 43,8 hektaru.

Nové výsadby chmele, realizované na podzim roku 2025 a na jaře roku 2026, zaujímají celkem 269,9 hektaru, což představuje 5,6 % celkové sklizňové plochy chmelnic v České republice. Největší výměra nových výsadeb připadá na Žateckou chmelařskou oblast, kde činí 199,8 hektaru. V Úštěcké chmelařské oblasti představují nové výsadby 33,3 hektaru a v Tršické chmelařské oblasti 36,8 hektaru.

Z hlediska odrůdového složení nových výsadeb jednoznačně převažuje Žatecký poloraný červeňák s 220,7 hektaru, což představuje 81,8 % všech nových výsadeb. Následuje Sládek s 35,8 hektaru, Agnus se 4,5 hektaru a Saaz Special se 4,1 hektaru.

Mgr. Petra Hrabčáková, Ph.D., tisková mluvčí 

Sklizňové plochy chmelnic dle oblastí a odrůd - stáhnout (pdf, 157 kB)