Jednoduchý prstenec z kartonu dokáže zachránit čerstvě vysazená rajčata nebo papriky před nočním škůdcem, který je přestřihne jako nůžky. Klíč je v tom, jak hluboko ho zasadíte. Obsah článku Ráno přijdete na záhon a sazenice leží na zemi. Stonek je čistě překousnutý těsně u země, jako by ho někdo ustřihl. Viník nikde. Žádná stopa, žádný slizký pás po slimákovi. Jen malá díra v půdě pár centimetrů od kořene. Tohle je vizitka osenice, housenky, která přes den spí v zemi a v noci kácí mladé rostliny jednu po druhé. Proti ní existuje primitivní, ale překvapivě účinná zbraň: tuhý límec kolem stonku. Jenže aby fungoval, nestačí ho jen postavit na zem. Noční lovec, který útočí zespodu Osenice není jeden konkrétní druh. Je to souhrnné označení pro housenky několika druhů můr, které sdílejí jeden zlozvyk: přestřihávají stonky mladých rostlin u kořenového krčku. V Česku patří k nejběžnějším osenice polní ( Agrotis segetum ), osenice vykřičníková ( Agrotis exclamationis ) a osenice černého C ( Xestia c-nigrum ). Podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ má osenice polní v ČR dvě generace ročně; housenky první generace škodí od května do července, druhá pak na podzim. Všechny tyto druhy spojuje noční aktivita a skrytý způsob života. Přes den se housenka ukrývá mělce v půdě, stočená do tvaru písmene C, často jen centimetr dva pod povrchem. Po setmění vyleze, obejme stonek a překousne ho. Jedna housenka zvládne za noc poškodit i několik rostlin, ne proto, že by je sežrala, ale proto, že je prostě „pokácí“ a jde dál. Mladá sazenice s tenkým měkkým stonkem takový zásah nepřežije. A právě tady je háček pro každého, kdo chce sazenice chránit pouhou nadzemní bariérou. Některé druhy osenic se pohybují nejen po povrchu, ale i těsně pod ním. Osenice polní podle VÚRV ve starších vývojových stádiích zůstává trvale v půdě. Kalifornský IPM program upozorňuje, že určité druhy dokážou v půdě přímo tunelovat. Límec, který jen stojí na povrchu, pro ně není překážka, obejdou ho zespodu. Dva a půl centimetru, které rozhodují Princip límce je prostý: tuhý prstenec kolem stonku, který housenka nedokáže přelézt ani obejít. Materiál může být karton, kus papírového kelímku, role od kuchyňských utěrek, plastová láhev s odříznutým dnem nebo hliníková fólie složená do několika vrstev. Na materiálu tolik nezáleží, rozhoduje správné usazení. Shoda napříč odbornými zdroji vypadá takto: Pod povrch půdy: minimálně 2,5 cm (některé návody doporučují i víc) Nad povrch půdy: alespoň 5 cm Celková výška límce: zhruba 7,5–8 cm Průměr: takový, aby kolem stonku zůstala malá vůle, ale žádná mezera u země Po zasazení límec přitlačte k půdě, aby mezi jeho spodní hranou a zemí nevznikla štěrbina. Právě ta milimetrová mezera je místo, kudy se housenka protáhne. Límec nemusí být estetický, musí být těsný. Proč zrovna 2,5 cm pod povrch? Protože tam osenice přes den odpočívá a odtud v noci startuje svůj výpad. Bariéra, která začíná až na úrovni povrchu, nechává housenku na správné straně, uvnitř, u stonku. Zapuštěním límce do půdy jí zavřete cestu dřív, než vůbec dosáhne k rostlině. Kdy a co chránit Nejkritičtější období pro české zahrádkáře začíná v druhé polovině dubna a trvá do června. V té době se na záhonech objevují čerstvé sazenice s měkkými stonky a současně jsou aktivní přezimující housenky i první jarní generace osenic. VÚRV doporučuje začít s monitoringem škůdců už v první polovině května. Límce nasazujte ideálně hned při výsadbě, ne až po prvním poškození. Jakmile housenka překousne stonek, je pozdě. A jakmile dorůstá do třetího a vyššího vývojového stádia, zůstává trvale v půdě, kde ji nezasáhne ani postřik. Které sazenice chránit přednostně: Nejvyšší priorita: rajčata, papriky, zelí a další košťáloviny, celer, tedy drahé sazenice s jemným stonkem Vysoká priorita: saláty, fazole, hrách, cibule, kukuřice Nezapomínat: mladé okurky, cukety, brambory v raném stadiu Obecně platí: čím tenčí stonek, tím vyšší riziko. Jakmile rostlina zesílí a stonek zdřevnatí, osenice o ni ztrácí zájem. Co ještě pomůže kromě límce Límec je nejspolehlivější ochrana jednotlivých sazenic, ale není jediný nástroj. University of Minnesota Extension doporučuje kombinovat ho s úpravou prostředí: Před výsadbou zpracujte půdu , rozbijete úkryty a chodby housenek. Odstraňte plevele a rostlinné zbytky kolem záhonu, samice osenic kladou vajíčka na nízkou zelenou vegetaci. Držte pás holé suché půdy (ideálně metr široký) kolem cenných výsadeb, osenice se vyhýbá otevřeným suchým plochám. Noční kontrola s baterkou , nejúčinnější způsob, jak housenky najít a ručně sebrat, dokud jich je málo. Chemická ochrana a biologické přípravky na bázi Bt fungují, ale mají úzké okno účinnosti; zabírají hlavně na mladé housenky a musí se aplikovat navečer, kdy škůdci vylézají. Proti starším larvám ukrytým v půdě jsou prakticky neúčinné. Karton, nebo hliník? Zahrádkářské diskuze občas řeší, jestli je lepší karton, nebo hliníková fólie. Přímé srovnání účinnosti obou materiálů se v odborné literatuře nepodařilo dohledat; poradenské služby amerických univerzit i české zdroje je uvádějí jako rovnocenné varianty. Podle nás je důležitější správné usazení než volba materiálu. Karton má výhodu, že se časem rozloží a nemusíte ho odstraňovat. Hliníková fólie je odolnější vůči vlhkosti a vydrží celou sezonu. Plastový límec z PET láhve je nejtrvanlivější, ale musíte ho na konci sezony uklidit. Co skutečně rozhoduje, není materiál, ale tři věci: límec musí sahat pod povrch, nesmí mít mezeru u země a musí být na místě dřív než první housenka. Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři Autor: Zdeňka Pavelková