- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 22. květen 2026:
Jan Doležal byl potřetí zvolen prezidentem Agrární komory ČR
Jan Doležal zůstává i nadále pr ... více - 13. březen 2026:
Jednotná žádost 2026 - semináře pro širokou zemědělskou veřejnost
Součástí programu ... více - 4. únor 2026:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2026
... více
Výskyt hraboše polního v květnu 2026
Výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily v závěru jara významný pokles populací hraboše polního.
Výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily v závěru jara významný pokles populací hraboše polního. Pokles byl zaznamenán ve 12 z 13 hodnocených krajů. Z celorepublikového průměru 246 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v dubnu klesly hodnoty v květnu na 128 AVN/ha. Riziko ohrožení porostů kleslo nejvýrazněji ve Středočeském, Olomouckém, Ústeckém a Zlínském kraji. Výjimku představuje Jihočeský kraj, kde průměrná hodnota mezi dubnem a květnem vzrostla (nárůst byl především ve víceletých kulturách). Po přepočtu hodnota celorepublikového průměru odpovídala 2,7násobku prahu škodlivosti, který představoval do konce května 50 AVN/ha ve všech plodinách.
Inspektoři ÚKZÚZ provedli v dubnu přibližně 591 pozorování hraboše polního v jednoletých i víceletých plodinách. Zhruba 60 % pozorování bylo realizováno v trvalých travních porostech, sadech a v krmných plodinách, kde se průměrné hodnoty pohybovaly na úrovni 196 AVN/ha, což odpovídá 3,9násobku prahu škodlivosti. Průměrný počet AVN/ha v jednoletých plodinách činil 16 AVN/ha, což představovalo 0,3násobek aktuálního prahu škodlivosti.
Přestože ve většině krajů došlo k poklesu početnosti, v některých regionech zůstávají hodnoty stále vysoké a mohou pro porosty plodin představovat zvýšené riziko. Výjimkou je Jihočeský kraj, kde došlo mezi dubnem a květnem ke zvýšení průměrné intenzity výskytu. Tento nárůst se odehrál ve víceletých kulturách, kde bylo v květnu zjištěno 664 AVN/ha, zatímco v jednoletých kulturách pouze 6 AVN/ha. Z toho je zřejmé, že zvýšení krajského průměru je v Jihočeském kraji způsobeno především lokálně silným výskytem ve víceletých porostech, nikoli plošným ohrožením běžných polních kultur.
V průběhu května se monitoring odehrával v plodinách, které umožňovaly relevantní odpočet aktivních východů z nor. Od druhé poloviny května i v krmných plodinách a trvalých travních porostech, kde proběhla první seč. Místy jsme zaznamenali výskyty přesahující 1 000 AVN/ha (tj. 20násobek prahu škodlivosti). Ty byly zjištěny například v porostech vojtěšek na Olomoucku, Znojemsku nebo Zlínsku. Od 1. 6. se ve všech plodinách mění práh škodlivosti na letní hodnotu 200 AVN/ha.
Od začátku roku 2026 byla nahlášena zdaleka největší plocha aplikací rodenticidů v kraji Jihomoravském. Z celkových 45 375 ha nahlášených aplikací v ČR připadá na Jihomoravský kraj 27 715 ha, tedy přibližně 61 % všech hlášených ploch.
Od 1. 4. 2026 je v platnosti nařízení o výjimečném povolení pro omezené a kontrolované použití vyšší dávky rodenticidů do nor, ty byly využity celkem v 17 hlášeních, a to na ploše cca 4 900 ha. Nejčastěji se vyšší dávky hlásily v okrese Vyškov. Další hlášení s dávkami nad 2 kg/ha byla zaznamenána v okresech Semily, Mladá Boleslav a jednotlivě také v okresech Znojmo, Jihlava, Šumperk, Ústí nad Orlicí a Havlíčkův Brod. Hlášení s dávkami nad 2 kg/ha se týkala především polních plodin, zejména ječmene jarního a ozimého, pšenice ozimé i jarní, řepky ozimé, tritikale, vojtěšky, kmínu a máku setého. Vedle toho se vyšší dávky objevily také u trvalých kultur a ovocných výsadeb, konkrétně u jabloní, višní, slivoní, meruněk a obecně jádrovin.
V současnosti se ochrana porostů rodenticidy z důvodů nízké atraktivity návnady pro hlodavce nedoporučuje, pouze v případě přemnožení na plochách krmných plodin a TTP po seči, kde porost splňuje podmínky pro bezpečnou aplikaci.
Aktuální vývoj populací hraboše polního můžete nepřetržitě sledovat na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.
Mgr. Petra Hrabčáková, Ph.D., tisková mluvčí
Grafy výskytu hraboše polního - květen 2026 - stáhnout (pdf, 663 kB)




Vytiskni tuto stránku