Tvrzení uvedená v článcích považujeme za zavádějící, neboť směšují různé legislativní limity a opomíjejí platný rámec evropské i národní legislativy a reálnou pěstitelskou praxi v České republice.

Základním právním předpisem upravujícím maximální limity reziduí pesticidů v potravinách je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, které stanovuje maximální limity reziduí (MRL) pro jednotlivé účinné látky a komodity určené k běžné spotřebě. Česká jablka uváděná na trh tyto limity dlouhodobě splňují, což je pravidelně ověřováno úředními kontrolami i nezávislými analýzami.
V některých mediálních výstupech je jako problematická hodnota uváděna koncentrace nad 0,01 mg/kg, což však není obecný limit pro konzumní ovoce. Tato hodnota vychází z požadavků na suroviny pro výrobu kojenecké a dětské výživy, které jsou v České republice upraveny vyhláškou č. 54/2004 Sb. Tyto produkty jsou pěstovány ve speciálním režimu s výrazně omezeným použitím přípravků na ochranu rostlin a nejsou určeny k běžnému prodeji jako konzumní jablka.

Je rovněž nutné zdůraznit, že značná část českých ovocnářů hospodaří v režimech agroenvironmentálně-klimatických opatření, která jsou upravena nařízením vlády č. 80/2023 Sb. Původ tohoto ovoce je označován jako produkce z integrovaného, resp. nízkoreziduálního systému pěstování. Tato opatření kladou na pěstitele nadstandardní požadavky v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin, ochrany necílových organismů a environmentální udržitelnosti. V praxi to znamená, že čeští ovocnáři často dodržují přísnější pravidla, než jaká vyžaduje samotná evropská legislativa pro běžnou produkci. 

V rámci naší práce jsme v úzkém kontaktu s pěstitelskou praxí, můžeme potvrdit, že ochrana jabloní v České republice probíhá v souladu s principy integrované ochrany rostlin a platnou legislativou. Na pracovišti Výzkumného a šlechtitelského ústavu Holovousy se nachází také akreditovaná analytická laboratoř a naše výsledky jednoznačně potvrzují, že česká jablka splňují všechny legislativní požadavky na zdravotní nezávadnost.

Zároveň je důležité připomenout, že spotřebitel má možnost volby mezi jablky pocházejícími z ekologického (BIO) zemědělství, jablky pěstovanými v integrovaném, resp. nízkoreziduálním systému produkce a konvenční produkcí. První dva zmíněné způsoby pěstování jsou legislativně jasně vymezené a kontrolované, liší se však používanými postupy ochrany rostlin a přístupem k regulaci škodlivých organismů. Volba mezi ovocem z těchto třech systémů je otázkou osobních preferencí spotřebitele, ovoce je zdravotně nezávadné a je dodržena platná legislativa.

Mediální interpretace, které nerozlišují mezi limity pro kojeneckou výživu a limity pro běžný konzum a opomíjejí rozdíly mezi produkčními systémy, mohou neoprávněně poškozovat důvěru spotřebitelů i práci českých ovocnářů. Systém hodnocení reziduí pesticidů v Evropské unii je nastaven s vysokou mírou ochrany spotřebitele a v případě českých jablek je tento systém plně respektován.

Níže uvádím komentáře k některým informací, uvedeným v článku:
Článek: Jak ukázala laboratorní analýza, v Česku vypěstované jablko Golden Delicious obsahovalo sedm druhů pesticidů v koncentracích ohrožujících kojence.
Reakce: Překročení 0,01 mg/kg samo o sobě neznamená prokázané ohrožení zdraví kojenců. Jedná se o preventivní legislativní limit, nikoli o toxikologický práh. Nastavení limitu je regulace založená na principu předběžné opatrnosti.

Článek: Testem nevládní organizace PAN Europe zaměřené na ochranu zdraví prošlo 59 jablek z 13 evropských zemí. 
Reakce: Pokud někdo testoval slovy „59 jablek“, již to poukazuje na pochybný článek nebo neznalost interpretace dat. Běžně je vyžadováno, aby bylo na obsah reziduí testováno minimálně 1 kg vzorku. Je logické, že analýza 1 jablka a 1kg jablka může ukázat velmi rozdílné výsledky. Proto se doporučuje hodnotit alespoň 1 kg vzorků, aby výsledek nebyl náhodný, ale reprezentativní – kvůli nerovnoměrnému rozložení reziduí, požadavkům analytických metod a reálnému hodnocení rizika.

Článek: Zbytky rizikových pesticidů byly nalezeny ve všech pěti testovaných vzorcích vypěstovaných v Česku. Průměrně šlo o 3,8 druhu pesticidů, o 20 procent nad průměrem celoevropského průzkumu. 
Reakce: Ano věřím, že pokud nešlo vyloženě o produkci z ekologického systému hospodaření (a i tam se nacházejí rezidua pesticidů) nebo jablka od pěstitelů hospodařících v systému bezreziduální produkce, tak v jablkách byly zbytky reziduí nalezeny. Je to běžné a jak je zmíněno výše, to že jsou ve vzorcích nalezena rezidua, neznamená, že se jedná o jablka ohrožující zdraví konzumentů. A jestli bylo nalezeno průměrně 3,8 druhu pesticidů, tak to je velmi dobrý výsledek. A to, že byla nad 20% nad průměrem celoevropského průzkumu…to je opět zavádějící text, nepodložený fakty, který má pouze vyvolat senzaci a zděšení u čtenářů.

Článek: Potraviny obsahující zbytky pesticidů, které jsou zjistitelné v koncentracích vyšších než 0,01 miligramu na kilogram, jsou rizikové převážně pro kojence.
Reakce: Jak je zmíněno výše, překročení 0,01 mg/kg samo o sobě neznamená prokázané ohrožení zdraví kojenců.

Článek: Jak uvádí Hnutí Duha, kojenecká strava, která obsahuje zbytky pesticidů, je přitom už 19 let v rozporu s evropským právem.
Reakce: Kde to Hnutí Duha uvádí? V jakém článku, v jaké souvislosti? Ano pokud pěstitel hospodaří v režimu bezreziduální produkce a produkuje tak ovoce určené pro dětskou výživu, tak v případě nálezů reziduí nad 0,01 mg/kg může vzniknout problém. Ale to především danému ovocnáři, od kterého ovoce zpracující firma jablka vykupuje, protože mu jablka vrátí zpět. Nevím ale o obchodě, kde by prodávali ovoce, u kterého je deklarováno, že splňuje limity pro dětskou výživu. Takže se jedná opět o nesmyslnou větu mimo kontext.

Článek: Nezávislá laboratoř testovala jablka odrůd Golden Delicious, Gala, Honey Crunch a „červená jablka“. Všechna byla zakoupena Hnutím Duha ve třech českých obchodních řetězcích Tesco, Lidl a Billa.
Reakce: Hnutí duha zakoupilo 1 jablko od každé odrůdy z každého zmíněného řetězce nebo v každém řetězci jednu odrůdu? Použili pracovníci Hnutí Duha rukavice při odběru vzorků a poté je ihned dodali do laboratoře k analýzám nebo je mezitím skladovali? Případně v jakých podmínkách a jak dlouho?

Článek: Ve třech z pěti českých vzorků byly nalezeny neurotoxické pesticidy. Tyto látky podle výzkumů souvisejí s neurologickými obtížemi, jako jsou úzkosti, deprese, Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. V jednom z českých vzorků byl acetamiprid, u něhož studie upozorňují na negativní dopady na vývoj mozku u nenarozených dětí.
Reakce: Opět text, který má čtenáře především vyděsit a zaujmout snahou o vyvolání strachu. Není uvedeno, v jakých koncentracích dané účinné látky mohou způsobovat zmíněné zdravotní obtíže (jestli vůbec) a jaké byly konkrétně naměřeny obsahy reziduí zmíněných účinných látek.

Článek: (Acetamirid) Je toxický pro včely, ptáky i opylovače a v prostředí přetrvává velmi dlouhou dobu.
Reakce: Dle Registru přípravků na ochranu není účinná látka acetamiprid hodnocena jako nebezpečná pro včely ani ptáky. I přesto čeští ovocnáři aplikují acetamiprid, jako poslední neonikotinoid v době, kdy nehrozí přímé zasažení včel, protože jsou známy některé publikace o subletálních účincích. Tvrzení o tom, že acetamiprid přetrvává dlouhou dobu v prostředí je nesmysl. A jen menší detail, který vznikl patrně při špatné úpravě autorky článku při přepisu ChatGPT – včely jsou opylovači.

Odkaz na tiskovou zprávu