V porovnání s loňskou sklizní byla letošní sklizeň výrazně pomalejší. Po mimořádně suchém jaru, přišly na konci června tropické dny, které umožnily zemědělcům zahájit žňové práce. Naděje, že sklizeň bude rychlá a plynulá, však vzaly za své s příchodem chladnějšího a vlhčího počasí od poloviny července, žně tak nabíraly výrazného zpoždění. Časté srážky a oblačnost výrazně zpomalily postup sklizně, která letos probíhala pomaleji než v předchozích letech. Po delší době se tak až ve druhém srpnovém týdnu vrátily do polí v plném počtu kombajny, žně se mohly rozjet naplno. Díky tropickým teplotám ve třetím srpnovém týdnu zemědělci se sklizní obilnin a řepky výrazně postoupili, počáteční letošní zpoždění tak bylo významně vyrovnáno.

Ve 34. týdnu, podle osmého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 24. 8. 2025 zemědělci sklidili 99,50 % ploch obilnin a 99,82 ploch řepky. Loni byly touto dobou žňové práce téměř již skončeny (viz tabulka Postup sklizně obilnin a řepky v ČR v roce 2024).

Jako první z krajů měl zcela ukončenou sklizeň obilnin a řepky kraj Olomoucký. Následně byla sklizeň ukončena na celé Moravě a v kraji Ústeckém a Kraji Vysočina. Zatím pouze řepku má sklizenou kraj Plzeňský, Liberecký a Královehradecký. Nejméně ploch obilnin má sklizeno kraj Liberecký (93,46 % sklizených ploch) a u řepky kraj Karlovarský (93,60 % sklizených ploch).

Celková sklizená plocha obilnin již dosahuje 1 197 012 ha (99,50 % ploch), zbývá tak sklidit ještě 6 050 ha. Celková produkce obilovin při průměrném hektarovém výnosu 6,30 t/ha dosahuje téměř 7 542,8 tis. tun. V porovnání s loňským průměrným hektarovým výnosem základních obilovin je letošní úroda na vyšších hodnotách. Letošní sklizeň základních obilovin je tak pro zajištění domácí spotřeby obilovin dostačující, dlouhodobě se spotřeba pohybuje ve výši kolem 5 mil. tun. 

Pšenice ozimá, nejpěstovanější plodina v České republice, je sklizena z 99,58 % ploch, tj. 753 664 ha, zbývá sklidit ještě 3 184 ha. Produkce při průměrném hektarovém výnosu 6,63 t/ha zatím dosahuje necelých 5 milionu tun, přesněji 4 993,1 tis. tun.

Pšenice jarní zbývá sklidit posledních 153 ha, je sklizeno 20 121 ha, tj. 99,25 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 5,04 t/ha činí produkce již přes 101,3 tis. tun.

Sklizeň ječmene ozimého byla ukončena. Produkce dosáhla hodnoty 699,8 tis. tun při průměrném hektarovém výnosu 6,39 t/ha.

Ječmen jarní je sklizen z 99,85 % ploch, tj. 185 044 ha, zbývá tak sklidit posledních 269 ha. Produkce činí téměř 1 132,4 tis. tun, a to při průměrném hektarovém výnosu 6,12 t/ha.

Žita je sklizeno 98,81 % ploch, tj. 20 099 ha, zbývá sklidit ještě 241 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 5,66 t/ha je produkce zatím na úrovni 113,9 tis. tun.

Ovsa, s nejnižším procentem sklizených ploch, tj. 97,84 % je sklizeno 66 769 ha, zbývá sklidit ještě 1 473 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 4,17 t/ha produkce zatím činí 278,6 tis. tun.

Sklizená plocha triticale neboli žitovce, představuje 98,29 %, tj. sklizených 41 800 ha, zbývá tak sklidit posledních 729 ha. Průměrný hektarový výnos 5,35 t/ha dosud poskytuje produkci ve výši 223,7 tis. tun.

Řepka olejka je sklizena z 99,82 % ploch, tj. 335 257 ha, ke sklizni ještě zbývá posledních 597 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 2,98 t/ha produkce dosahuje výše téměř jednoho milionu tun, přesněji zatím 999,6 tis. tun a je oproti loňské sklizni již vyšší.

Čtvrtá průběžná zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2025

K 22. 8. 2025 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 185 vzorků pšenice. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 2. 7. – 6. 8. 2025. Šlo o pšenici z krajů Středočeského (14 vzorků), Jihomoravského (80 vzorků), Olomouckého (22 vzorků), Zlínského (54 vzorků) a Moravskoslezského (15 vzorků).

Ze 185 vzorků pšenice 168 (91 %) vyhovělo požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 83 s, max. 440 s), 173 (94 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 72,7, max. 83,7 kg/hl), 170 vzorků (92 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 10,4 %, max. 16,0 %), 171 vzorků (92 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 24 ml, max. 72 ml).

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 55 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u dvou třetin dosud analyzovaných vzorků (67 %). Limit pro potravinářskou pšenici (max. 1000 μg/kg) nebyl překročen, nejvyšší dosud zjištěný obsah DON je 534 μg/kg. ZEA byl dosud zjištěn u 15 % vzorků, u jednoho vzorku se zjištěný obsah (95 μg/kg) blížil limitu pro potravinářské obiloviny (max. 100 μg/kg).

Kvalita dosud analyzované pšenice je převážně dobrá. Pšenice má dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 79,2 kg/hl) a obsah bílkovin je na výrazně lepší úrovni (průběžný průměr 2025: 13,2 %), než v loňském roce (2024: 12,1 %). Také kvalita bílkovin je letos v průběžném průměru (43 ml) lepší, než byla konečná hodnota v loňském roce (2024: 36 ml). Časté deště v závěru vegetace jsou u některých vzorků příčinou vyššího výskytu porostlých zrn a nižšího čísla poklesu. Průběžný podíl vzorků vyhovujících na číslo poklesu je 91 %, v roce 2024 to bylo téměř 100 %. Ovlhčení zralého zrna spouští procesy, ke kterým normálně dochází až při klíčení po zasetí a číslo poklesu stupeň porůstání zrna v klasech charakterizuje. Negativní dopad srážek na objemovou hmotnost se u dosud analyzovaných vzorků zatím příliš neprojevil. Podíl vzorků s nálezem fuzáriových mykotoxinů se oproti minulému týdnu o něco zvýšil, hodnoty však nepřekračují maximální povolené limity pro potravinářské obiloviny. Vysoká vlhkost porostů v době zralosti způsobila v mnoha případech napadení klasů a následně zrn obilnými černěmi.

K 25. 8. 2025 byly v laboratoři Sladařského ústavu Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. v Brně analyzovány vzorky jarního i ozimého sladovnického ječmene podle normy ČSN 46 1100-5. Vzorky jarního sladovnického ječmene (65 vzorků) byly sklizeny v období 3. 7.−7. 8. 2025 a pocházely z kraje Jihomoravského (45 vzorků), Moravskoslezského (10 vzorků), Olomouckého (5 vzorků) a Zlínského (5 vzorků). Vzorky ozimého sladovnického ječmene byly sklizeny v období 2.−29. 7. 2025 a pocházely z Jihomoravského kraje (6 vzorků) a západních Čech (1 vzorek).

Zrno z přepadu nad sítem 2,5 mm (tzv. přední zrno) u jarních odrůd sladovnického ječmene představuje frakci sladovnického ječmene s vyšším obsahem škrobu a nižším podílem bílkovin, což je pro proces sladování žádoucí. Průměrná hodnota přepadu na sítě 2,5 mm dosáhla 92,8 % (norma min. 85 %: min. 71,3 %, max. 98,1 %) a normě vyhovělo 91 % vzorků.

Zrnové příměsi sladařsky nevyužitelné tvoří zrna znehodnocená natolik, že s velkou pravděpodobností nevyklíčí. Patří sem zrna s vyraženým klíčkem (0,5 %), mechanicky poškozená (0 %), fyziologicky poškozená (0,1 %), tepelně poškozená (0,1 %), zlomky zrn (0,5 %) a zrna zelená (0,2 %). Průměrný obsah těchto příměsí byl 1,5 % (norma max. 3 %: min. 0,1 %, max. 4,9 %) a 87 % vzorků vyhovělo požadavku normy.

Do kategorie zrnových příměsí sladařsky částečně využitelných patří vady a poškození, které sice nebrání klíčení, ale mohou komplikovat proces sladování – zrna se zahnědlou špičkou (1,5 %), zrna bez pluch – nahá (1,0 %) a zrna s osinou (1,8 %). Jejich průměrný obsah činil 4,3 % (norma max. 6 %: min. 0,6 %, max. 12 %) a normě vyhovělo 72 % vzorků.

Průměrná vlhkost zrna byla 12,4 % (norma max. 15 %: min. 10,4 %, max. 14,5 %), což splnily všechny analyzované vzorky. Obsah dusíkatých látek činil průměrně 10,3 % (norma 10–12 %: min. 7,8 %, max. 13,9 %), přičemž vyhovělo 47 % vzorků. Klíčivost dosáhla v průměru 98,1 % (norma min. 96 %: min. 94 %, max. 100 %) a požadavek normy splnilo 97 % vzorků. Objemová hmotnost byla průměrně 65,6 kg/hl (min. 58,8 kg/hl, max. 73,5 kg/hl). Číslo poklesu, jako ukazatel porostlosti, mělo průměrnou hodnotu 245 s (min. 62 s, max. 397 s). Hmotnost tisíce zrn byla v průměru 42,1 g (min. 38,4 g, max. 48,5 g).

U analyzovaných vzorků ozimých odrůd sladovnického ječmene byla průměrná hodnota přepadu na sítě 2,5 mm (přední zrno) 92,5 % (min. 81,3 %, max. 96,9 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosahoval v průměru 2,9 % (min. 1,7 %, max. 5,0 %), zatímco u příměsí částečně využitelných to bylo 6,2 % (min. 3,2 %, max. 8,6 %). Vlhkost zrna činila průměrně 12,6 % (min. 11,8 %, max. 13,1 %). Průměrný obsah dusíkatých látek byl 11,7 % (min. 10,0 %, max. 14,1 %). Objemová hmotnost byla průměrně 65,7 kg/hl (min. 65,7 kg/hl, max. 71,5 kg/hl) a číslo poklesu mělo průměrnou hodnotu 273 s (min. 234 s, max. 318 s). Hmotnost tisíce zrn dosahovala v průměru 45,8 g (min. 43,8 g, max. 47,8 g).

Analyzované vzorky ječmene ve většině sledovaných ukazatelů splňují požadavky příslušné normy. Zrna vykazují velmi dobrou klíčivost a nízký podíl poškozených zrn. U jarního ječmene sklizeného po nepříznivém období se začíná projevovat nižší číslo poklesu a nižší klíčivost.  Obsah dusíkatých látek se pohybuje v širokém rozmezí (7,9–13,9 %) a obsah je spíš nižší. Lze však předpokládat, že ječmen sklizený v dalších regionech ČR, zejména po obdobích dešťů, bude vykazovat nižší kvalitu, a to především v ukazatelích čísla poklesu, obsahu příměsí a klíčivosti, která se může v čase dále snižovat.

Žně kraje ČR 25. 8. 2025 - stáhnout (xls, 109 kB)