Každoročně k datu 20. 8. provádí ÚKZÚZ konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady pak slouží i pro výpočet průměrné sklizně.   

V letošním roce evidujeme snížení sklizňové plochy o 0,68 %, na konečných 4 811,7 hektaru (v roce 2024 sklizňová plocha činila 4 844,8 hektaru). 

Chmel se na našem území pěstuje u 122 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. 

Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3 689,3 hektaru, což představuje 76,7 % výměry chmelnic v České republice.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 502,7 hektaru sklizňové plochy, která činí 10,4 % všech chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 619,7 hektaru, tj. 12,9 % ploch chmelnic v ČR. 

Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 11,8 hektaru na současných 461,6 hektaru. Plocha odrůdy Premiant se snížila o 12,2 hektaru na současných 188,3 hektaru.

V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 27,5 hektaru, na 3 952,3 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 0,7 % (v roce 2024 tato odrůda zaujímala plochu 3 979,8 hektaru). 

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 226,2 hektaru, což představuje 4,7 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o zvýšení plochy nových výsadeb o 30,3 hektaru. Z nově vysazených ploch zaujímá největší výměru Žatecký poloraný červeňák, a to 172,9 hektaru, tj. 76,4 % výsazů. 

Mgr. Petra Hrabčáková, Ph.D., tisková mluvčí 

Přehled ploch chmele ČR - podle okresů a odrůd k 20. 8. 2025 - stáhnout (pdf, 643 kB)