Postup sklizně obilnin a řepky v České republice k 17. srpnu 2025

Ve 33. týdnu, podle sedmého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 17. srpnu 2025 zemědělci mají sklizeno 89,11 % ploch obilnin a již 95,61 ploch řepky. Za týden zemědělci výrazně se sklizní pokročili, sklidili téměř 367 tis. ha ploch obilnin a řepky sklidili skoro 56 tis. ha. V porovnání s loňskou sklizní je letošní sklizeň pomalejší, loni již touto dobou byly žňové práce již téměř u konce (viz tabulka Postup sklizně obilnin a řepky v ČR v roce 2024). Počáteční letošní zpoždění však bylo významně vyrovnáno.

Zcela ukončenou sklizeň obilnin a řepky olejky mají okresy Kolín, Mladá Boleslav, Český Krumlov, Litoměřice, Břeclav, Vyškov, Znojmo, Olomouc, Prostějov a Šumperk. Ukončenou sklizeň obilnin má jen okres Kutná Hora a sklizeň řepky je již ukončena ve 38 okresech.

Z krajů finišuje se sklizní obilnin kraj Olomoucký (99,66 % sklizených ploch), Zlínský (98,30 % sklizených ploch) a Jihomoravský (94,91 % sklizených ploch). Naopak nejvíce ploch zůstává, jako tradičně, sklidit v kraji Libereckém (64,77 % sklizených ploch), Karlovarském (66,53 % sklizených ploch) a Královéhradeckém (72,83 % sklizených ploch).

Sklizeň řepky byla ukončena v kraji Zlínském a Olomouckém a ke konci je téměř kraj Jihomoravský (99,03 % sklizených ploch). Kromě dvou krajů, Karlovarského (62,47 % sklizených ploch) a Libereckého (85,17 % sklizených ploch), dosahuje podíl sklizených ploch v ostatních krajích již přes devadesát procent.

Celkem je sklizeno 1 072 070 ha ploch obilnin, tj. 89,11 % ploch. Celková produkce obilovin zatím dosahuje výše 6 846 tis. tun při dosaženém průměrném hektarovém výnosu 6,39 t/ha. V porovnání s loňským průměrným výnosem základních obilovin, je tak letošní výnos již vyšší.

Pšenice ozimá je sklizena na 88,96 % ploch, tj. 673 316 ha, zbývá tak sklidit ještě 83,5 tis. ha. Produkce ozimé pšenice při průměrném výnosu 6,70 t/ha činí již přes 4,5 mil. tun. Nejdále je sklizeň ozimé pšenice v Olomouckém kraji (99,62 % sklizených ploch), naopak nejpomalejší je v kraji Karlovarském (67,81 % sklizených ploch).

Pšenice jarní je sklizeno 76,46 % ploch, tj. 15 501 ha, ke sklizni zbývá ještě téměř 4,8 tis. ha. Při průměrném výnosu 5,02 t/ha dosahuje produkce zatím úrovně 77,8 tis. tun. Nejvíce sklizených ploch má opět kraj Olomoucký (98,51 %), nejméně kraj Liberecký (22,48 %).

Ječmene ozimého zbývá sklidit posledních 114 hektarů v kraji Libereckém a Pardubickém, sklizeno je 99,90 % ploch, tj. 109 401 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 6,38 t/ha produkce činí 698,1 tis. tun.

Ječmen jarní je sklizen na 95,04 % ploch, tj. 176 115 ha, zbývá tak sklidit na 9,2 tis. ha. Produkce jarního ječmene již přesáhla jeden milion tun, přesněji je na 1 088,0 tis. tun, a to při průměrném hektarovém výnosu 6,18 t/ha. Nejvíce sklizených ploch má kraj Zlínský (99,98 %), nejméně naopak opět kraj Liberecký (54,41 %).

Žito je sklizeno z 81,39 % ploch, tj. 16 555 ha, zbývá tak sklidit zhruba 3,8 tis. ha. Při průměrném výnosu 5,62 t/ha je produkce téměř na úrovni 93,1 tis. tun. Sklizeň žita byla ukončena ve Zlínském a Olomouckém kraji, naopak nejpomaleji je se sklizní žita kraj Liberecký (34,42 % sklizených ploch).

Oves, s druhým nejnižším procentem sklizených ploch, tj. 74,69 %, má sklizeno 50 971 ha, zbývá sklidit téměř ještě 17,3 tis. ha. Produkce při dosažení průměrného hektarového výnosu 4,23 t/ha dosáhla hodnoty skoro 215,5 tis. tun. Nejvíce sklizených ploch ovsa je v kraji Olomouckém (96,27 %), nejméně v kraji Libereckém (39,69 %).

Nejpomaleji probíhá sklizeň triticale neboli žitovce, křížence pšenice a žita, kterého je sklizeno 71,04 % ploch, tj. 30 211 ha, zbývá tak sklidit 12,3 tis. ha. Průměrný výnos 5,30 t/ha dosud poskytuje produkci ve výši 160,2 tis. tun. Sklizeň triticale byla ukončena v Olomouckém kraji a nejpomaleji sklizeň pokračuje v Libereckém kraji (41,93 % sklizených ploch).

Řepka olejka je sklizena na 95,61 % ploch, tj. 321 096 ha, ke sklizni ještě zbývá téměř 14,8 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 3,00 t/ha produkce dosahuje 964,0 tis. tun.

K 15. 8. 2025 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 148 vzorků pšenice. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 2. 7. – 6. 8. 2025. Jednalo se zatím o pšenici z krajů Středočeského (14 vzorků), Jihomoravského (60 vzorků), Olomouckého (15 vzorků), Zlínského (44 vzorků) a Moravskoslezského (15 vzorků).

Ze 148 vzorků pšenice 138 (93 %) vyhovělo požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 95 s, max. 440 s), 140 vzorků (95 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 72,7, max. 83,7 kg/hl), 135 vzorků (91 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 10,4 %, max. 16,0 %) a 136 vzorků (92 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 24 ml, max. 72 ml).

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 30 vzorků. DON byl zjištěn u poloviny dosud analyzovaných vzorků. Limit pro potravinářskou pšenici (max. 1000 μg/kg) nebyl překročen, nejvyšší dosud zjištěný obsah DON je 534 μg/kg. ZEA byl dosud zjištěn u přibližně pětiny vzorků (17 %), u jednoho vzorku se zjištěný obsah (95 μg/kg) blíží limitu pro potravinářské obiloviny (max. 100 μg/kg).

Kvalita dosud analyzované pšenice, sklizené do začátku srpna, je převážně dobrá, i když s poněkud vyšším podílem vzorků porostlých zrn. Pšenice má dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 79,4 kg/hl). Obsah bílkovin je na výrazně lepší úrovni (průběžný průměr 2025: 13,1 %) než v loňském roce (2024: 12,1 %). Také kvalita bílkovin je letos v průběžném průměru (43 ml) lepší, než byla konečná hodnota v loňském roce (2024: 36 ml). Naopak nižší je ve srovnání s loňským rokem podíl vzorků vyhovujících na číslo poklesu (průběžná hodnota 93 %), který v roce 2024 dosahoval téměř 100 %. U tohoto parametru, který charakterizuje stupeň porůstání zrna v klasech, představují častější deště riziko. Ovlhčení zralého zrna spouští procesy, ke kterým normálně dochází až při klíčení po zasetí. Negativní dopad, který mají srážky také na objemovou hmotnost, se na čísle poklesu doposud ukázal v menší míře, a to i na vzorcích sklizených po srážkách. Podíl vzorků s nálezem fuzáriových mykotoxinů se oproti minulému týdnu zvýšil, hodnoty však nepřekračují maximální povolené limity pro potravinářské obiloviny. Vysoká vlhkost porostů v době zralosti způsobila v mnoha případech napadení klasů a následně zrn obilnými černěmi.

K 18. srpnu 2025 byly v laboratoři Sladařského ústavu Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. v Brně analyzovány podle normy ČSN 46 1100-5 vzorky jarního i ozimého sladovnického ječmene. Vzorky jarního sladovnického ječmene (33 vzorků) byly sklizeny v období 3.−31. 7. 2025 a pocházely z kraje Jihomoravského (22 vzorků), Olomouckého (5 vzorků), Zlínského (5 vzorků) a Moravskoslezského (1 vzorek). Vzorky ozimého sladovnického ječmene byly sklizeny v období 2.−29. 7. 2025 a pocházely z Jihomoravského kraje (6 vzorků) a západních Čech (1 vzorek).

U jarních odrůd sladovnického ječmene zrno z přepadu nad sítem 2,5 mm (tzv. přední zrno) představuje frakci sladovnického ječmene s vyšším obsahem škrobu a nižším podílem bílkovin, což je pro proces sladování žádoucí. Průměrná hodnota přepadu na sítě 2,5 mm dosáhla 94,1 % (norma min. 85 %: min. 83,9 %, max. 97,2 %), normě vyhovělo 94 % vzorků.

Zrnové příměsi sladařsky nevyužitelné tvoří zrna znehodnocená natolik, že s velkou pravděpodobností nevyklíčí. Patří sem zrna s vyraženým klíčkem (0,2 %), mechanicky poškozená (0 %), fyziologicky poškozená (0,1 %), tepelně poškozená (0,1 %), zlomky zrn (0,7 %) a zrna zelená (0,3 %). Průměrný obsah těchto příměsí byl 1,5 % (norma max. 3 %: min. 0,3 %, max. 4,7 %), požadavku normy vyhovělo 88 % vzorků.

Do kategorie zrnových příměsí sladařsky částečně využitelných patří vady a poškození, které sice nebrání klíčení, ale mohou komplikovat proces sladování – zrna se zahnědlou špičkou (1,9 %), zrna bez pluch – nahá (1,3 %) a zrna s osinou (1,8 %). Jejich průměrný obsah činil 5,1 % (norma max. 6 %: min. 0,9 %, max. 12 %) a normě vyhovělo 70 % vzorků.

Průměrná vlhkost zrna byla 12,8 % (norma max. 15 %: min. 11,0 %, max. 14,5 %), což splnily všechny analyzované vzorky. Obsah dusíkatých látek činil průměrně 10,7 % (norma 10−12 %: min. 8,7 %, max. 13,9 %), vyhovělo 57 % vzorků. Klíčivost dosáhla v průměru 98,6 % (norma min. 96 %: min. 97 %, max. 100 %), přičemž požadavek normy splnily všechny vzorky. Objemová hmotnost byla průměrně 66,3 kg/hl (min. 61,6 kg/hl, max. 70,7 kg/hl). Číslo poklesu, jako ukazatel porostlosti, mělo průměrnou hodnotu 273 s (min. 62 s, max. 397 s). Hmotnost tisíce zrn byla v průměru 42,3 g (min. 38,4 g, max. 45,9 g).

U analyzovaných vzorků odrůd ozimého sladovnického ječmene byla průměrná hodnota přepadu na sítě 2,5 mm (přední zrno) 92,5 % (min. 81,3 %, max. 96,9 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosahoval v průměru 2,9 % (min. 1,7 %, max. 5,0 %), zatímco u příměsí částečně využitelných to bylo 6,2 % (min. 3,2 %, max. 8,6 %). Vlhkost zrna činila průměrně 12,6 % (min. 11,8 %, max. 13,1 %). Průměrný obsah dusíkatých látek byl 11,7 % (min. 10,0 %, max. 14,1 %). Objemová hmotnost byla průměrně 65,7 kg/hl (min. 65,7 kg/hl, max. 71,5 kg/hl) a číslo poklesu mělo průměrnou hodnotu 273 s (min. 234 s, max. 318 s). Hmotnost tisíce zrn dosahovala v průměru 45,8 g (min. 43,8 g, max. 47,8 g).

Analyzované vzorky ječmene ve většině sledovaných ukazatelů splňují požadavky příslušné normy. Zrna vykazují velmi dobrou klíčivost a nízký podíl poškozených zrn. U jarního ječmene se, s výjimkou několika případů, neprojevily výraznější známky porostlosti. Obsah dusíkatých látek se pohybuje v širším rozmezí. Lze však předpokládat, že ječmen sklizený v dalších regionech ČR, zejména po obdobích dešťů, bude vykazovat nižší kvalitu, a to především v ukazatelích čísla poklesu, obsahu příměsí a klíčivosti, která se může v čase dále snižovat. 

Žně kraje ČR 18. 8. 2025 - stáhnout (xls, 82 kB)