Podle pátého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 3. srpnu 2025 je zatím kvůli nepříznivému počasí uplynulých dní sklizeno pouze 32,45 % ploch obilnin a 52,02 % ploch řepky. Za týden zemědělci sklidili více než 123 tisíc hektarů obilnin a 66 tisíc hektarů řepky. Vloni bylo touto dobou již sklizeno přes 84 % ploch obilnin a přes 96 % ploch řepky (viz tabulka Postup sklizně obilnin a řepky v ČR v roce 2024). Některé okresy loni měly začátkem srpna již sklizeno a mohly tak slavit dožínky, letošní sklizeň je však výrazně zbrzděna chladnějším a deštivějším počasím.

Z celkových 1,2 mil. ha ploch obilnin je sklizeno 390 418 ha, tj. 32,5 % ploch. Produkce obilnin celkem již přesáhla úrovně 2,55 mil. tun při dosaženém průměrném hektarovém výnosu 6,54 t/ha. Za polovinou sklizně obilnin je kraj Jihomoravský (57,5 % sklizených ploch), kraj Zlínský (51,5 %) a kraj Olomoucký (49,6 %). Nejpomaleji postupuje sklizeň obilnin v kraji Karlovarském (7,0 % sklizených ploch).

Pšenice ozimá je sklizena ze 183 498 ha, tj. 24,2 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 6,72 t/ha činí celková sklizeň zhruba 1,23 mil. tun. Nejdále je sklizeň ozimé pšenice v kraji Jihomoravském (54,6 % sklizených ploch) a kraji Zlínském (40,8 % ploch). Nejpomaleji probíhá sklizeň v Karlovarském kraji, kde je sklizeno pouze 88 ha (0,9 % sklizených ploch).

Pšenice jarní je sklizeno 1 290 ha, tj. 6,4 % ploch. Při průměrném výnosu 5,77 t/ha produkce zatím dosahuje 7,4 tis. tun.

Sklizeň ječmene ozimého se blíží ke konci. Sklizeň byla již ukončena ve více než polovině okresů ČR a v kraji Zlínském, zbývá celkově sklidit necelých 5 tisíc hektarů. Sklizeno je 104 534 ha, tj. 95,5 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 6,38 t/ha dosahuje produkce zatím 667,3 tis. tun.

Ječmen jarní je sklizen z 91 382 ha, tj. 49,3 % ploch. S průměrným hektarovým výnosem 6,55 t/ha jeho produkce dosahuje téměř 0,6 mil. tun. Nejvíce sklizených ploch je na Moravě, v kraji Zlínském je sklizeno na 81,4 % ploch, v kraji Olomouckém 70,5 % ploch a v Jihomoravském kraji 60,5 % ploch. Nejméně ploch je sklizeno opět v kraji Karlovarském (8,3 %), tj. pouhých 200 ha.

Žito je sklizeno z 2 520 ha, tj. 12,4 % ploch. Produkce dosahuje při průměrném výnosu 5,13 t/ha téměř 13 tis. tun. V okrese Břeclav a Kroměříž byla sklizeň žita ukončena. Ovsa je sklizeno z 4 434 ha (6,5 % ploch) a při průměrném hektarovém výnosu 4,47 t/ha činí produkce 19,8 tis. tun. Triticale při průměrném hektarovém výnosu 4,54 t/ha vykazuje produkci 12,5 tis. tun, sklizeno je 2 760 ha, tj. 6,5 % ploch. V okrese Louny a Olomouc byla sklizeň triticale ukončena.

Řepka olejka je sklizena ze 174 710 ha, tj. 52,0 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 3,07 t/ha produkce zatím činí 536,8 tis. tun. Nejvíce sklizených ploch řepky je v kraji Zlínském (84,7 % sklizených ploch), v kraji Jihomoravském (80,9 %) a v kraji Olomouckém (79,8 %). V okrese Hodonín byla sklizeň řepky ukončena. Naopak sklizeň řepky je nejpomalejší v kraji Karlovarském, kde je sklizeno pouhých 610 ha (12,7 % ploch). V okrese Sokolov, Děčín, Jihlava a Karviná sklizeň řepky ještě nezačala.

Tabulka a graf ke stažení 

První zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2025

K 1. 8. 2025 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 56 vzorků pšenice z letošní sklizně. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 8.–23. 7. 2025. Jednalo se zatím o pšenici ze Zlínského (23 vzorků), Jihomoravského (21 vzorků), Olomouckého (3 vzorky) a Moravskoslezského (9 vzorků) kraje.

Z 56 vzorků pšenice 52 (91 %) vyhovělo požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 98 s, max. 436 s), 55 (98 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 74,3, max. 83,7 kg/hl), 48 vzorků (86 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 10,4 %, max. 14,7 %), 51 vzorků (91 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 26 ml, max. 72 ml).

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 14 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u přibližně třetiny dosud analyzovaných vzorků (36 %), hodnoty jsou hluboko pod maximálním limitem 1000 μg/kg. Nejvyšší dosud zjištěný obsah DON je 59 μg/kg. ZEA nebyl zatím zjištěn u žádného vzorku (limit max. 100 μg/kg).

Kvalita dosud analyzované pšenice, sklizené v prvních dvou dekádách měsíce července, je dobrá. Pšenice má velmi dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 80,1 kg/hl) a obsah bílkovin je na výrazně lepší úrovni (průběžný průměr 2025: 12,9 %), než v loňském roce (2024: 12,1 %). Také kvalita bílkovin je letos v průběžném průměru (42 ml) lepší, než byla konečná hodnota v loňském roce (2024: 36 ml). Naopak nižší je ve srovnání s loňským rokem podíl vzorků vyhovujících na číslo poklesu (průběžná hodnota 91 %), který v roce 2024 dosahoval téměř 100 %. U tohoto parametru, který charakterizuje stupeň porůstání zrna v klasech, lze u dosud nesklizených porostů očekávat vzhledem k častým dešťům problémy. Ovlhčení zralého zrna spouští procesy, ke kterým normálně dochází až při klíčení po zasetí. Negativní dopad mají srážky také na objemovou hmotnost. Zatím nebyly zjištěny vzorky s nadlimitním obsahem fuzáriových mykotoxinů. Vysoká vlhkost porostů však způsobuje napadení klasů obilnými černěmi.

K 4. 8. 2025 byly v laboratoři Sladařského ústavu Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. v Brně analyzovány podle normy ČSN 461100-5 první vzorky jarního ječmene. Vzorky sladovnického ječmene pocházely z kraje Olomouckého (5 vzorků), Zlínského (2 vzorky) a Moravskoslezského (1 vzorek) sklizených ještě před nepříznivým počasím.

Zrno z přepadu nad sítem 2,5 mm (přední zrno) představuje frakci sladovnického ječmene, která je charakteristická vyšším obsahem škrobu a nižším podílem bílkovin, což je žádoucí pro optimální proces sladování. Průměrná hodnota přepadu na sítě 2,5 mm byla 93,3 % (min. 87,7 %, max. 96,6 %). Požadavkům na hodnoty přepadu (min. 85 %) tak vyhovělo 100 % vzorků.

Do kategorie zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných se zahrnují zrna ječmene, která jsou z hlediska sladařského znehodnocena, a proto s velkou pravděpodobností nevyklíčí. Do této kategorie se řadí zrna mechanicky poškozená, zrna fyziologicky poškozená, zrna tepelně poškozená, zlomky zrn a zrna zelená. Průměrný obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných byl 0,9 % (norma max. 3 %: min. 0,5 %, max. 1,5 %) a požadavku normy vyhovělo 100 % vzorků.

Do kategorie zrnové příměsi částečně sladařsky využitelné patří vady a poškození, které zrno ječmene nezbavují schopnosti klíčit, ale mohou způsobovat problémy při sladování – zrna se zahnědlou špičkou, zrna bez pluch (nahá) a zrna s osinou. Průměrný obsah zrnových příměsí sladařsky částečně využitelných byl 3,3 % (norma max. 6 %: min. 0,9 %, max. 7,8 %) a požadavku normy vyhovělo 88 % vzorků.

Průměrná vlhkost analyzovaných vzorků byla 12,2 % (normě max. 15 % vyhovělo 100 % vzorků). Průměrný obsah dusíkatých látek v zrnu ječmene byl 10,6 % (norma 10−12 %: min. 9,1 %, max. 12,4 %) a požadavku normy vyhovělo 88 % vzorků. Požadavkům na klíčivost vyhovělo 100 % vzorků a průměrná klíčivost byla zjištěna 99,5 % (norma min. 96 %: min. 99 %, max. 100 %). Průměrná objemová hmotnost 68,3 kg/hl (min. 65,7 kg/hl, max. 70,7 kg/hl). Průměrné číslo poklesu, jako znak porostlosti bylo 301 s (min. 254 s, max. 342 s). Hmotnost tisíc zrn byla průměrně 42,6 g (min. 39,9 g, max. 45,7 g).

Tyto první vzorky představují kvalitní sladovnický ječmen, který ve většině klíčových ukazatelů splňuje požadavky normy. Díky včasné sklizni před příchodem dešťů si zrno zachovalo velmi dobrou klíčivost, nevykazuje známky porostlosti a obsahuje jen minimální množství poškozených zrn. Lze očekávat, že vzorky ječmene sklizené po deštích budou mít nižší kvalitu – zejména v parametrech čísla poklesu, podílu příměsí a klíčivosti.

Předpověď počasí pro tento týden je pro zemědělce příznivá, měla by přinést více slunečných dnů. Po deštivém období s nižšími teplotami by se mělo začít postupně oteplovat, denní maxima by o víkendu měla atakovat tropickou třicítku. Dle meteorologů je tak relativně vysoká šance na vrácení se stabilnějšího a teplejšího počasí. Díky vysokým teplotám dochází k rychlejšímu vysychání porostů a na sklizeň se tak dlouho nemusí čekat. 

Přílohy - Žně kraje ČR 4. 8. 2025 - Stáhnout (xls, 61 kB)