Navíc v situaci, kdy především pro moření osiva není adekvátní náhrada. Apelujeme na všechny články rozhodovacího řetězce, aby při takto závažných rozhodnutích posuzovaly problém komplexně a zvažovaly všechny důsledky. Tedy nejen čistě environmentální, ale i provozní a produkční. Tady totiž vidíme největší problém, který ve svém důsledku může mít závažnější environmentální dopad než vlastní aplikace NNI. Ten spočívá, dle našeho názoru, v substituci moření foliární aplikací, kdy kromě nadměrných přejezdů polí, nesrovnatelně větší spotřebě vody oproti moření či zásahu necílových organizmů při foliární aplikaci povede k vnosu mnohem vyššího množství pesticidních složek do životního prostředí. Oceňujeme, že Česká republika, potažmo české ministerstvo zemědělství bylo jako jedna ze čtyř zemí proti zákazu a jsme připraveni podílet se na formulacích při žádosti o výjimku pro ČR z tohoto zákazu. Žádný rostlinolékař nechce více, než je nutné zatěžovat životní prostředí prvky integrované ochrany rostlin včetně pesticidů. Ale na druhé straně, při vědomí, že spotřebitel vyžaduje dostatek kvalitních a zdravotně nezávadných potravin se současná produkce neobejde. Výše uvedený plošný zákaz v kontextu s dalšími diskutovanými účinnými látkami thiram, metalaxyl či další jsou dle našeho názoru příkladem spíše environmentálně zaměřeného přístupu než přístupu podporujícího produkční zemědělství včetně produkce zdravých potravin. Náhrada je vždy jenom náhradou a jak se ukazuje může mít i více negativní dopady. Ochrana přírody je vizitkou kulturnosti národa, ale pokud chce být národ nasycen, je třeba v mnoha případech hledat kompromisy. Neuvážené zákazy vybraných účinných látek se mohou projevit, a již také projevují, jako opatření, které nejen nepřinese nic pozitivního z hlediska ochrany životního prostředí, ale pouze zkomplikuje činnost zemědělců.

Ing. Vlasta Horká