Perspektivy pěstování řepky

       Tento růst byl dán jednak příznivou cenovou relací mezi řepku a ozimou pšenicí 2 : 1, která je po vstupu do Evropské unie výhodnější pro pěstitele řepky. Další příčinou, která se v blízké budoucnosti stane dominantní, je nepotravinářské využití řepkového oleje zpracovaného na metylester (MEŘO). Při nárůstu podílu MEŘO v naftě z 6,2% v roce 2011 na 10% v roce 2020 a předpokládaném růstu spotřeby nafty z 11,6 mil. tun na 14,6 mil. tun, bude třeba produkci MEŘO zdvojnásobit z cca 800 tis. tun na cca 1 600 tis. tun. V praxi to bude znamenat na MEŘO ročně zpracovat 2 – 4 mil. tun řepky ročně. Celková potřeba řepky v Polsku na využití v potravinářství a biopalivu by pak mohla v roce 2020 dosáhnout až 5,5 mil. tun.  Tak velká potřeba by pak představovala navýšení pěstební plochy na 1,6 tis. ha a další růst intenzifikace produkce. Naplnění těchto ambiciózních cílů nebude jednoduché. S pohledem na různorodost klimaticko-půdních podmínek bude třeba hledat rezervy zejména v tradičních pěstitelských vojvodstvích na severu a západě Polska (zastoupení v osevním postupu 8,2 - 15,0%). Rychlý růst produkce řepky je nemyslitelný bez využití nových moderních odrůd. Zkoušením a registrací odrůd je v Polsku pověřen COBOR, což je obdoba našeho ÚKZÚZ. Odrůdy jsou nejprve hodnoceny v rámci zkoušek pro registraci. Po registraci jsou ty nejlepší zařazeny do zkoušek pro seznam doporučených odrůd. V roce 2010 bylo v Polsku registrováno 75 odrůd ozimé řepky, z toho 28 hybridních. Ve zkouškách v rámci seznamu doporučených odrůd bylo v roce 2010 zkoušeno 41 odrůd. Výnosy liniových odrůd se pohybovaly v rozpětí 92 -107%, a u odrůd hybridních 106 -118% srovnávacího vzorku odrůd (Casille, Casoar,  Chagall), který činil 4,14 t/ha. Dosažený průměrný výnos byl nižší ve srovnání s rokem 2009 o 13%. Výnosový potenciál hybridních odrůd není prozatím u pěstitelů doceněn. V Německu připadá na tento typ odrůd  - 60% z celkové plochy řepky, Francii – 50%, Velké Británii 45% a v Polsku jen na 25% plochy.

Rozvoj ploch a produkce řepky v Polsku

Ekonomické praky škodlivosti u nejdůležitějších chorob řepky

podle IOR Poznaň

Komplexní pěstitelské technologie

         Ozimá řepka patří k plodinám s dlouhou vegetační dobou, po kterou je ohrožována jak plevely, chorobami a škůdci. Toho všeho jsou si vědomy odborné instituce, které polskému pěstiteli nabízejí komplexní programy odplevelení, boje proti chorobám a škůdcům. Garantem těchto integrovaných metod ochrany je Výzkumný ústav ochrany rostlin v Poznani (IOR). Velmi důležitou roli hraje IOR také při řešení chemické ochrany řepky proti škodlivým organizmům, což se odráží v bohatší paletě registrovaných pesticidů do řepky. Při hubení plevelů před vzejitím řepky jsou využívány převážně standardní účinné látky v hotových dvousložkových (Butisan Start 416 SC; Pronal Extra 430) nebo třísložkových herbicidech (Colzor Trio 405 EC). Mezeru při hubení violky rolní po zákazu některých účinných látek doporučují řešit po vzejití řepky herbicidem Fox 480 EC, který se aplikuje ve fázi 4 listů řepky. Velmi široká je také paleta graminicidů, která umožňuje jak podzimní tak jarní hubení trávovitých plevelů včetně výdrolu. Samozřejmostí se stalo moření osiva vícesložkovými mořidly a průběžné hubení živočišných škůdců (do sklizně 3 – 4 insekticidní zásahy). Lokální selhání ochrany řepky proti blýskáčkům z důvodů rezistence proti pyretroidům byly podnětem k vypracování národního antirezistenčního programu. Základem  antirezistenční strategie vedoucí ke snížení rizika vzniku rezistence u blýskáčků je střídání účinných látek a preference přípravků s největší biologickou účinností na blýskáčka řepkového (Proteus 110 OD). Strategie ochrany proti houbovým chorobám je postavena stejně jako v ČR na dvou až třech ošetřeních porostů fungicidem. K nejzávažnějším patogenům patří fómová hniloba, hlízenka obecná a v některých ročnících černě. K nárůstu produkce řepky přispělo velkou měrou zavedení širokozáběrových fungicidních přípravky typu Pictor 400 SC a Toprex 375 SC.

Porovnání výnosů u hlavních plodin t/ha              

Kombinat Rolny Kietrz sp. Z o.o.

                  Ziskovost v rostlinné výrobě je nemyslitelná bez intenzifikace vstupů, říká ředitel rostlinné výroby

                    Mgr. Ing. Wľadysľaw Podľowski

Nastoupená cesta a možnosti spolupráce

        Sezóna 2009/10 nebyla pro vegetaci řepky na většině území Polska příznivá. Po tuhé zimě se sněhovou pokrývkou od prosince do března vyzimovalo 5 % porostů. V průběhu jarních měsíců trpěly řepky chladem a nadbytkem srážek, což znamenalo zesílení infekčního tlaku chorob napadajících kořeny a stonky. Úpalný červenec s denními teplotami 36 °C urychlil dozrávání a způsobil částečné zasychání semen. Na severu deštivé počasí prodloužilo vegetaci a zkomplikovalo sklizeň. Průměrný výnos se oproti roku u 2008/09 (30,9 t/ha) snížil na 27,5 t/ha. Produkce semene však přes mírný pokles byla druhá nejvyšší za posledních deset let (tab. č. 1). Perspektivu pěstování řepky v Polsku lze doložit na pěstitelských úspěších špičkového zemědělského podniku Kombinat Rolny Kietrz, do kterého je z Opavy nejkratší cestou necelých 30 km. Kombinát hospodaří na 8 500 ha. Ozimou řepku sklízel v roce 2010 z 1 350 ha. „Špičkové pěstební technologie, orientované na dosahování vysokých tržeb jsou samozřejmostí u všech pěstovaných plodin“, říká ředitel rostlinné výroby Mgr. Ing. Wladyslaw Podlowski. U ozimé řepky to dokládá pětiletým průměrem 4,6 t/ha. Ke sníženému výnos v roce 2009/2010 (3,2 t/ha) Ing. Podlowski poznamenal: „30% je aura – počasí, 70% dobrá technologie“. Přestože byl dosažen podprůměrný výnos, vyšší prodejní cena 2 000 Zl (1 ZL = 6,1 Kč) za tunu semene, udělala pěstování řepky vysoce rentabilní. Uvedená perspektiva vyššího odbytu řepky v Polsku může být prospěšná také českým pěstitelům řepky jak při stabilizaci ploch tak zajištěním spolehlivého exportu.

Zdroj:
Pro KIS MSK RAK Ostravsko zpracoval:

Text Ing. Antonín Köhler