Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 2. červenec 2026:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2026
číslo 06/2 ... více - 23. červen 2026:
Agrární obzor a Potravinářský obzor rok 2026
Agrární ob ... více - 22. květen 2026:
Jan Doležal byl potřetí zvolen prezidentem Agrární komory ČR
Jan Doležal zůstává i nadále pr ... více
František Mariánek, 21. leden 2011
Víceleté obiloviny místo jednoletých
Víceleté obiloviny místo jednoletých
Předností víceletých odrůd obilovin je především větší hloubka prokořenění půdy a tím i lepší využití vody a živin.
Při výkyvech počasí a změnách klimatu mají víceleté odrůdy obilovin jednu velkou přednost – jejich kořeny zasahují do větší hloubky půdy než u jednoletých odrůd. Víceleté odrůdy koření až do hloubky 3,50 m, zatímco běžné odrůdy jen do hloubky kolem 90 cm. Zásoby vody a živin jsou tak lépe využity. Navíc je zapotřebí méně herbicidů a fungicidů. Víceletá je například odrůda žita ’Hymonta’ (Dieckmann Seeds, Nienstädt), která podle údajů šlechtitelů dosahuje výnosové úrovně populačních odrůd. Pochází ze systému hybridního žita někdejšího šlechtění rostlin Gülzow a šlechtitelské stanice osiva Groß-Lüsewitz v bývalé NDR. Rostliny vysoké 2 až 3 metry mají výrazně silnější stébla než běžné odrůdy. Ve druhém roce by mělo víceleté žito poskytnout ještě 70 % výnosu. Problematický je však výdrol žita z první sklizně, který musí být urychleně odstraněn. Víceletá je také ječmenice písečná (Leymus arenarius), rostlina blízce příbuzná pšenici a odolná vůči klasovým fuzariózám, která může pšenici poskytovat geny rezistence. Podle časopisu Flur und Furche již byli první hybridní kříženci s pšenicí získáni.
DLZ Agrarmagazin, 2010, č. 12, s. 48
Hodnocení
=> průměr 485




Vytiskni tuto stránku