Tyto metody jsou často používány k vytvoření GM rostlin, z nichž se šlechtí GM plodiny.

Proč se GM potraviny vyrábějí?GM potraviny jsou vyvíjeny a prodávány protože u nich existuje nějaký výhoda buď pro producenta nebo pro konzumenta potravin. To znamená buď nižší cena produktu nebo výhoda v podobě například trvanlivosti či lepší nutriční hodnoty nebo obojí.

Počátečním cílem vývoje GM rostlin bylo zvýšení rostlinné produkce. V současnosti jsou vyvíjeny takové GM rostliny, které rostlinnou produkci zlepšují především skrze zvýšenou resistenci vůči chorobám rostlin, které vyvolává hmyz nebo viry, případně skrze větší toleranci vůči herbicidům. 

Odolnosti vůči hmyzu je dosaženo vnesením genu bakterie Bacillus thuringiensis (BT) pro tvorbu toxinu do DNA rostliny. Toxin, který je normálně používán jako komerční insekticid je naprosto bezpečný, pokud se týče lidské spotřeby.  GM plodiny, které tento toxin produkují, permanentně potřebují méně ošetření insekticidy ve specifických situacích (například v případě vyššího tlaku plevelů).

Resistence vůči virům se dosahuje vložením genu viru, který způsobuje chorobu u rostlin. Rostlina je pak vůči této chorobě, kterou daný virus způsobuje, méně citlivá a to v konečném důsledku vede ke zvýšením výnosů.

Je možné také vnesením genu bakterií zajistit vyšší toleranci k některým herbicidům. V situaci, kdy je vysoký tlak plevelů, může tato GM modifikace vést ke snížení používání herbicidům.

Posuzují se GM potraviny jinak než tradiční potraviny?

Všeobecně považují konzumenti tradiční potraviny (které jsou používány již stovky let) za bezpečné. Pokud jsou přírodní metodou vyvinuty nějaké nové potraviny, některé jejich existující charakteristiky mohou být pozměněny – ať už pozitivně nebo negativně. Národní úřady zabývající se potravinami mohou být vyzvány ke kontrole tradičních potravin, ale ne vždy se tomu tak děje. Nové rostliny vyšlechtěné tradičními metodami nemusejí být hodnoceny pečlivě a s použitím technik stanovení rizik. U GM potravin většina zodpovědných úřadů souhlasí s nutností použití specifických odhadů. Tyto metody jsou nastaveny jak pro kontrolu rizika vůči lidskému zdraví, tak vůči životnímu prostředí. Podobné metody nejsou u tradičních potravin použity. 

Jedním z cílů programu potravinové bezpečnosti WHO je pomoci zodpovědným orgánům v jednotlivých státech s identifikací potravin, které by mohly být předmětem použití metod stanovení rizik.

Jak se stanovují potenciální rizika pro lidské zdraví?

Při stanovení rizik se obecně zjišťuje přímý vliv na zdraví (toxicita), tendence vyvolávat alergické reakce (alergenicita), specifické komponenty, které mohou mít nutriční nebo toxické vlastnosti, stabilita vneseného genu, nutriční efekty spojené s genetickou modifikací, možné vedlejší efekty modifikace. Jaká jsou hlavní rizika pro lidské zdraví?

Zatímco teoretické diskuse se zabývaly širokou škálou aspektů, existují tři hlavní témata, která se diskutují – tendence vyvolávat alergie, genový transfer a tzv. outcrossing.

Alergenicita. Především z přenosu genu z běžně alergenní potraviny zatím panují obavy, alespoň do té doby, než bude možné prokázat, že proteinový produkt transferovaného genu není alergenní. Zatímco tradiční potraviny nejsou na alergenicitu testovány, pro GM potraviny jsou na toto téma organizacemi FAO a WHO zpracovány testovací protokoly. Doposud nebyly objeveny žádné alergenní efekty spojené s GM potravinami na trhu.

Genový transfer z GM potravin na buňky lidského těla nebo do bakterií v trávicím traktu by mohl být znepokojivý, pokud by přenesený gen nepříznivě ovlivnil lidské zdraví. Toto by mohlo být částečně relevantní, pokud by byl přenesen gen resistence vůči antibiotikům, který je v současnosti ve výzkumu používán. Přestože pravděpodobnost přenosu je nízká, bylo v současnosti organizacemi FAO a WHO podpořeno použití technologií bez těchto genů. Outcrossing, tedy přenos genů z GM plodin na konvenčně pěstované plodiny nebo na příbuzné druhy v přírodě, stejně jako například mísení GM osiv s konvenčními může nepřímo ovlivnit bezpečnost potravin. Toto riziko je reálné, což se ukázalo, když se v USA stopy GM kukuřice určené pro krmení zvířat objevilo v kukuřici určené pro lidskou spotřebu. Některé země přijaly strategie, které by měly mísení co nejvíce redukovat – např. separace polí.

Jak se posuzuje riziko pro životní prostředí?

Proces stanovení rizik zahrnuje vyhodnocení charakteristik GMO a jejich efekty a stabilita v životním prostředí, v kombinaci s ekologickými charakteristikami prostředí, do něhož jsou introdukovány. Součástí je také stanovení možnosti neočekávaných efektů způsobených vnesením genu

Jaká jsou rizika pro životní prostředí?Hlavní témata jsou: Schopnost GMO uniknout a potenciálně tak umožnit vniknutí vnesených genů do divoce rostoucích rostlin, persistence genu po sklizni, vnímavost ostatních organismů, vůči nimž modifikace nejsou zaměřeny (např. hmyz, který není škůdcem), ke genovým produktům, stabilita genu, snížení biodiverzity, zvýšení používání chemikálií v zemědělství. Tato rizika jsou velmi proměnlivá na základě lokálních podmínek.

Současný výzkum se zaměřuje na potenciální škodlivý efekt na užitečný hmyz, potenciální vznik generace nových patogenů, potenciální škodlivé následky pro biodiverzitu a snížení rotace plodin v některých lokalitách, přenos genů rezistence vůči herbicidům na jiné rostliny.

Jsou GM potraviny bezpečné?

Různé GM organismy mají vneseny různé geny různými metodami. To znamená, že jednotlivé GM potraviny a jejich bezpečnost by měly být zjišťovány individuálně a není možné dělat obecná stanoviska ohledně bezpečnosti všech GM potravin.  Všechny GM potraviny momentálně dostupné na mezinárodním trhu prošly stanovením rizik a nepředstavují pro lidské zdraví žádné nebezpečí. Navíc v žádné zemi, kde byly GM potraviny testovány, nebyly prokázány žádné efekty konzumace na lidské zdraví.

Jak jsou GM potraviny regulovány na národní úrovni?

Způsob, jakým vlády regulují GM potraviny se různí. V některých státech nejsou zatím regulovány vůbec. Země, které mají ke GMO legislativu, se zaměřují hlavně na rizika pro lidské zdraví.

Jaké druhy GM potravin jsou na mezinárodním trhu?

Všechny GM plodiny dostupné na mezinárodním trhu byly vytvořeny s použitím jednoho ze tří základních rysů: resistence vůči škodlivému hmyzu, resistence vůči virovým chorobám a tolerance vůči konkrétním herbicidům. Všechny geny, které jsou k modifikaci použity, jsou derivovány z mikroorganismů.  Jak probíhá obchod s GM potravinami na mezinárodním trhu?

Momentálně neplatí žádné specifické regulační systémy na mezinárodní úrovni. Nicméně některé organizace se zabývají vývojem pravidel pro GMO.

Komise pro Codex Alimentarius (dále Codex) je společným orgánem FAO/WHO zodpovědným za shromažďování standardů, manuálů, směrnic a doporučení, která tvoří mezinárodní potravinový kodex – Codex Alimentarius. Codex vyvíjí pravidla pro analýzu rizik GM potravin pro lidské zdraví. Předpokladem tvorby těchto pravidel je provedení předtržního odhadu na základě konkrétních příkladů, včetně vyhodnocení jak přímých účinků (vloženého genu), tak nezamýšlených efektů (možných důsledků vložení nového genu). Pravidla Codexu nejsou závazná pro legislativu na národní úrovni, ale konkrétně na ně odkazuje Sanitární a fytosanitární dohoda v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a lze se na ně odvolat v případě obchodních sporů.Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (CPB), mezinárodní úmluva právně závazná pro své účastníky, upravuje přeshraniční přesuny živých modifikovaných organismů (LMO). GM potraviny spadají do rámce tohoto protokolu pouze pokud obsahují LMO schopné přenášet či replikovat genetický materiál. Základním kamenem CPB je podmínka, aby vývozci získali souhlas od dovozců před první dodávkou LMO určených k vypuštění do životního prostředí.

Prošly GM produkty, se kterými se obchoduje na mezinárodním trhu, analýzou rizik?Všechny GM produkty, se kterými se v současné době obchoduje na mezinárodních trzích prošly analýzami rizik vedenými národními úřady. Tyto různé analýzy se obecně řídí stejnými základními principy, včetně určení rizika pro životní prostředí a pro lidské zdraví. Analýzy jsou důkladné a nezjistily žádné riziko pro lidské zdraví.

Proč se někteří politici, veřejné zájmové skupiny a spotřebitelé zvláště v Evropě obávají GM potravin?

Znepokojení z těchto potravin mezi politiky, aktivisty a spotřebiteli zejména v Evropě sílí již od prvního uvedení sojových bobů rezistentních vůči herbicidům (nejčastější GM potravina) na trh v polovině devadesátých let. Existuje několik faktorů.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vyšly na veřejnost výsledky desítky let trvajícího molekulárního výzkumu. Do té doby neměli spotřebitelé velkou představu o potenciálu tohoto výzkumu. V případě potravin začali spotřebitelé přemýšlet o bezpečnosti, neboť si uvědomili, že moderní biotechnologie vede k vytváření nových druhů.Konzumenti se často ptají: „Jaký z toho budu mít užitek?“ Co se týče léků, mnoho spotřebitelů mnohem ochotněji přijme fakt, že biotechnologie je prospěšná jejich zdraví (např. léky se zlepšenou účinností). V případě prvních GM potravin uvedených na evropský trh neměly produkty pro spotřebitele žádný zjevný přímý užitek (nebyly levnější, neprodloužila se trvanlivost, nezlepšila se chuť). Přestože GM semena mají potenciál pro vyšší výnosy a tím pádem i nižší ceny, pozornost veřejnosti se zaměřila na rizikovou stranu rovnice riziko – užitek.

Důvěra spotřebitelů v bezpečnost potravinových dodávek v Evropě významně poklesla v důsledku potravinových hrozeb z druhé poloviny devadesátých let, které však nesouvisely s GM potravinami. Tento fakt má rovněž vliv na diskuze o přijatelnosti GM potravin. Spotřebitelé zpochybňují platnost analýz rizik, jak z pohledu lidského zdraví, tak z hlediska rizik pro životní prostředí. Zaměřují se zejména na dlouhodobé efekty. Dalšími tématy pro debaty spotřebitelských organizací byly alergenicita a antimikrobiální rezistence. Obavy spotřebitelů vyvolaly diskusi o vhodnosti označování GM potravin, aby byl umožněn informovaný výběr. Současně se zjišťování stop GMO v potravinách ukázalo jako obtížné. To znamená, že velmi nízké koncentrace se často nedají odhalit.Jakým způsobem tyto obavy ovlivnily marketing GM potravin v EU?

Pochybnosti veřejnosti o GM potravinách a GMO obecně měly podstatný vliv na marketing GM produktů v Evropské unii. Ve skutečnosti vyústily v tzv. moratorium pro schválení uvedení GM produktů na trh. Marketing GM potravin a GMO obecně podléhá rozsáhlé legislativě. Legislativa v rámci společenství byla uvedena v platnost již na začátku devadesátých let. Schvalovací procedura pro uvedení GMO do prostředí je značně složitá a v zásadě je zde nutná shoda mezi členskými státy a Evropskou komisí. Mezi lety 1991 a 1998 bylo rozhodnutím Komise v EU autorizováno uvedení 18 GMO na trh.Od října 1998 nebyla udělena žádná další oprávnění. V současné době existuje několik zatím nevyřízených žádostí. Některé členské státy uplatnily ochrannou doložku a dočasně zakázaly uvedení produktů z GM kukuřice a řepky na své trhy. Ve většině případů shledala Vědecká komise pro rostliny, že informace předložené těmito členskými státy nebyly dostatečným důvodem pro zákazy.

Během devadesátých let byl regulační rámec dále rozšířen a upraven v reakci na legitimní obavy občanů, spotřebitelských organizací a ekonomických hráčů (viz výše). Upravená direktiva z října 2002 aktualizovala a posílila stávající pravidla týkající se procesu analýzy rizik, řízení rizika a rozhodování s ohledem na uvedení GMO do životního prostředí. Tato direktiva také počítá s monitorováním dlouhodobých účinků vzájemného působení mezi GMO a životním prostředím.Označování je v EU povinné pro produkty vzniklé za pomoci moderní biotechnologie či výrobky obsahující GM organismy. Legislativa také pamatuje na problém náhodné kontaminace konvečních potravin GM materiálem; uvádí minimální hranici 1% pro DNA či bílkovinu vzniklou genetickou modifikací. Pod tuto hranici není označování požadováno.

V roce 2001 přijala Evropská komise dva legislativní návrhy, které se týkaly dohledatelnosti GMO, posílení stávajících pravidel pro označování a usměrnění autorizační procedury pro GMO v potravinách a krmivech a pro jejich záměrné uvádění do životního prostředí.

Podle názoru Evropské komise je cílem těchto návrhů, založených na již existující legislativě, zaměřit se na námitky členských států a budovat důvěru spotřebitelů v autorizaci GM produktů. V jakém stadiu je veřejná diskuse o GM potravinách v jiných regionech světa?

Uvádění GMO do životního prostředí a prodej GM potravin vyústily ve veřejnou debatu v mnoha částech světa. Tato diskuse bude pravděpodobně pokračovat v širším kontextu dalšího využití biotechnologií (např. v lidské medicíně) a jejich důsledku pro lidská společenství. Přestože témata jsou obvykle velmi podobná (náklady a výhody, otázky bezpečnosti), výsledky debat se liší stát od státu. V současné době nebylo dosaženo shody v otázce označování a dohledatelnosti GM potravin jako odpovědi na obavy spotřebitelů. To je patrné z diskusí v rámci Codexu v předchozích letech. Navzdory tomu byl v otázce harmonizace přístupu k analýze rizik učiněn značný pokrok. Ustanovení vyplývající z Cartegenského protokolu o biologické bezpečnosti jsou důkazem rostoucího porozumění na mezinárodní úrovni.  Humanitární krize v jižní Africe upozornila na využití GM potravin jako potravinové pomoci v nouzových situacích. Několik vlád v této oblasti předneslo své obavy ohledně bezpečnosti potravin a životního prostředí. Přestože v některých státech byla nalezena přijatelná řešení pro distribuci mletého obilí, jiné státy zakázaly použití GM potravinové pomoci a obdržely komodity, které GMO neobsahovaly.

Závisí reakce lidí na odlišných postojích k potravinám v různých světových oblastech?

V různých světových oblastech mají často lidé odlišné postoje k potravinám. Kromě výživné hodnoty má jídlo také společenské a historické významy a v některých případech může mít i význam náboženský. Technologické úpravy a produkce potravin může vyvolávat mezi spotřebiteli negativní reakce, zejména pokud nejsou spotřebitelé dobře seznámeni se snahami v oblasti analýzy rizik a vyhodnocení nákladů a výnosů.Existují nějaké důsledky pro pěstitele, pokud jde o práva vlastnit své plodiny?

Ano, práva na intelektuální vlastnictví se určitě zařadí mezi témata debaty o GM potravinách a budou mít dopad na práva farmářů. Práva intelektuálního vlastnictví byla diskutována zejména s ohledem na jejich důsledky pro budoucí dostupnost rozmanitých plodin. V kontextu souvisejícího případu použití genové technologie v medicíně, WHO přezkoumala konflikt mezi právy intelektuálního vlastnictví a rovným přístupem ke genetickým zdrojům a společné sdílení výhod. Při posouzení byly vzaty na vědomí potenciální problémy související s monopolizací a pochyby ohledně nových nařízení upravujících patenty v oblasti genetických sekvencí v lidské medicíně. Tyto úvahy budou jistě mít své místo v debatě o GM potravinách.

Proč se některé skupiny obávají rostoucího vlivu chemického průmyslu na zemědělství?Některé skupiny se obávají toho, co považují za nežádoucí úroveň kontroly nad trhem s osivy v rukou několika málo chemických firem. Trvale udržitelnému zemědělství a biodiverzitě nejvíce prospívá používání různých plodin, jak ve smyslu správné praxe ochrany rostlin, tak ze širšího společenského pohledu a perspektivy hodnot spojených s potravinami. Tyto skupiny se bojí, že kvůli zájmu chemického průmyslu na trhu s osivy by mohla být škála odrůd používaná farmáři omezena zejména na GM plodiny. To by mělo vliv na potravinový spotřební koš ve společnosti a v dlouhém období rovněž na ochranu rostlin (například kvůli vývoji rezistence vůči hmyzím škůdcům a tolerance vůči některým herbicidům). Výlučné používání GM plodin tolerantních vůči herbicidům by také znamenalo, že farmář by se stal závislým na používání určitých chemikálií. Tyto skupiny mají strach z dominantní pozice chemického průmyslu v zemědělství, neboť tento trend nepovažují za trvale udržitelný.Jaký další vývoj lze očekávat v oblasti GMO?

Mezi budoucí GM organismy budou pravděpodobně patřit rostliny se zlepšenou odolností vůči chorobám či suchu, plodiny se zvýšenými výživnými hodnotami, druhy ryb s posílenými růstovými charakteristikami a rostliny či zvířata produkující farmaceuticky významné bílkoviny, například vakcíny. Na mezinárodní úrovni se pracuje na vylepšení a harmonizaci rámce pro analýzu rizik GM potravin obecně. Byly pokryry specifické otázky jako je vyhodnocení alergenicity GM potravin nebo bezpečnosti potravin vyrobených za pomocí GM mikroorganismů.Co dělá WHO pro zlepšení hodnocení GM potravin?

WHO hraje ve vztahu ke GM potravinám aktivní roli, zejména ze dvou důvodů:

Za prvé, veřejné zdraví by mohlo mít obrovský prospěch z potenciálu, který představuje biotechnologie, např. ze zvýšení obsahu živin v potravinách, snížení alergenicity a z efektivnější produkce potravin; a za druhé je třeba prošetřit potenciální negativní vlivy konzumace GM potravin na lidské zdraví a to i na globální úrovni. Je jasné, že moderní technologie musí být důkladně zhodnoceny, pokud mají představovat opravdové zlepšení způsobu, jakým se vyrábí potraviny. Taková zhodnocení musí být celistvá a zahrnující všechny aspekty a nemohou se zaměřovat izolovaně pouze na lidské zdraví nebo vlivy na životní prostředí. Ve WHO je tedy v plném proudu práce na představení širšího pohledu na hodnocení GM potravin, tak aby bylo umožněno zvážení dalších důležitých faktorů. Tento více holistický přístup bude zahrnovat nejen bezpečnost, ale také potravinové zabezpečení a sociální a etické aspekty. Mezinárodní činnost v tomto novém směru předpokládá zapojení dalších klíčových mezinárodních organizací v dané oblasti.