Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 13. březen 2025:
Jednotná žádost 2025 - Otice
Ministerstvo zemědělství ... více - 13. březen 2025:
Jednotná žádost 2025 - Hukvaldy
Ministerstvo zemědělství ... více - 27. únor 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
... více
František Mariánek, 26. srpen 2009
Řepka nesmí na podzim hladovět
Řepka nesmí na podzim hladovět
Řepka potřebuje na podzim kromě fosforu a síry především dusík – nejlépe v amonné formě, aby vytvořila listovou hmotu a kořeny.
Řepka potřebuje na podzim podle vývoje mezi 50 a více než 100 kg/ha dusíku, aby vytvořila listovou hmotu a kořeny. Část dusíku ukládají rostliny do kořenového krčku pro rychlou regeneraci na jaře.
Od fáze 8. listu vytváří řepka květní poupata a pak již nesmí trpět nedostatkem živin (dusíku, fosforu, síry). V růstových fázích během zimy využívají rostliny živiny uložené v kořenovém krčku, jestliže nejsou v dostatečném množství přijímány z půdy. Již založené postranní výhony a poupata se pak nevytvářejí, řepka se méně větví a nasazuje méně šešulí. To bylo patrné v letošním roce.
Ve víceletých pokusech v Sasko-Anhaltsku na černozemi ovlivnila aplikace N-hnojiva – síranu amonného v dávce 40 kg/ha ve fázi 8. listu výnos řepky intenzivněji než jiné varianty N-hnojiv v dávce 80 až 160 kg/ha N aplikované na jaře. Pokud se hnojilo již ve fázi 4. listu, vytvořila řepka příliš listové hmoty a výnos oproti hnojení koncem října ve fázi 8. listu výrazně poklesl.
V každém případě by se však měl aplikovat dusík v amonné formě (např. síran amonný nebo Alzon). Nitrátová hnojiva podléhají vymývání, vedou k tvorbě nadměrně velkých listů a zvyšují riziko vymrzání. NH4 se oproti tomu v kořenech zabudovává do aminokyselin, které jsou transportovány především do dělivého pletiva (vegetační vrchol) a díky vzestupu osmoticky působících proteinů se snižuje riziko vymrzání. Podmínkou ovšem je, že řepka musí mít k dispozici potřebné množství síry a fosforu a tvořit dostatek sacharidů, aby mohl být dusík zabudován do bílkovin. K tomu je nutný také dostatek draslíku a bóru.
Top Agrar, 2009, č. 8, s. 44
Vytiskni tuto stránku