Teprve postupem času se zjistilo, jak velký dopad skutečně má jemný prach na lidské zdraví, vysvětluje Nino Kűnzli z Městského institutu pro lékařský výzkum v Barceloně. Kvůli jemnému prachu může dojít např. až k zánětu cévních stěn. Předmětem výzkumu jsou také oxidační změny v krvi, které jsou způsobovány především prachem uvolňovaným z dieselových motorů. Také tímto způsobem totiž může být poškozen celý organismus.

V současné době se vědci snaží zjistit, jaké jsou účinky konkrétních prachů na lidské tělo. Škodlivé účinky ale předpokládají prakticky u všech částic ve velikosti od 10 mikrometrů až po extrémně malé částice okolo 0,1 mikrometru.

Podle Kűnzliho je jakékoliv opatření vedoucí ke snížení množství prachu v ovzduší prospěšné, protože hladina nepoškozující lidské zdraví v podstatě neexistuje. Studie naopak zcela jednoznačně dokázala, že opatření realizovaná pro zlepšení kvality ovzduší mají okamžitý pozitivní dopad. Především u dětí jsou rychlá zlepšení dobře prokazatelná, což pravděpodobně souvisí s růstem plic. „Když bylo v Dublinu zakázáno topit uhlím, v následujícím roce znatelně klesla úmrtnost spojená se znečištěným ovzduším,“ tvrdí Kűnzli.

Jak by se ale lidé sami mohli proti prachové zátěži více či méně bránit, je stále věcí výzkumů. Zatím vědci zjistili pouze to, že tato zátěž má negativnější následky u lidí, kteří trpí obezitou.

Podle článku Science ORF z 5. 4.2006 Vendula Maráková, EcoMonitor/Ekolist, 20. dubna 2006                zdroj info ÚZPI