Podle ministerstva spravedlnosti by už zvíře nemělo být považováno za věc. Současné postavení zvířat, která jsou označována jako neživé věci, bylo často kritizováno především ochránci zvířat. Změna je obsažena v návrhu nového občanského zákoníku.
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 13. březen 2026:
Jednotná žádost 2026 - semináře pro širokou zemědělskou veřejnost
Součástí programu ... více - 4. únor 2026:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2026
... více - 2. prosinec 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 11/2025&nb ... více
Ze zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o výskytu salmonel u porážených prasat v pětadvacítce členských států EU za roky 2006 až 2007 vyplývá, že ČR je na tom poměrně dobře.
Základním ukazatelem ekonomické efektivnosti produkce selat je počet narozených a odchovaných selat na prasnici za rok. Vzhledem ke genetickému pokroku se v současnosti za rentabilní považuje plodnost prasnic odpovídající 25 odchovaných selat. O předpokladech, které vedou k dosažení tohoto cíle, hovořil specialista z Výzkumného ústavu živočišné výroby doc. Ing. Josef Čeřovský, DrSc.
Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat se sídlem v Paříži (OIE – Organisation mondiale de la santé animale) na základě posouzení účinnosti veterinárního dozoru a na základě četnosti výskytu nemoci šílených krav, BSE, tedy bovinní spongiformní encefalopatie, přidělil letos 30. května České republice certifikát, na základě kterého byla zařazena mezi země s kontrolovaným rizikem BSE. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Straky, ani vrány, pěnkavy, či sýkory ptačí chřipku sice nepřenášejí, ale kdyby někde hromadně hynuly, byly by vyšetřeny i ony. Přestože Státní veterinární správa ČR nemá žádný signál o blížícím se nebezpeční ptačí chřipky, sleduje zdravotní stav jak chované drůbeže, tak volně žijících ptáků. Od ledna bylo například vyšetřeno 120 volně žijících ptáků. Lze říci že ve Státních veterinárních ústavech v Praze, Jihlavě a Olomouci vyšetřili 56 labutí, 2 volavky, 4 lysky, 27 divokých kachen, 2 kormorány, 8 husic modrokřídlých, jednoho morčáka velkého, jednoho kosa, 14 hrdliček a 5 holubů. Nicméně s potenciálním rizikem je třeba stále počítat. Například ve Velké Británii byl v uplynulých dnech zaznamenán výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky H7N7.
Rozhovor s Pavlem Sáňkou, předsedou představenstva odbytového družstva Mlecoop
Péče o telata je bezesporu jedna z nejsložitějších činností chovatele mléčného skotu. Kategorie telat do odstavu je ve srovnání s jinými kategoriemi dojeného skotu nejnáchylnější na onemocnění a úhyn. Jinými slovy, telata jsou mnohem citlivější na pochybení v péči než starší kategorie skotu. I přes vytvoření přesných protokolů na péči při krmení, čištění ustájení, odrohování a vakcinaci, které mají snížit variabilitu lidského faktoru, vyžadují telata porozumění ošetřujícího personálu.
Onemocnění bovinní spongiformní encefalopatií neboli nemocí šílených krav v Evropské unii ubývá. Poslední výskyt BSE byl zjištěn v České republice v loňském prosinci u staré krávy, která se narodila v roce 1998. Riziko nakažení alimentární cestou (potravou) téměř neexistuje. Odborné orgány Evropské unie proto uvažují o zvýšení věkové hranice pro vyšetřování na BSE. Dosud se vyšetřuje každý jatečný kus ve věku nad třicet měsíců. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Systém veterinárního dozoru v České republice je účinný a správně nastavený v oblasti kontroly rizika salmonel v chovech nosnic, ale i v průběhu balení, zpracování a distribuce vajec. Jak uvedl mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben, konstatovala to mise z z Potravinového a veterinárního úřadu (FVO).
V Německu dál zemědělci vylévají mléko na pole a je to již více než 50% produkce.“Není to zanedbatelné množství. V Německu se denně vyprodukuje na 70 milionů litrů mléka u nás je to přibližně desetina,“ na vysvětlenou uvedl Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. Dodal, že denní ztráty tak v Německu pro producenty mléka jsou na úrovni až 350 milionů korun.
Tyto a další údaje zazněly včera na tiskové konferenci narychlo svolané Agrární komorou ČR. Ta pozvala zástupce českých chovatelských svazů a dvou největších mlékařských odbytových družstev Mlecoop a Mlékařské hospodářské družstvo Jih.






