Krize s BSE na konci 90. let minulého století odhalila riziko zkrmování živočišných proteinů hospodářským zvířatům.

Výzkumem bylo zjištěno, že probiotika (krmná aditiva živých mikroorganismů) aplikovaná do krmiv pro prasnice snižují představovou mortalitu selat.

V boji s klostridiemi je nejdůležitější prevence –minimalizovat stres a zabránit tak pomnožení choroboplodných zárodků.

Odborníci diskutují o využití elektrické vodivosti mléka ve šlechtitelských programech a srovnávají ji s ostatními vlastnostmi užívanými pro genetickou selekci za účelem redukce výskytu mastitid.

Ze Španělska informují, že roční období významně ovlivňuje kvalitu jatečného těla a masa prasat. Genetika je méně podstatný faktor než doba porážky.

Podle pokusů provedených ve Švédsku lze plynovou chromatografií identifikovat těkavé látky v mléce krav s mastitidou. V mléce nemocných krav se zjišťují hlavně sulfidy, ketony, aminy a kyseliny, v mléce zdravých krav se zjišťují produkty oxidace lipidů.

Podle odhadu USDA (Ministerstvo zemědělství USA) je 96 % všech farem s chovem prasat v USA pozitivních na Lawsonia intracellularis, bakterii, která toto onemocnění vyvolává.

Dietetická hladina zinku z organických zdrojů nemá stejný účinek jako farmakologická hladina zinku z oxidu zinečnatého.

Alternativou tradiční aplikace enzymů je jejich podání v napájecí vodě.