Mastitida patří k nejběžnějším onemocněním dojnic. Ve Švédsku je ročně  léčeno na klinické příznaky tohoto onemocnění přibližně 20 % dojnic; mnohem více dojnic trpí subklinickou mastitidou. Mastitida je nejčastěji spojovaná s bakteriální infekcí nebo poraněním.
V současnosti je klinická mastitida diagnostikovaná podle klinických ukazatelů, tj. změn v konsistenci vemene, nebo podle vzhledu mléka. Subklinická mastitida  je diagnostikovaná laboratorními postupy. Nejběžnějším ukazatelem  je počet somatických buněk zjistitelný  pomocí Kalifornia Mastitis Test a v některých případech pomocí fluoro-opto-elektronickým postupem. Pro stanovení mastitidy se využívá také elektrická vodivost mléka, zatím s různými výsledky. Dalším markerem zánětlivé reakce v mléčné žláze je koncentrace proteinů a enzymů v séru. V současnosti se žádný z uvedených postupů  neužívá běžně a pro praxi se stále naléhavěji hledá alternativní, rychlý a spolehlivý diagnostický postup.
Ve Švédsku zjišťovali, zda je možné identifikovat mléko od krav s mastitidou pomocí technologie plynového senzoru za předpokladu vzniku těkavých látek v důsledku změn ve složení takového mléka. Cílem studie bylo zjistit, zda může být výše uvedená technologie  použitá k rozlišení mléka zdravých krav a krav s mastitidou a zda je možné identifikovat těkavé látky v různých vzorcích mléka pomocí  plynové chromatografie (gas chromatograph – mass spectrometry).