Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 21. srpen 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 8/2025&nbs ... více - 22. červenec 2025:
Bramborářský seminář v Březové
Bramborářský seminář 5. srpna 2025 o ... více - 27. červen 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 6/2025&nbs ... více
Renata Šarjaková, 19. září 2007
Živé kvasinky jako krmné aditivum
Živé kvasinky jako krmné aditivum
Kvasničné preparáty se osvědčily především ve výživě dojnic a to ke stabilizaci bachorové fermentace, zvýšení mléčné užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu.
Kvasinky jsou živé jednobuněčné mikroorganismy, které je možné zkrmovat skotu (dojnice, výkrm býků) jako aditivum na základě platnosti směrnice EU 70/524. V této právní úpravě jsou taxativně vyjmenovány produkty obsahující živé kvasinky, které je možné zvířatům zařazovat do krmné dávky – Biosaf Sc 47, Yea Sacc a Levucell Sc (Saccharomyces cerevisiae). Pivovarské kvasnice (usmrcené kvasinky) jsou řazeny podle směrnice mezi klasická krmiva a využívají se primárně jako zdroj živin (proteinu) a vitaminů skupiny B ve výživě hospodářských zvířat.
Živé kvasničné produkty se zařazují do krmných dávek dojnic s cílem příznivě ovlivnit fyziologii trávení a tím následně mléčnou užitkovost, popř. zdravotní stav zvířat. Živé kvasinky napomáhají především stabilizaci pH-hodnoty v bachoru, která má rozhodující význam pro životní podmínky bachorové mikroflóry. U strukturních krmných dávek podporují kvasinky odbourávání laktátu (sůl kyseliny mléčné), který je hlavním zdrojem zvýšení kyselosti v bachoru a tím vytvářejí lepší podmínky zejména pro činnost celulolytických baktérií. Kompenzují negativní vliv krmných dávek s vysokým podílem jadrných krmiv na bakteriální růst a tím mohou příznivě ovlivnit bachorovou fermentaci.
Dalším pozitivním účinkem kvasničných kultur jako krmného aditiva je zvýšení příjmu krmiva u vysokoužitkových dojnic. Výsledky četných výzkumů dokládají, že zvýšení spotřeby krmiva může oscilovat okolo 1 kg sušiny na kus a den.
Pozitivní vliv živých kvasničných kultur na metabolické pochody a na příjem krmiva se ve finální fázi projevuje zvýšením mléčné užitkovosti a lepším zastoupením jeho kvalitativních složek.
Pozitivní vliv na zdravotní stav se projevuje nepřímo stabilizací bachorové fermentace u vysokoužitkových dojnic a následně snížením počtu závažných metabolických poruch (ketóza, acidóza) a tím i frekvence onemocnění paznehtů.
Podmínky pro efektivní použití kvasničných preparátů:
· především u vysokoužitkových dojnic s denní produkcí mléka vyšší než 35 litrů,
· v průběhu prvních 100 dnů laktace,
· při výskytu laminitidy u dojnic,
· při podílu jadrných krmiv v krmné dávce nad 40 %,
· při výskytu problémů s nízkým obsahem tuku v mléce (pod 3,6 %).
Kvasničné preparáty by neměly být použity:
· v krmných směsích (např. TMR), které byly konzervovány kyselinou propionovou,
· při průměrné mléčné užitkovosti,
· ve druhé a třetí třetině laktace,
· v případě výrazně strukturální krmné dávky a zároveň nízkém podílu koncentrovaných krmiv.
Co je nutné zohlednit při použití kvasinek:
· jeho přednosti se mohou plně demonstrovat pouze v případě pravidelného (každodenního) podávání,
· smysluplná je především aplikace společně s minerálním krmným doplňkem,
· kvasničné preparáty jsou vhodné i s ohledem na sýrařské a bio kvality výsledného produktu,
· vícenáklady na zkrmování kvasničných preparátů se pohybují mezi 5 až 8 centy na kus a den.
Zdroj: Ing. Dana Nehasilová
Vytiskni tuto stránku