„Čeští drůbežáři za dlouhodobé podpory státu modernizují své chovy. Kromě nákladů na přestavbu v současnosti řeší hlavně nedostatek kapacit stavebních firem, což některé přestavby prodlužuje. Eurokomisař Olivér Várhelyi mi při nedávném jednání slíbil, že do konce roku představí Evropská komise návrh celoevropského řešení klecových chovů nosnic. Pokud jde o naši soběstačnost v produkci vajec, ta sice kvůli přestavbám nyní klesá, jsem ale přesvědčen, že se situace opět stabilizuje a naše soběstačnost poroste. V Česku jsme také zažili již několik vln ptačí chřipky, což může samozřejmě negativně ovlivnit cenu vajec, i když dopad na produkci je podle čísel z letošního února jen necelá čtyři procenta,“ říká ministr zemědělství Martin Šebestyán. 

S ohledem na citlivost sektoru a snahu o jeho posílení resort zemědělství pro letošní rok vyhlásil různé podpory. V rámci národních dotací je v případě dotačního programu 8.F. Podpora vybraných činností a opatření zaměřených proti šíření nákaz prasat a ozdravování chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti alokováno 1,09 mld. Kč. V případě dotačního programu 20. Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat je alokováno 1,28 mld. Kč. Jednotlivé alokace pro rok 2026 budou pro sektor drůbeže minimálně na úrovni, jako loni, tedy na úrovni 945,6 mil. Kč. Významným zdrojem podpory sektoru drůbeže jsou i unijní podpory. V rámci intervence Investice do zemědělských podniků je míra dotace 40 procent výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Lze je navýšit o 10 procent pro mladé začínající zemědělce a o dalších 10 procent pro ekologické podnikatele. V 6. kole je aktuálně doporučeno 13 žádostí s požadavkem 197 mil. Kč, kdy jsou s ohledem na prioritu podpořeny všechny předložené projekty.

Modernizace chovů v číslech

České drůbežářství stojí na prahu historické změny. Zatímco národní zákaz klecových chovů vstoupí v platnost už od ledna 2027, celoevropská pravidla jsou zatím v nedohlednu. Tuzemští chovatelé tak musejí ve velmi krátkém čase investovat do nákladné přestavby chovů, což zvyšuje jejich náklady a současně výrazně snižuje produkční kapacity. Tuto nepříznivou situaci zhoršil i velký tlak aktivistických skupin, kdy politici nedokázali správně vyhodnotit dopady nové regulace. Výsledek jejich mylného rozhodnutí bohužel znamená vyšší ceny vajec pro české spotřebitele i výrazně horší konkurenceschopnost českých dodavatelů oproti konkurentům ze zemí, kde takováto omezení nepřijali. 

Doposud chovatelé modernizovali 63 procent svých stávajících provozů, což představuje zhruba 3,3 milionu ustájovacích míst pro nosnice. Do konce letošního roku plánují přebudovat další milion míst, přičemž zbytek přestaví po roce 2027, kdy začne platit úplný zákaz obohacených klecí. Právě tato fáze přechodu způsobí dočasný pokles soběstačnosti v produkci vajec přinejmenším o 20 procent. 

„V českých chovech zbývá v obohacených klecích posledních 37 procent nosnic. Kvůli přestavbám chovů soběstačnost v produkci konzumních vajec v příštím roce krátkodobě klesne o zhruba 20 procent, přesto se tuzemští chovatelé s šibeničním termínem poprali skvěle. Ke konci letošního roku bude zmodernizováno již 4,5 milionu ustájovacích míst,“ shrnuje předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Chybějící kapacity, které doplní další milion rekonstruovaných míst až v polovině roku 2028, vykryje dovoz bezklecových vajec ze zahraničí. Klíčovým partnerem zde zůstává Polsko, které aktuálně zajišťuje kolem 50 procent tuzemského importu, následované dodávkami ze severní Evropy, Rumunska, Slovenska, Německa nebo Nizozemska.

„Zbytek chovatelů, zejména těch menších, plánuje investice až po roce 2027. Hlavním důvodem zpoždění u některých provozů je především nedostatek kapacit u stavebních a technologických firem. Je však potřeba ocenit i velké obchodníky, kteří letos dodrželi své závazky a nabízejí již výhradně bezklecová vejce,“ doplňuje Dlouhá.

Dopady na ceny vajec

Cena vajec roste kvůli špatné nákazové situaci v celé Evropě, v Česku tlak ještě zvyšují vysoké náklady na rekonstrukci chovů. V nejbližších měsících tak zřejmě výraznější pokles cen na českých pultech nelze očekávat. „Letošní Velikonoce patřily z pohledu zajišťování dostatku vajec za přijatelné ceny mezi ty nejsložitější v historii. Především díky dobré spolupráci s domácími dodavateli se ale podařilo zajistit dostatek vajec a obchodníci tak jsou připraveni uspokojit tradičně zvýšenou předvelikonoční poptávku,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. 

Velikonoční nabídce dominují bílá slepičí vejce, neboť zvyk vajíčka zdobit zůstává silný. Dlouhodobě roste po celý rok poptávka i po netradičních vejcích, velkou oblibu si získávají například křepelčí vejce jako chutná a efektní dekorace slavnostních tabulí. Z kdysi minimální poptávky se v současnosti stává poměrně často nakupovaná potravina, což dává českým drůbežářům prostor rozšiřovat svou nabídku. 

Cenově zůstává situace na trhu složitá, ale poptávka po vejcích i mimo Velikonoce zůstává silná. Od roku 2022 opět postupně roste spotřeba vajec, neboť jde o oblíbenou surovinu české kuchyně. „Obliba vajec přetrvává i přes celoevropský nárůst ceny. S ohledem na špatnou nákazovou situaci i nutnost přestaveb českých chovů očekáváme, že se ceny stabilizují poblíž nynější hodnoty. Současná geopolitická situace navíc přináší riziko růstu cen energií, což by se propsalo i do ceny vajec, podobně jako případná další velká vlna ptačí chřipky. Vláda by proto měla více podpořit investice do přestavby chovů a snažit se přimět ostatní státy EU ke společnému postupu tak, aby čeští dodavatelé neměli oproti zahraniční konkurenci horší pozici,“ zdůrazňuje Tomáš Prouza.

Nepříznivá nákazová situace

V posledních měsících ohrožuje chovy drůbeže v Evropě i v Česku vysoce patogenní ptačí chřipka a v sousedním Polsku se v komerčních chovech vyskytla i Newcastelská choroba. V tuzemsku bylo v letošním roce potvrzeno již 9 ohnisek ptačí chřipky v komerčních chovech. Konkrétně jde o několik hospodářství v Královéhradeckém a Středočeském kraji (chovy plemenných kachen) a 1 ohnisko v chovu nosnic pro produkci konzumních vajec. Celkem muselo být utraceno přes 340 tisíc kusů drůbeže, což je již nyní více než za celý loňský rok. 

„Pohled na aktuální čísla jasně ukazuje, že infekční tlak je stále vysoký. Chci proto požádat všechny chovatele, aby nepodceňovali prevenci a věnovali maximální pozornost zabezpečení svých chovů. Důsledná ochrana a opatrnost jsou v tuto chvíli tou nejlepší obranou, kterou máme,“ říká ministr zemědělství Martin Šebestyán. 

Bilance spotřeby a výroby vajec (mil. ks vajec)

Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS

*odhad 

Kapacity pro nosnice dle typu ustájení (v procentech)

Zdroj: ÚED