Viry jsou tady miliardy let, v nedávné době k sobě strhly pozornost kvůli nákaze slintavky a kulhavky v sousedním Slovensku a Maďarsku. Jejich šíření pomáhá nejen globalizace a cestování, ale také oteplování. „Všechny krávy na světě nevymřou, i kdybychom je nechali viru slintavky a kulhavky napospas,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity.

Nakolik může být hrozbou oteplování a tání ledovců s uvolňováním prastarých virů?
Klimatická změna a zvyšování teplot jsou rizikové, co se týká šíření chorob. Do Evropy, stejně jako do jiných vyšších zeměpisných šířek se mohou posouvat nejrůznější patogeny, které tady dříve nebyly. Stejně se posouvají i přenašeči. V posledních pětadvaceti letech pozorujeme v Evropě nové druhy klíšťat i komárů, které mohou přinášet tropická onemocnění. Před pár měsíci jsem byl v Belgii na konferenci o onemocněních šířených komáry. Jedna paní z francouzské hygieny říkala, že u nich ročně registrují vyšší desítky případů horečky dengue. Lidé si toto typicky tropické onemocnění uženou v kontinentální Francii, kde ho přenášejí komáři. Podobná je situace i v Itálii a ve Španělsku. To souvisí s oteplováním. Druhou věcí jsou vyizolované viry uvolněné z vody tajících ledovců a permafrostu.

Co o nich víme?
Zatím mezi nimi, alespoň co vím, nebyly žádné významné patogeny. Nicméně velmi dobře v tomto prostředí umějí přežít i některé bakterie a v minulosti byly zaznamenány případy z arktické části Ruska, kdy se místní lidé nakazili antraxem, protože snědli maso ze sobů zamrzlých v permafrostu. Ten funguje jako mrazák, takže pravěké maso se z něj dá vytěžit a mělo by být jedlé. Jen v tomto případě bylo nakažené. Ano, riziko při tání permafrostu je, ale šíření současných patogenů z tropických oblastí vnímám daleko výrazněji.

Přesto, může kvůli tání přijít něco horšího, než co známe?
To je velmi těžká otázka. Dovedu si to představit. Můžeme jen doufat, že se to nestane. Podle velké části virologů nám nejpravděpodobněji hrozí celosvětová pandemie ptačí chřipky. Známý kmen H5N1 se rozšířil všude a nově se dobře adaptoval i na savce. Zažili jsme už jeho epidemii u mléčného skotu v USA, kdy se nakazily i desítky lidí. Ale pořád se nepřenáší efektivně mezi lidmi. Naštěstí se u něj nepotvrdila vysoká úmrtnost, kdy se původně předpokládalo, že umírají dva lidé ze tří nakažených.

Celý rozhovor zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jiri-cerny-virolog-vir-slintavka-kulhavka-oteplovani.A250914_170525_ona-vztahy_vals