Signály vypovídající o nedostatku masa se objevují i v České republice. Již v závěru minulého týdne stoupala, podle šetření SZIF, cena jatečných prasat a v tomto týdnu se dostala až na úroveň 43 Kč/kg JUT. Na základě vývoje trhu se dá předpokládat, že růstový trend se udrží i pro příští týden. Zdá se, že zvyšující se poptávka v Německu zdražuje dovozy a tím působí i na cenu prasat u nás.

Nálada na německém trhu se zdá výtečná. Zpracovatelé poptávají prasata dříve a zdá se že v nejbližších týdnech poptávka výrazně převýší nabídku. Z toho důvodu experti nevylučují další postupné zvyšování ceny jatečných prasat.
Zdroj: ISN, SZIF

Co přinese akvizice Smithfieldu?
V minulém čísle Vepřovinek byla zveřejněna zpráva o převzetí největšího světového producenta vepřového masa, společnosti Smithfield, Čínskou společností Shuanhui. Dalo by se říci, že jde o běžnou zprávu ze světa obchodu. Vzhledem k poměrům v Číně není možné pochybovat o tom, že za nákupem těchto rozměrů je politický záměr. Zdá se, že se jedná o dlouhodobý strategický krok, který by mohl Číně zajistit dostatek vepřového masa.

Již dlouhou dobu deklaruje čínská vláda snahu o zvýšení potravinové soběstačnosti. Zásadním problémem v tomto směru je však v Číně dostupná půda. Té obhospodařovatelné je relativně málo a protože prase je potravní konkurent člověka, musí si de-facto vláda vybrat: buď nakrmit spoustu lidí rostlinnými produkty, nebo menší počet lidí masem. Nedostatek půdy je tedy zásadní překážkou zvýšení samozásobení živočišnými komoditami.

Nákup gigantické společnosti produkující vepřové je v tomto kontextu cestou, jak se vyhnout limitu tvořenému půdou. Může se jednat o jakousi obdobu koloniálního systému: pokud bude potřeba bude Smithfield produkovat vepřové maso pro Čínu bez ohledu na to, jaká bude tržní situace a jak by mohl maso prodat na jiných trzích. Akvizice by tak mohla poměrně významně ovlivnit celosvětový obchod s vepřovým masem a promítnout se i do vývozu chovatelů z EU do jihovýchodní Asie. Není pochyb o tom, že vlastní podnik bude při dovozu preferován.
JS

Co způsobuje krmení biotechnologickými plodinami?
Skupina amerických a australských vědců testovala dopady diety, která obsahovala geneticky modifikované plodiny v porovnání s krmivy konvenčními. Již dříve si někteří vědci povšimli většího počtu potratů a horšího zabřezávání u zvířat krmených BT plodinami. Nyní byl proveden detailní výzkum, který původní domněnky potvrdil.

Z biologického hlediska bylo statisticky prokázáno, že váha dělohy prasnic krmených biotechnologickými plodinami byla o 25 % vyšší, než váha u prasnic krmených konvenčními směsmi. S pojení s reprodukčním systémem je tedy jasně potvrzeno. Podobně jasná spojitost byla nalezena u sklonů k zánětům trávicího traktu. U prasat krmených BT plodinami byly záněty žaludku a případné vážné zdravotní komplikace s tím spojené 2,6 krát častější než u kontrolní skupiny. V tomto směru hraje, jak se zdá, navíc roli i pohlaví, protože vepříci byli zánětem žaludku postiženi 4 krát častěji, zatímco prasničky jenom 2krát.

Využívání GMO plodin ke krmení hospodářských zvířat tak může s velkou pravděpodobností vést k určitému zhoršení zdravotního stavu a užitkovosti zvířat. Zjednodušené pěstování BT plodin a jejich nižší cena tak má i svoji odvrácenou tvář.
Zdroj: ThePigSite 

Další krok ve welfare
Holandští chovatelé prasat se rozhodli posunout příčku welfare ještě výš. Jejich asociace deklarovala, že v dlouhodobém horizontu hodlají naprosto ukončit krácení ocásků. Už v tomto okamžiku jsou chovatelé penalizováni za dodávku prasat s krácenými ocásky. Bonus za dodávku "ocasatých" prasat však žádný není.

Přitom jejich okusování způsobuje nezanedbatelné ztráty. Odhaduje se, že v roce 2011 bylo postiženo okusováním ocásku 2,1% chovaných prasat a souhrnná ztráta pramenící ze zdravotních komplikací a ze srážek na jatkách dosáhla v souhrnu 8 mil. € (200 mil. Kč).

Okusování ocásků je však multifaktoriální záležitost, která by neměla být zužována pouze na stres a nudu - tedy welfarové otázky. Podle výzkumů hraje roli i genetické založení prasat, výživa či počasí. Do řešení celého komplexu a přípravy návodu pro chovatele, jak postupovat se proto zapojila celá řada chovatelských organizací i vědeckých pracovišť napříč celým Nizozemím.

Krácení ocásků se tak řadí po bok ukončení kastrace, k výzvám v oblasti welfare. Holandští chovatelé si totiž stanovili, že ukončí kastraci již v roce 2015 - tedy výrazně dříve, než požaduje evropská deklarace.
Zdroj: PigProgress

Poptávka po potravinách se v příštím desetiletí zvýší
Společná zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvádí, že globální ceny potravin mají vzrůst o deset až 40 procent. Vlády zemí by proto měly zvýšit investice do zemědělské produkce. Růst produkce potravin v posledních deseti letech klesl, přestože vyšší příjmy v rozvojových zemí vedly k nárůstu spotřeby. Ceny masa by měly růst rychleji a ceny obilí pomaleji. Vyšší ceny potravin budou mít větší dopad na rozvojové země, kde rodiny vydávají za potraviny až 60 procent svých příjmů. Investice do zemědělství v posledních desetiletích klesají kvůli dlouhodobému snižování cen komodit.
Zdroj: ČTK
Zpracováno SCHP 14.června.2013
www.schpcm.cz
info@schpcm.cz