Následně však již projekce ukazují na pokračování dlouhodobých trendů. Reálné ceny komodit by měly zůstat stabilní, popř. klesat pod stávají cenové úrovně.

Uvedený vývoj vychází z předpokladů zlepšování produktivity a obvyklých klimatických podmínek umožňujících snižovat výrobní náklady většiny zemědělských komodit. Nevylučuje však variabilitu kolem předpokládaných cenových trajektorií (období kolísání/časově omezené cenové špičky), které mohou uvedené dlouhodobé trendy narušovat.

Pro nadcházející dekádu ukazují projekce růst nominálních cen zemědělských komodit (cca mezi 10-20 %). Pouze v případě nominálních cen masa není vývoj takto jednoznačný v důsledku čtyřicetiletého cenového maxima u hovězího masa v roce 2025, kdy projekce předpokládají pokles v letech po této kulminaci. Reálné ceny zemědělských komodit by však měly zůstat stabilní nebo klesat. V případě obilovin jde o pokles cca 5-8 % v reálných cenách; stejně tak u olejnin (výjimkou je rostlinný olej, jehož cena v důsledku růstu poptávky zůstane na vyšší úrovni); u mléčných výrobků by po poklesu v období 2025/26 (nejvíce u másla o cca 10 %) mělo dojít ke stabilizaci; v případě masa jde o pokles výraznější (a to i u masa vepřového a drůbežího, kde se předpokládá pokles o 20 %); u cukru dojde po přechodném mírném cenovém nárůstu v závěru sledovaného období opět k poklesu o cca 10 %.

Produkce v zemědělském a rybářském sektoru by měla do roku 2035 vzrůst o 13 % (zejm. v důsledku růstu produktivity a intenzifikace produkce v Asii, subsaharské Africe a Latinské Americe). Zvýšení přímých emisí skleníkových plynů ze zemědělství se odhaduje pomalejší, než je nárůst zemědělské produkce, a to 6,5 % (s hlavním podílem živočišné produkce ve výši 77 %). Růst produktivity zvýší příjmy ze zemědělství (o 9 %), ale variabilita klíčových faktorů těchto příjmů (ukazatel měřený jako hrubá produkce sektoru/celkový počet pracovníků v zemědělství) ponechává 25% pravděpodobnost jejich poklesu pod dnešní úroveň. Celková spotřeba zemědělských komodit a rybích produktů vzroste o 12,5 %. Jde zejm. o důsledek rostoucí populace, poptávky, příjmů a urbanizace v zemích s nižšími středními příjmy (tj. zejm. Indie a země jihovýchodní Asie), které přispějí 39 % ke globálnímu růstu spotřeby. Naopak podíl Číny má prudce klesnout na 13 % (nasycená poptávka, klesající populace).

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 3. července 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz