Zatímco indexy cen obilovin, mléčných výrobků a cukru klesly, jejich pokles převážily nárůsty cen masa a rostlinných olejů. Celkově byl FFPI o 9,2 bodu (7,6 %) vyšší než v červenci 2024, ale stále o 30,1 bodu (18,8 %) nižší než na svém vrcholu v březnu 2022.

Index cen obilovin FAO činil v červenci 106,5 bodu, což je pokles o 0,8 bodu (0,8 %) oproti červnu a o 4,2 bodu (3,8 %) oproti červenci 2024. Globální exportní ceny ječmene a kukuřice vzrostly, zatímco ceny čiroku a pšenice poklesly. Vysoká sezónní nabídka díky probíhající sklizni ozimé pšenice na severní polokouli vyvíjela tlak na pokles cen. Podprůměrné podmínky pro jarní pšenici v některých částech Severní Ameriky a zdrženlivost farmářů při prodeji v Evropě a oblasti Černého moře však poskytly určitou oporu. Slabý zájem farmářů o prodej zatěžoval také mezinárodní ceny kukuřice, stejně jako suché podmínky ve východní Evropě a části Ukrajiny a omezená exportní nabídka z Argentiny a Brazílie, způsobená vývozními daněmi, respektive silnou domácí poptávkou. Mezitím index cen rýže FAO klesl v červenci 2025 o 1,8 %, protože dostatečné exportní zásoby a slabá dovozní poptávka nadále snižovaly ceny.

Index cen rostlinných olejů FAO činil v červenci 166,8 bodu, což představuje meziměsíční nárůst o 11,1 bodu (7,1 %) a dosažení tříletého maxima. Růst byl způsoben vyššími cenami palmového, sójového a slunečnicového oleje, které převážily nad poklesem cen řepkového oleje. Mezinárodní ceny palmového oleje rostly druhý měsíc po sobě, především díky trvale silné globální dovozní poptávce podpořené lepší cenovou konkurenceschopností oproti jiným rostlinným olejům. Ceny sójového oleje byly posíleny očekáváním silné poptávky po surovinách pro biopaliva v Americe, zatímco ceny slunečnicového oleje vzrostly kvůli sezónnímu zpřísnění nabídky v oblasti Černého moře. Naproti tomu světové ceny řepkového oleje v červenci poklesly, zejména kvůli příchodu nové sklizně v Evropě.

Index cen masa FAO činil v červenci 127,3 bodu, což je nárůst o 1,5 bodu (1,2 %) oproti červnu a o 7,3 bodu (6,0 %) oproti červenci 2024, čímž dosáhl nové rekordní úrovně. Nárůst byl způsoben především vyššími cenami hovězího a skopového masa a mírným růstem cen drůbežího masa, zatímco ceny vepřového poklesly. Světové ceny hovězího masa dosáhly nového historického maxima, podpořené vyššími cenami v Austrálii v důsledku silné dovozní poptávky, zejména z Číny a Spojených států, která převýšila dostupnou exportní nabídku. Silná globální poptávka rovněž přispěla k růstu cen v Brazílii. Ceny skopového masa se výrazně zvýšily již čtvrtý měsíc v řadě, což odráží omezenou exportní nabídku z Oceánie při trvající světové poptávce. Ceny drůbežího masa mírně vzrostly díky vyšším exportním cenám z Brazílie po uvolnění restrikcí a postupném obnovení dovozu ze strany několika klíčových obchodních partnerů poté, co Brazílie v polovině června znovu získala status země prosté vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Naproti tomu ceny vepřového masa klesly, především kvůli nižším cenám v Evropské unii, kde vysoké domácí zásoby kolidovaly se slabým globálním zájmem o nákup.

Index cen mléčných výrobků FAO činil v červenci 155,3 bodu, což je pokles o 0,2 bodu (0,1 %) oproti červnu, ale stále o 21,5 % více než v červenci 2024. Tento mírný pokles – první od dubna 2024 – byl způsoben nižšími mezinárodními cenami másla a sušeného mléka, které byly do značné míry vyváženy pokračujícím růstem cen sýrů. Index cen másla poklesl o 1,1 %, což je jeho první pokles za posledních šest měsíců, přičemž hlavní příčinou byly nižší ceny v Oceánii, kde vyšší produkce a rostoucí zásoby tlačily ceny dolů. Pevné ceny másla v Evropské unii, podpořené omezenou dostupností smetany a silnou poptávkou, však celkový pokles zmírnily. Indexy cen sušeného odstředěného i plnotučného mléka nadále klesaly, což odráží dostatečnou exportní nabídku z Oceánie a slabou dovozní poptávku, zejména z Číny a dalších klíčových asijských trhů. Naproti tomu mezinárodní ceny sýrů vzrostly díky trvající poptávce na asijských a blízkovýchodních trzích a omezené exportní nabídce v EU, i když růst byl částečně omezen nižšími cenami v Oceánii a Spojených státech.

Index cen cukru FAO činil v červenci 103,3 bodu, což je pokles o 0,2 bodu (0,2 %) oproti červnu – pátý po sobě jdoucí měsíční pokles – a o 16,2 bodu (13,5 %) méně než v červenci 2024. Pokles byl způsoben počátečními prognózami pravděpodobného oživení světové produkce cukru v sezóně 2025/26, vycházejícími z očekávání vyšší produkce v Indii a Thajsku, spolu s příznivými povětrnostními podmínkami v klíčových jižních pěstitelských oblastech Brazílie. Tyto faktory vyvíjely tlak na světové ceny cukru. Známky obnovení globální dovozní poptávky však celkový pokles částečně zmírnily.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

Kontaktní osoby: Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D., Oddělení zahraničně obchodní spolupráce, Ministerstvo zemědělství, katerina.langsfeldova@mze.gov.cz