5. prosince se v budově Ministerstva zemědělství v Havlíčkově Brodě uskutečnilo setkání se zemědělci okresu Havlíčkův Brod organizované Okresní agrární komorou. Pozvání přijala poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková.

Oznámkovat dosavadní schopnost ČR využívat prostředků ze zdrojů EU?
Klasifikoval bych známkou velmi dobře.

Největší úspěch a největší problém a slabina ČR při využívání ?evropských peněz?

Program rozvoje venkova z fondu EAFRD z pohledu Agrární komory ČR:

Jsme už více jak rok členy Evropské unie. Chceme-li tedy hodnotit naši roli v budoucím programovacím období, které začíná rokem 2007, pak tak musíme učinit z evropského kontextu.

Stanovisko Agrární komory, Zemědělského svazu ČR, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a Agrární unie ČR k britskému návrhu rozpočtu Evropské unie

Výtah z projevu prezidenta AK ČR na akci v Pantheonu Národního musea 6.12.2005 v Praze:

Obchodní řetězce kontrolují v České republice už tři čtvrtiny maloobchodního trhu potravin. Nic proti tomu, kdyby se ke svým zákazníkům a dodavatelům chovaly korektně. Nejenže se tak nechovají, ale často si počínají jako na dobytém území.

Oldřich Gojiš z firmy Inter Lacto a Jaroslav Faltýnek z Agrofertu patří mezi velké podnikatele v potravinářství a zemědělství. Po jednání u ministra zemědělství  Jana Mládka se stejně jako další zástupci velkých potravinářských firem shodli na nutnosti úzce spolupracovat s agrární komorou.

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR se s houževnatostí sobě vlastí pustil  do prosazování českých potravin na všech možných úrovních.Uplynulé úterý se na schůzce v hotelu Inter Continental sešel s prezidentem  Pavlem Hlinkou.

Na setkání zemědělců a potravinářů zorganizovaném Agrární komorou ČR ministr zemědělství Jan Mládek vzpomenul na porevoluční případ česneku, který se prodával v tržnicích neúměrně draho. Tenkrát  Španělé radili ministrovi průmyslu, aby  ve státním stánku nechal za pomoci ostrahy prodávat česnek za skutečnou, tedy nižší cenu.

Jak šla letos sklizeň polních plodin, tak se z různých částí republiky ozývalo zděšení z propadu farmářských cen. Začalo to řepkou, pokračovalo obilím, bramborami a skončilo hrozny.