Více než šest tisíc podpisů se sešlo pod peticí, v níž Agrární komora ČR (AK) a další zemědělské organizace žádají změny zákona o půdě, jež by ulehčily a urychlily prodej státní půdy farmářům, kteří na ní hospodaří. Tento dokument předali minulý týden ve čtvrtek zástupci AK předsedkyni petičního výboru sněmovny poslankyni Zuzce Rujbrové.
Jan Veleba v Impulsech Václava Moravce
Měl jsem tu čest být jedním z hostů 7. března na pražském Hradě při příležitosti přísahy prezidenta Václava Klause při jeho nástupu do druhého volebního období. Při takové příležitosti člověk potká mnoho zajímavých lidí a osobností z různých oborů. Jedněmi z nich byli brněnští rektoři zemědělské a veterinární univerzity.
Dne 13. března se v Olomouci sejdou delegáti ze všech krajů ČR v pořadí již na patnáctém rokování celorepublikového sněmu agrární komory ČR. Já sám jsem se doposud zúčastnil všech sněmů. Všechny byly důležité, každý měl určitou atmosféru, specifiku, leč ten nadcházející pokládám za určitý mezník, který určí další směr naší práce v nových podmínkách.
Zákon č. 95/1999 Sb. vytvořil základní podmínky pro prodej státní zemědělské půdy. V průběhu jeho účinnosti se ukázalo, že řada jeho ustanovení v praxi nevyhovuje. Je potřeba zákon zásadním způsobem novelizovat. Shodují se na tom jak AK ČR, ČSZP, tak ZSČR a AUČR.
Agrární komora ČR velmi uvítala závěry pondělního plenárního zasedání Evropského parlamentu tlumočeného jeho předsedou Hansem Gertem Pötteringem. Všech 439 europoslanců se podepsalo pod prohlášení, které vyzývá k nápravě chování řetězců na evropském trhu. Ty totiž zneužívají své síly a neúměrně tlačí ceny potravin dolu.
Když jsme před necelými dvěma týdny demonstrovali před ministerstvem zemědělství, abychom upozornili na pokračující snižování rozměru českého zemědělství, zejména pak v této době chovu prasat, děly se věci.
Více než o čtvrtinu vzrostl v letošním roce v České republice počet ekofarem. K dnešnímu dni dosáhl čísla 1250. To je o 350 více než v roce 2006. Společně se zájmem zemědělců věnovat se tomuto druhu hospodaření roste i chuť stále většího množství lidí ekofarmy navštěvovat.
Klasický mor prasat stále hrozí, vyskytuje se v okolních zemích, například v Německu či na Slovensku, a to u volně žijících divokých prasat (černé zvěře). Nejnověji byl zjištěn na Slovensku blízko hranic s Maďarskem, opět šlo o divoká prasata. Klasický mor prasat se také setrvale vyskytuje například v Maďarsku, Rumunsku či Chorvatsku.
