Bývalý pan ministr by mohl vědět, že teď zemědělci sklízí chmel, brambory, cukrovku, kukuřici a další plodiny a pole se připravují na setí ozimých plodin. Velké protesty (a nejen u nás, ale všude po Evropě) se proto pořádají zpravidla na přelomu roku, kdy jsou pole v ideálním případě pod sněhovou pokrývkou. Podzim je proto pro zástupce a obhájce časem k jednání, nikoliv k mobilizaci. Ta přichází, až když jednání selžou.

Když po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022 zdražily nafta, hnojiva i energie, Evropská komise otevřela státům prostor pro mimořádnou pomoc. U nás se vyplatilo 1,5 miliardy korun. Třeba polští kolegové si na kompenzacích nákladů a ztrát způsobených propadem cen komodit přišli na 4 miliardy eur. Polsko je čtyřikrát větší, ale stále je to řádový rozdíl. Naše vláda tehdy zemědělcům ještě zvýšila daně a odvody, omezila národní podpory a přerozdělila část přímých plateb, což mnohokrát převážilo původní ve srovnání s jinými státy nižší pomoc. Není divu, že se z frustrace stal protest.

Dnes jsou ceny vstupů znovu vysoké a letošní sucho sebere řadě podniků i to, co by za úrodu utržily. Ceny pohonných hmot jsou vysoké a na obzoru je zdražení plynu, a tedy i hnojiv. Současná vláda s námi ale jedná o pomoci na drahou naftu a hnojiva v objemu kolem 3,8 miliardy korun; o další peníze na sucho společně usilujeme v Bruselu. Budeme proto Babišovu vládu poměřovat výsledkem, nikoli stranickou knížkou. Pokud sliby vyšumí, budeme se ozývat stejně hlasitě jako minule.

Bývalý ministr přitom dobře ví, kdo prosazoval přesun podpor od produkce k platbám za první hektary. U těch jednání seděl. Třeba v roce 2025 si sám na svojí farmě na dotacích polepšil o 50 procent. Jiné farmy ale přesun prostředků a otevřená stavidla ukrajinskému obilí poslala do konkurzu.

Místo vysvětlování, proč se právě nyní mají zemědělci vzdát sklizně a vyrazit na demonstraci, by nám pan poslanec třeba mohl vysvětlit, jestli střet zájmů vadí jenom u toho, kdo není ve správné straně.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR