Renata Šarjaková, 29. květen 2026
MF DNES: Mají jíst důchodci obrok, nebo obden?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Jaký je rozdíl mezi koněm a důchodcem? Kůň jí obrok, zatímco důchodce obden. Tak zní starý vtip oprášený vždycky, když důchody zaostávají za průměrnou mzdou a inflací. V Kodani to, zdá se, bude brzy pravda. Tamní senioři mají totiž podle dánské političky Brigitte Kehler Holst ze strany Alternativa dostávat omezené porce především hovězího masa z důvodu údajného negativního vlivu jeho produkce na klima.

Jeden už neví, zda jsme ještě v Evropě a jestli se bojuje za klima – anebo za Kima. V mnohém to totiž připomíná totalitní režimy a jejich princip kolektivní viny. Nacisté prohranou první světovou válku hodili na židobolševické spiknutí – a přišli s takzvaným konečným řešením. Rudí Khmerové zase popravovali každého, kdo nosil brýle, protože by to mohl být intelektuál. Dánští zelení si vybrali důchodce, protože „právě tato generace“ podle Holstové „způsobila nejvíce škod“.

Přitom právě senioři patří ke skupinám, kterým jsou živočišné produkty doporučovány nejvíce. Zvlášť ve stáří tělo potřebuje kvalitní bílkoviny, ale i vápník či vitamin D. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) dlouhodobě upozorňuje, že mléčné výrobky pomáhají udržovat pevnost kostí a podporují imunitu. Proteiny urychlují regeneraci a také hojení. Jenže zkuste to vysvětlit člověku, pro kterého je klima náboženstvím, kráva a její trávicí systém jsou prvotním hříchem a jíst hovězí maso a konzumovat mléko je přímo svatokrádež.

A pak jsou tu i některé pozoruhodné statistiky. Švédsko, soused Dánska, má spotřebu mléka kolem 340 kilogramů na osobu ročně, nejvyšší na světě, a zároveň desítky nositelů Nobelovy ceny. Čína měla dlouhá desetiletí spotřebu mléka minimální a Nobelovku žádnou.

Zato Číňané během pár dekád razantně zvýšili spotřebu masa z necelých čtyř kilogramů v roce 1960 na více než sedmdesát nyní. A ejhle: technologicky i vědecky začínají dohánět Západ. Korelace mezi výživou a výkonností mozku zřejmě nebude úplně náhodná.

Možná totiž nejde ani tak o klima. Možná je skutečným cílem vytvořit společnost, která si nechá diktovat úplně všechno. Co smí jíst, čím má topit, kam může jezdit a kolik emisních odpustků si musí koupit za nedělní svíčkovou.

A nejlepší bude pro zelené fanatiky místo svíčkové jíst ten obrok, tedy chroupat oves. Státy s vyšší spotřebou masa mají totiž z pohledu našich „klimazachránců“ zbytečně vysoké průměrné IQ – a hrozí tak, že je v takových zemích nebude mít kdo volit...

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 350
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář