35. sněm AK ČR konaný dne 21. května 2026

35. sněmu AK ČR se zúčastnilo 124 delegátů sněmovny Všeobecné, což je 91 %, a 38 delegátů sněmovny Společenstev, což je 93 % z pozvaných delegátů s hlasem rozhodujícím. 

1. schvaluje: 

1.1. Zprávu Představenstva AK ČR o činnosti za uplynulé volební období 2023–2026 ke stažení 
1.2. Účetní závěrku za rok 2025 a plán příjmů a výdajů na rok 2026 
1.3. Zprávu a stanovisko dozorčí rady AK ČR k účetní závěrce za rok 2025 
1.4. Aktualizované Interní předpisy 

• • Statut Agrární komory České republiky 
  • Organizační řád Agrární komory České republiky 
  • Volební řád Agrární komory České republiky 
  • Příspěvkový řád Agrární komory České republiky 
  • Jednací řád Agrární komory České republiky 
  • Jednací řád Představenstva Agrární komory České republiky

2.    bere na vědomí výsledky voleb prezidenta AK ČR, viceprezidentů AK ČR za sněmovnu Všeobecnou, viceprezidentů AK ČR za sněmovnu Společenstev, členů Představenstva AK ČR a členů Dozorčí rady a členů Smírčí komise AK ČR

Výsledky voleb konaných na 35. sněmu AK ČR: 

• prezident AK ČR: Ing. Jan Doležal
• viceprezidenti za sněmovnu Všeobecnou – pořadí dle počtu obdržených hlasů  
  • Ing. Leoš Říha (předseda sněmovny)
  • Ing. Jaroslav Michal   
  • Ivo Kasal 
• viceprezidenti za sněmovnu Společenstev – pořadí dle počtu obdržených 
  • Ing. Bohumil Belada (předseda sněmovny) 
  • Ing. Martin Ludvík  
  • Ing. Martin Pýcha 
• členové Představenstva AK ČR za sněmovnu Všeobecnou (abecedně) 
  • Ing. Jiří Černý 
  • Ing. Robert Erlebach 
  • Ing. Martin Gabrhelík 
  • Ing. Václav Hlaváček, CSc. 
  • Ivo Kasal 
  • Ing. Jaroslav Michal 
  • Ing. Jaroslav Mikoláš 
  • Ing. Pavel Novák 
  • Ing. Leoš Říha 
  • Ing. Otakar Šašek 
  • Ing. Pavel Šrámek 
  • Ing. Vilém Tomíček 
  • Ing. Miroslav Vondruška 
  • Ing. Petr Žebrák 
• členové Představenstva AK ČR za sněmovnu Společenstev (abecedně): 
  • Ing. Bohumil Belada 
  • Ing. Vlastimil Blažek 
  • Miroslav Drs  
  • Ing. Michal Kovařík  
  • Ing. Radek Kružík  
  • Ing. Martin Ludvík  
  • Ing. Josef Luka  
  • Ing. Monika Nebeská  
  • Ing. Martin Pýcha  
  • Ing. Stanislav Studený  
  • Ing. Zdeněk Štěpánek 
  • Ing. Dana Večeřová 
  • RNDr. Vladimír Veselý  
  • Ing. Martin Volf 
• členové Dozorčí rady AK ČR (abecedně): 
  • Ing. Miloš Buňka 
  • Ing. Miroslav Hampl 
  • Ing. Petr Hanka  
  • Ing. Luděk Homoláč, Ph.D.  
  • Ing. Bohumír Hutař  
  • Ing. Karel Chalupný  
  • Ing. Josef Králíček  
  • Ing. Zdeněk Kubiska  
  • Milan Navrátil 
  • Ing. David Richter  
  • Ing. Věra Šrámková

Dozorčí rada na 1. schůzi zvolila svého předsedu: Ing. Karel Chalupný

• členové Smírčí komise AK ČR – pořadí dle počtu obdržených 
  • Ing. Oldřich Žďárský 
  • Ing. Jindřich Šnejdrla 
  • Dr. Ing. Jan Pešek 

*V době schválení Usnesení, nebyl předseda Smírčí komise zvolen.

3.    ukládá: 

3.1.    Úřadu a prezidentovi AK ČR: 

• • předložit Statut Agrární komory České republiky, Volební řád Agrární komory České republiky, Příspěvkový řád Agrární komory České republiky a Jednací řád Agrární komory České republiky vládě České republiky k potvrzení v souladu se zákonem č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, v platném znění;
  • prezidentovi a představenstvu zajistit implementaci schválených dokumentů v rámci celé komorové struktury a přijmout tyto dokumenty s účinností k 1. září 2026.

3.2.    Představenstvu AK ČR: 

• • řídit činnost AK ČR v souladu s Usnesením 35. sněmu a zaměřením činností v příštím období uvedené v části 17 „Zpráva Představenstva AK ČR“; 
  • jednat s členskou základnou ve věci priorit a požadavků pro zlepšení situace v zemědělství s maximální spoluprací nově jmenované vlády České republiky na další volební období a posílení vztahů k podpoře a rozvoji českého zemědělství ve všech sektorech a oblastech; 
  • spolupracovat při sestavování analýzy s cílem zajištění srovnatelných dotačních podmínek s okolními členskými státy Evropské unie; 
  • připravit analýzu právních kroků s cílem zajistit dodržování pravidel hospodářské soutěže v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály;  
  • nadále spolupracovat a spolupodílet se na legislativním procesu k dokončení nových metod šlechtění, aby osivo takto vyprodukované bylo nejen v souvislosti s klimatickou změnou co nejdříve fakticky a cenově dostupné bez zbytečných byrokratických překážek k jeho uvedení na trh;  
  • ve spolupráci s vedením AK ČR dále personálně a ekonomicky stabilizovat Úřad AK ČR. 

3.3.    krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům: 

• • rozpracovat zaměření činnosti AK ČR v příštím období ve vztahu k Usnesení 35. sněmu do vlastních podmínek; 
  • napomáhat Představenstvu AK ČR v jeho činnosti a aktivně plnit jeho Usnesení; 
  • jednat s poslanci, a senátory, dále s hejtmany ve svých volebních obvodech o podpoře zájmů členstva AK ČR, koordinovaně s Představenstvem AK ČR; 
  • organizovat průběžné seznamování členstva se změnami ve Společné zemědělské politice EU a v národních předpisech;  
  • plynule aktualizovat centrální seznam členů a změny zasílat Úřadu AK ČR; 
  • zintenzivnit činnost v regionálních i celostátních médiích s cílem zlepšit vnímání agrárních odvětví veřejností; prosazovat zájmy členů navenek a spolupracovat s Úřadem AK ČR.

3.4.    členské základně: 

• • uhradit členské příspěvky pro AK ČR za rok 2026 v souladu s příspěvkovým řádem.

3.5.    viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven: 

• • v souladu s článkem 4, odstavcem 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro AK ČR na jednotlivé členské organizace. 

4.    konstatuje, že v období 2023–2026 se AK ČR podařilo splnit vybrané cíle a priority: 

V uplynulém období se podařilo zlepšit systém vyplácení zemědělských dotací, zejména díky zavedení 70 % záloh na přímé platby a rychlejším výplatám některých podpor. Zachována byla také vratka zelené nafty a nově je možné její vyúčtování podávat dvakrát ročně. Národní dotace byly průběžně navyšovány (např. v roce 2024 ze 2 mld. Kč na 3,2 mld. Kč, v roce 2025 ze 2 mld. Kč až na 3,75 mld. Kč), především na podporu živočišné výroby, speciálních plodin a zavlažování. Zvýšil se také rozpočet PGRLF, což umožnilo vyšší podporu pojištění i investičních úvěrů pro zemědělce.

Významná pomoc směřovala také k ovocnářům postižených jarními mrazy, kde byly vyjednány kompenzace ve výši 378 mil. Kč. V oblasti ekologických opatření se podařilo zmírnit požadavky na povinné vyčleňování půdy mimo produkci a nastavit flexibilnější pravidla pro ekoplatby. Současně došlo ke snížení administrativní zátěže, částečné omezení kontrol SZIF a zjednodušení podmínek pro menší a ekologické farmy.
Další změny zahrnovaly podporu obnovitelných zdrojů energie, zmírnění některých evropských regulací a úpravy pravidel proti erozi půdy, které mají být více zaměřené na skutečně rizikové oblasti. Podařilo se také udržet vyšší kofinancování Programu rozvoje venkova, odmítnout zastropování dotací pro velké podniky a zavést dovozní kvóty na některé komodity z Ukrajiny, Ruska a Běloruska.

Mezi další úspěchy patří ochrana kvalitní zemědělské půdy před zástavbou, úpravy pravidel pro půdu bohatou na uhlík, zmírnění některých sociálních sankcí a pokračující tlak na zjednodušení IT systému SZIF. Významným úspěchem bylo také zvolení prezidenta AK ČR Jana Doležala viceprezidentem evropské organizace COPA. Po povodních v roce 2024 byly navíc v postižených oblastech zmírněny kontroly dotací a obnovena byla také činnost Komoditní rady pro včely a med. Dále se AK ČR aktivně zapojovala do protestních akcí jak v rámci České republiky, tak v Bruselu či ve Štrasburku.

5.    ukládá, aby priority a cíle AK ČR na další období byly aktivně řešeny ve prospěch splnění stanovených cílů:

Vzhledem k aktuální kritické finanční situaci sektoru sněm AK ČR vyzývá vedení AK ČR k jednání s vládou ČR k řešení kritické situace v zemědělství, zejména k maximálnímu využití notifikovaných národních, dotačních programů. AK ČR je připravena k plné součinnosti s Parlamentem České republiky, vládou České republiky, Ministerstvem zemědělství České republiky a dalšími orgány při zajištění těchto požadavků/cílů/priorit na další období: 

1. Silná a spravedlivě financovaná SZP
•    Navýšení rozpočtu SZP min. o 30 %,
•    spravedlivé rozdělení podpor všem aktivním zemědělcům (odmítáme zastropování a degresi), 
•    zachování dvoupilířového systému (I. pilíř = příjmy, II. pilíř = rozvoj), 
•    vyšší podíl podpory vázané na produkci (min. 30 %),
•    definice aktivního zemědělce směřovat na národní úroveň ve prospěch zemědělské produkce.
Cíl: stabilní příjmy a konkurenceschopnost vůči třetím zemím.

2. Razantní snížení byrokracie
•    Zásadně snížit administrativní zátěž,
•    omezení a sloučení kontrol (max. 1x ročně), 
•    zjednodušení dotačních žádostí a digitalizace, 
•    odmítnutí nadbytečných požadavků (ESG, část pravidel SZP). 
Cíl: navrácení zemědělství k produkci.

3. Férový trh a ochrana domácí produkce
•    Zpřísnění zákona o významné tržní síle, 
•    zákaz prodeje pod nákupní cenou, 
•    rovné podmínky pro dovozy (stejné standardy jako v EU), 
•    jasné označování původu potravin. 
Cíl: zabránit likvidaci české produkce levnými dovozy.

4. Daňová a nákladová stabilita sektoru
•    Snížení daňové zátěže sektoru, 
•    vyjmout neprodukční plochy z daňového zatížení,
•    nedanění přímých a kompenzačních plateb, 
•    osvobození zemědělství od EU ETS2, 
•    kompenzace nákladů na energie (nafta, plyn, hnojiva), 
•    stabilní a předvídatelná fiskální politika,
•    vrátit daň ze zemědělské půdy na původní hodnotu koeficientu 1,
•    předvídatelnost dotačního rámce národních podpor včetně inflační valorizace,
•    srovnatelnost dotačních národních podpor u citlivých komodit.
Cíl: snížení nákladů a udržení výroby v České republice, zajištění národního hospodářství.

5. Podpora investic, zpracování a přidané hodnoty
•    Stabilní systém investičních podpor (dotace + zvýhodněné úvěry), 
•    podpora zpracovatelských kapacit (jatka, mlékárny), 
•    zjednodušení prodeje ze dvora a regionálních produktů, 
•    posílení domácího potravinářství. 
Cíl: propojení prvovýroby se zpracovatelským průmyslem, podpora tuzemské produkce a výrobků z nich, v návaznosti na to podpora HDP.

6. Podpora českých potravin a odbytu
•    Dlouhodobé marketingové kampaně (Klasa, Regionální potravina apod.), 
•    podpora domácích potravin ve veřejném stravování, 
•    zvýšení viditelnosti české produkce v obchodech, 
•    podpora krátkých dodavatelských řetězců. 
Cíl: zvýšit podíl českých potravin na trhu.

7. Inovace, modernizace a nové technologie
•    Rozvoj precizního zemědělství a digitalizace, 
•    rychlejší zavádění inovací do praxe, 
•    podpora moderních šlechtitelských metod (NGT), 
•    dostupnější a funkční ochrana rostlin. 
Cíl: vyšší efektivita s nižšími náklady.

8. Energie a soběstačnost
•    Podpora bioplynu, biometanu a agrofotovoltaiky na místech tomu určených (bez záboru ZPF), 
•    u stávajících BPS upravit podmínky modernizace pro další využití a zrušení minimální částky investice, 
•    stabilní legislativa pro OZE, 
•    investice do energetické soběstačnosti podniků.
Cíl: snížení závislosti na externích zdrojích energie a drahých vstupech.

9. Lidé, pracovní síla a vzdělávání
•    Snížení odvodů na zaměstnance, sociální pojištění,
•    zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků, 
•    podpora mladých zemědělců (přístup k půdě a financím), 
•    posílení zemědělského školství a praxe. 
Cíl: zajistit pracovní sílu a generační obměnu v zemědělství, lesnictví a potravinářství společně s rozvojem a omlazením venkova.

10. Klima, voda a řízení rizik
•    Investice na zajištění dostatku a dostupnosti vody pro dosažení vodní odolnosti v zemědělství,
•    podpora pojištění a rizikových fondů, iniciovat Fond těžko pojistitelných rizik,
•    realistická ekologická opatření, 
•    podpora ekologického zemědělství tam, kde dává ekonomický smysl,
•    investice do nové generace pěstování plodin,
•    závlahovou infrastrukturu zařadit do zákona o liniových stavbách,
•    zpracovat generel závlahové infrastruktury České republiky,
•    uvolnit podmínky dotačních titulů ve vztahu k možnosti seče úhorů z důvodu sucha nedostatku píce (vyšší moc), 
•    aktivně řešit situaci vlka obecného na českém území, který způsobuje škody na hospodářských zvířatech.
Cíl: zvládnutí klimatických výkyvů bez poklesu produkce s cílenou redukcí nežádoucích predátorů na území České republiky.

11. Dřevo a lesy
•    Podpora odpovědného hospodaření v lesích,
•    podpora využití dřeva jako obnovitelné suroviny ve veřejných zakázkách,
•    zřízení Lesnicko – dřevařského fondu.
Cíl: Obnovení rovnováhy mezi základními pilíři trvale udržitelného hospodaření v lesích – ekologickým, ekonomickým a sociálním.

12. Ochrana zemědělské půdy
•    Řešit regulaci trhu s půdou ve prospěch aktivních zemědělců,
•    žádáme zvýšení odvodů za vynětí půdy ze ZPF,
•    omezení spekulací s půdou, 
•    dosáhnout restituční tečky u zemědělského majetku,
•    zákaz prodeje půdy subjektům ze třetích zemí.
Cíl: udržet půdu jako strategický zdroj v českých rukách.

13. Dlouhodobě obecné cíle:
•    Legislativní zakotvení zemědělství, potravinářství a vodohospodářství jako strategického odvětví České republiky z důvodu nestabilní geopolitické situace, která se projevuje i v Evropě.
•    V rámci revize fiskálně-strukturálního plánu České republiky zařadit investice do vodní odolnosti České republiky (závlahová infrastruktura) a do nové generace pěstování plodin, což jsou klíčové investice do adaptačních opatření zemědělství České republiky ve vztahu ke klimatické změně.
•    Upozorňujeme na potřebu stabilizace trhu se zemědělskou půdou a nastavení předvídatelných pravidel, která posílí dostupnost půdy pro aktivně hospodařící zemědělce a omezí spekulativní využívání půdy. Za vhodné považuje zavedení přiměřených ochranných mechanismů, zejména ohlašovací povinnosti při převodech.
•    Vyzýváme Ministerstvo zemědělství k řešení dlouhodobé situace problematiky spojené s přemnožením hraboše polního, který způsobuje enormní škody na zemědělských plodinách, které nejsou kompenzovány ze strany státu; současně vyzýváme k aktivaci účinných opatření ve vztahu ke kalamitnímu stavu výskytu hraboše polního a plně podporujeme mimořádné povolení cílené povrchové aplikace přípravku Stutox.  
•    Vyzýváme vedení AK ČR k vyvolání jednání s vládou České republiky, konkrétně s Ministerstvem financí ve věci finančního zajištění dotačního programu 8. Nákazový fond.
•    Sněm AK ČR odmítá návrh Společné zemědělské politiky na další programové období 2028-2034 z důvodu nastavení podmínek neodpovídajících skutečnému stavu agrárního sektoru, nedostatečné finanční alokaci a nesplnění slibů ve vztahu ke snížení byrokratické zátěže.
•    AK ČR se v období 2026–2028 zaměří na zlepšení konkurenceschopnosti, stabilizaci sektoru, spravedlivé podmínky v rámci EU a posílení role zemědělců v ekonomice i společnosti. 
•    Nesouhlas s obchodní dohodou EU-Mercosur, EU-Ukrajina a dalšími obchodními dohodami, ochrana zájmů českých a evropských zemědělců, nerovné podmínky, tlak na dozorové orgány při kontrole dovozových produktů či komodit, nutná legislativní podpora na ochranu tuzemského spotřebitele.
•    Stabilizace úřadu AK ČR a posílení informovanosti členské základny ve vztahu k efektivně získávaným informacím.
•    Propojování různých zájmových skupin/komor/společenstev napříč členskou základnou, stmelování členské základny a hledání nových výzev pro získávání nových členů k posílení současné členské základny.

V Olomouci 21. května 2026