Po víkendovém kyperském summitu to ale vypadá, že se neví, kam se jede, ale musí to být rychle. Ten chce zbrojit, jiný řeší penze, třetí migraci. Jeden drží volant, druhý plyn, třetí šlape na brzdu a málokdo řeší, kdo zaplatí palivo. Právě o tom přitom měla být debata o rozpočtu na roky 2028–2034, ústřední bod jednání. Lídři se shodli na jedné věci: peníze docházejí. A tak se hledají nové zdroje. Přeloženo do češtiny: nové daně. Zatímco dřív jsme pokladnici plnili přes cla a tím zdražovali dovoz a zároveň snižovali konkurenční nevýhodu domácích producentů, třeba v ceně práce, dnes zdaňujeme vlastní výrobu. Výsledek? Evropským firmám zdražujeme produkci a pak je s větším či menším úspěchem posíláme soutěžit na globální trh.

Novým hitem má být CORE – daň z obratu velkých firem nad 100 milionů eur. Ne ze zisku, ale z obratu. Otázka je, kolik jich po rudozelených experimentech v Evropě ještě zůstane. A kdo si raději sbalí kufry. Nabídka může být lákavá. Třeba Ukrajina se vedle role zbrojní velmoci může rychle proměnit i v daňový ráj. Blízkost EU, méně regulace, méně ideologie, více prostoru pro byznys.

A místo mnoha daní státu odvádět jeden desátek místním oligarchům. Evropa sice plánuje proti „útěkářům“ nasadit uhlíkové clo CBAM, jenže realita bývá složitější. Některé země ho odmítají, jiné si nízkouhlíkovou stopu vykážou kreativně podle potřeby.

A pak je tu Společná zemědělská politika. Dříve společná, dnes jen částečně. Pravidla si státy určují samy ve strategických plánech a nově má mizet i společné financování. Nové národní „partnerství“ rozhodne, kolik půjde na zemědělství – a kolik jinam. Propad o zhruba 22 % se má dorovnat z národních rozpočtů. Výsledek? Bohatší státy dosypou, chudší nechají zemědělce napospas „jednotnému trhu“ a vícerychlostní Evropě.

Zbývá poslední otázka: dokáže se taková Evropa pohnout z místa? Ať už s německým tempomatem, nebo bez „brzdícího“ Viktora Orbána, který připomínal, že brzda má svůj smysl. Jet rychle je hezké, jenže je třeba také mít tu vyšší spotřebu z čeho zaplatit.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR