I dění posledních dní se dá popsat jako aprílová politika. Maďaři si zvolili Magyara, od kterého si EU slibuje, že by nemusel tak urputně hájit Maďary. Petr Pavel trvá na tom, že pojede do Ankary, ačkoliv jednomu Turkovi (Filipu) nemohl přijít na jméno, respektive ho odmítl jmenovat. Tam se chce český prezident, ať už tam dorazí společně s Babišem a Macinkou, běžnou leteckou linkou, anebo na motorce, setkat s Donaldem Trumpem, ačkoliv ho předtím označil jako odpudivou lidskou bytost. Z diplomatického hlediska poněkud nešťastné, i když s postupem času a rozvojem negativních vlastností, jak to u starších lidí bývá, čím dál pravdivější vyjádření dost možná okolí amerického prezidenta vůbec nezaznamenalo.

Liknavost naší vlády vůči jeho stále se měnícím požadavkům už ano. Určitá schizofrenie ale nevládne jen v Trumpově hlavě, ale i v mandátu, který bude Česko v Ankaře prezentovat. Posuďte: zástupci vlády budou asi v souladu s dosavadními kroky a programovým prohlášením kabinetu na summitu NATO hájit zdrženlivost vůči dalšímu navyšování minimálních doporučeně povinných výdajů na zbrojení, zatímco prezident z pozice bývalého vojáka a předsedy Vojenského výboru NATO bude asi hájit pozici opačnou.

Ať už je pro čtenáře politika něco jako reality show nebo sport, tedy zdrojem pobavení, naštvání či škodolibosti, anebo je vám úplně jedno, jak to dopadne, vězte, že chleba stejně levnější nebude.

A to nebude, ačkoliv cena pšenice, tedy suroviny pro výrobu mouky, je dnes na nižší úrovni než na začátku března, tedy před začátkem konfliktu mezi USA a Iránem. Aby se zaplatila dražší nafta do traktorů a dražší hnojiva na pole, měla by nicméně pšenice být dražší. Takhle to ale bohužel v zemědělství nechodí. Tak si aspoň můžeme být jistí, že ten, kdo skutečně určuje cenu potraviny, tedy maloobchod, nám už nějaké ty aprílové ceny potravin zajistí.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR