Možná jsem se nedostatečně pídil po pravé příčině, nicméně nepochopil jsem, proč na Radu ministrů nejede ministr a proč jeho zástupce čte text v angličtině, když je na Radě plný překladatelský servis, bez kterého by se i mnozí členové předchozí vlády dozajista neobešli. Pravdou je, že angličtina Filipa Turka rozhodně nebyla „best of“, i když sestřihy z dílny opozičních politiků a jim nakloněných médií samozřejmě nabídly hlavně přeřeknutí, špatnou výslovnost a jiné jazykové nedokonalosti. Protistrana, tedy vládní politici prostřednictvím sociálních sítí zase kontrovali videokolážemi nevalné jazykové vybavenosti politiků současné opozice. Ve finále lze tak říci, že český národ, který obvykle unijní instituce ignoruje, objevil Ameriku, respektive poprvé slyšel angličtinu našich tamních zástupců.

Vzhledem k tomu, že do Bruselu létám často, mohu uklidnit, že podobně bídně na tom (vyjma Irů) je většina Evropanů, výjimku tvoří nejmladší generace pod 30 let, a to se ještě musí jednat o přičinlivého Skandinávce, nikoliv hrdého Francouze.

Mimochodem, Ameriku objevili Evropané právě díky Turkovi. Po dobytí Konstantinopole Osmany v roce 1453 ztratila Evropa přístup do Číny a Indie a s tím nemalé příjmy z obchodu. Proto na začátku poslední dekády vyrazil směrem západ Kryštof Kolumbus s tím, že pokud je země kulatá, někde tam narazí na Indii. Místo toho objevil již objevenou Ameriku obydlenou původně asijskými kmeny, které nazval indiány.

Paradoxně nám nynější válka v Íránu také komplikuje obchodní vazby na Indii a Střední východ, zdražuje ropu, zemní plyn nebo pro nás zemědělce důležitá hnojiva. Co udělá Evropa? Bude hledat jinde? Bude budovat surovinou nezávislost? Nebo bude jen řešit nesmysly, jako je něčí přízvuk?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR