Začněme u zbrojení. Modlou pro jeho zastánce je 5 % HDP. Je ale „Trumpova konstanta“ měřítkem pro připravenost armády na moderní konflikt? Třeba Sovětský svaz vynakládal v 80. letech na obranu až 17 % HDP, zatímco USA v téže době 5–6 % a další země NATO cca 3–4 %. Podle logiky obhájců vyšších výdajů na obranu měl Sovětský svaz studenou válku vyhrát. Místo toho došlo k vnitřní implozi. Vyšší výdaje na obranu v tehdejším SSSR totiž chyběly v civilní ekonomice. Z toho pramenil mimo jiné chronický nedostatek spotřebního zboží a technologická stagnace mimo vojenský sektor.

Podobně Československo 30. let, které vydávalo na obranu 9–12 % HDP, mělo odstrašit Německo. Výdaje šly nicméně i na výstavbu pevností, které bez výstřelu padly do rukou nepříteli. Svou roli samozřejmě hrála mezinárodní politická situace (neměli jsme spojence ochotné garantovat naši bezpečnost), ale i příprava na starou zákopovou válku, zatímco Němci chystali Blitzkrieg.

V případě Sovětského svazu svou roli bezesporu sehrála korupce a „bolševický bordel“, jehož pozůstatky si státy bývalé Varšavské smlouvy nesou dodnes. Ne snad, že by si armádní činitelé v Česku kupovali zlaté záchody, nicméně současnou hysterií předražené zakázky zvláště v době, kde se ty peníze zkrátka musí papírově utratit, budou spíše normou než výjimkou.

Na máslo, respektive zemědělství, se dnes z veřejných zdrojů vydává cca 0,4 % HDP států EU. Každé euro či koruna se striktně kontrolují třeba i pomocí satelitů. Přesto se tyto výdaje mají snížit o 22 %. Joseph Goebbels kdysi řekl, že se „obejdeme bez másla, ale navzdory veškeré naší lásce k míru ne bez zbraní, protože s máslem se nedá střílet, zato s puškami ano“. Hermann Göring zase řekl, že „z produkce másla ztloustneme, zato z produkce zbraní zesílíme“. Staří Římane sice říkali „chceš-li mír, připravuj se na válku“, nicméně někdy právě více zbraní a méně másla válku uspíší. Jaké z toho plyne poučení pro současnost? Asi by to chtělo více vyváženosti a méně hysterie.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR