Renata Šarjaková, 13. březen 2026
MF DNES: Bude se historie opakovat, nebo rýmovat?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Írán a Ukrajina. „Historie se neopakuje, ale často se rýmuje,“ řekl údajně v 19. století Mark Twain. Zhruba ve stejné době (v roce 1851 v reakci na státní převrat Napoleona III.ve Francii) pak už nicméně prokazatelně Karel Marx napsal, že v dějinách se některé události a osobnosti objevují dvakrát, poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška.

Nyní lze, zdá se, podobné konstatovat nikoliv jen o Spojených státech nebo Francii, ale také o naší malé zemičce uprostřed Evropy. Globálně, nicméně s lokálním dopadem se nám tu totiž rozmohl takový nešvar. Zhruba tři měsíce od jmenování nové vlády vypukne v rozporu s mezinárodním právem ozbrojený konflikt, jehož součástí je významný producent ropy.

Inflační efekt, i když zatím ne tak dramatický jako v roce 2022, kdy ceny atakovaly padesátikorunovou hranici, vidíme na čerpacích stanicích a co nevidět ho uvidíme v ceně čehokoliv, co se z ropy a zemního plynu vyrábí a co je třeba do České republiky, která je v mnoha ohledech (včetně potravin) nesoběstačná, dovézt.

Otázkou samozřejmě zůstává, jak dlouho konflikt na Středním východě potrvá. Z původních dnů jsou už podle Trumpa týdny, přičemž samotný Írán deklaruje, že je připraven na zhruba šest měsíců intenzivního konfliktu. Poté už by to bylo na spojencích, přičemž jeden, Rusko, má vlastní starosti na Ukrajině a druhý, Čína, zatím místo vzdušné podpory posílá podporu morální.

Z řetězu utržený Trump si sice z veřejného mínění a ani z názoru tvrdého MAGA jádra, které mu uvěřilo, že Amerika bude vždy na prvním místě, vrásky nedělá. V listopadu nicméně USA čekají „midterms“, tedy volby do Kongresu v polovině prezidentova mandátu, do kterých republikáni potřebují úspěch, nikoliv válku s dále prohlubující se krizí cenové dostupnosti (bydlení, potravin) a ztrátami na životech.

Že se bude historie spíše rýmovat, nikoliv opakovat, se netýká jen trvání konfliktu. Prudké zdražení pohonných hmot a hnojiv v době jarních prací jsme v zemědělství zažili již v roce 2022, tehdy nicméně byla cenová hladina komodit, tedy výsledného produktu našeho snažení, u pšenice zhruba na úrovni 375 eur za tunu (nyní 201) a u řepky 840 eur (nyní 480).

Je tak patrné, že výkupní ceny v zemědělství neurčuje cena vstupů, ale nálady na trzích a že ceny potravin neurčují ceny komodit, ale řetězce. Bude se i v cenách potravin historie opakovat, nebo rýmovat? Poprvé to byla tragédie, při nynějších cenách komodit je to fraška.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 200
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář