Renata Šarjaková, 12. prosinec 2025
MF DNES: Skutečné výsledky, ne kouzlení s čísly

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Příští týden bude s největší pravděpodobností jmenována nová vláda. Ta před sebou bude mít řadu nelehkých úkolů, vedle kterých se jeví Babišův střet zájmů a Turkův střet vlastní facebookové „macho-moto“ bubliny s politickou realitou jako procházka růžovým sadem.

Řeč je o číslech, podle kterých se ve finále hodnotí každá vláda. Ta teď nevypadají dobře a nebude snadné je rychle a efektivně zvrátit. Poměrně rychle roste nezaměstnanost, i když jsme na tom s 4,6 procenta v porovnání s průměrem EU (6,3 %) stále dobře. Přesto se to potenciálně může odrazit na „blbé náladě“ společnosti, zvlášť pokud se bude propouštění týkat nižší a střední třídy, tedy voličů ANO-SPD-Motoristů a pokračovat bude pokulhávání průmyslu navázaného na nemocného muže Evropy, tedy sousední Německo.

Roste také veřejný dluh vůči HDP, který se však stále drží pod 50 procenty, zatímco ve Francii, Itálii nebo Řecku dávno překonal 100, respektive 150 procent. Nicméně tady je třeba si uvědomit, že deficit bude muset kvůli nesrovnalostem v návrhu státního rozpočtu 2026 dál růst, což ratingové agentury nevidí rády.

Čísla jsou nicméně vždy otevřena interpretaci. Už Winston Churchill kdysi jako ostřílený rétor a v dobrém slova smysl manipulátor davů údajně řekl, že věří jen takové statistice, kterou si sám zfalšoval. Z časové řady si tak správný politik vybere jen to, co se mu hodí do krámu, ať už jde o inflaci, zadlužení nebo nezaměstnanost.

Končící vláda srovnávala své deficity s těmi covidovými, nikoliv s těmi z první poloviny mandátu vlády ANO a ČSSD. Nejen ANO rádo upozorňovalo na historicky vysokou inflaci v roce 2022 a 2023 způsobenou prudkým nárůstem cen energií, zatímco v roce 2024 a 2025 se inflaci dařilo držet blízko inflačního cíle ČNB.

To je ale pro politika, který je v 21. století především marketérem sám sobě a svému hnutí či straně, věc vedlejší, kterou ať si řeší pozorný novinář či volič. I v zemědělství není situace dle čísel růžová, zisk sektoru je pod dlouhodobým průměrem, ceny v rostlinné výrobě na úrovni roku 2000 a náklady na produkci vyšší o desítky procent ve srovnání s dobou před covidem.

Samozřejmě nečekáme, že se to s nástupem nové garnitury jako mávnutím kouzelného proutku změní. I s ohledem na ceny potravin, které rostou, zatímco ceny zemědělců stagnují, by nicméně bylo načase, aby se za čtyři roky v této zemi lépe žilo a zároveň lépe podnikalo, aniž by se přitom muselo marketingově kouzlit s čísly.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR

 
 
 
 

Hodnocení => průměr 263
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář