Výsledkem je tak jedno z nejdrtivějších vítězství v polistopadové historii, které ale na jednobarevnou (pokud by nebyla menšinová) vládu nestačí. S kým do party? Vzhledem k tomu, že bývalá čtyřkoalice, respektive pětikoalice možnou povolební spolupráci s hnutím ANO vyloučila, musí se Andrej Babiš porozhlédnout jinde. A když to nepůjde s Moravákem ani Rakušanem, je třeba se dívat ještě dál na východ. Novou stoosmičku (aneb historie se opakuje) bude totiž možné utvořit s Turkem (respektive Motoristy) a Japoncem (respektive SPD).

Jaká taková vláda bude? Geopoliticky, navzdory jménu či etnicitě hlavních tváří, se o zásadní posun na Východ jednat nebude. Kritičtí vůči EU jsou třeba i v Itálii nebo Nizozemsku (kde ovšem nedávno padla vláda), a co je důležitější, ANO dost možná „vyluxovalo“ právě ty protivládní voliče, kteří vůči EU či NATO nebyli až tolik radikální a o jejichž podporu nebude chtít přijít.

Mě nicméně jako zástupce zemědělských podnikatelů zajímá především kultivace podnikatelského prostředí. Bez Stačilo!, konzervativní levice, jež skončila mimo Sněmovnu, ale i s ohledem na to, že levice progresivní (STAN, Piráti a částečně SPOLU) skončila v opozici, a naopak s Motoristy a SPD se možná konečně dočkáme pravicové vládní politiky. Stát by měl podle nás podnikatelům co nejméně překážet a příležitosti nikoliv brát, ale vytvářet. V tomto ohledu bezesporu pomůže nejen prorůstová motivační hospodářská politika na národní úrovni, ale větší asertivita na úrovni evropské.

Green Deal ani emisní povolenky zatím nikdo nezrušil a jen s Orbánem a Ficem to ani nepůjde (také proto nehrozí ona cesta na Východ), nicméně je to nejen pro domácnosti, o kterých se v debatách mluvilo nejvíc, ale hlavně pro podnikatele zcela zásadní. Teď si jen držme palce, aby vláda s Turkem stejně jako vojna s Turkem trvala čtyři roky, aby to nebyl masakr, a hlavně aby na konci stálo samostatné, silnější a suverénnější Česko.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR